Zvyšující se světová poptávka po potravinách a velmi nízké ceny pozemků v řídce obydlených oblastech Paraguaye způsobily, že je proslulý tropický les Chaco křesťanskými fundamentalisty a brazilskými farmáři postupně přeměňován na pastviny pro dobytek a zemědělskou půdu. Maso z dobytka má přitom jít na evropský trh a plodiny na zpracování jako biopalivo do aut.

Podle posledních satelitních snímků z plochy lesa ubyl přibližně jeden milion hektarů, což je asi deset procent jeho celkové rozlohy. Pro srovnání Brazílie uvádí, že kácení deštných pralesů v Amazonii téměř zastavila.

Vlastníci pozemků v oblasti Chaco, kterými jsou převážně členové křesťanské sekty Mennoritů, musejí dle zákona nechat alespoň čtvrtinu své půdy zalesněnou. Odlehlost regionu a nedostatek vládních prostředků na monitorování a uplatňování práva však vlastníci zneužívají a hustý, pomalu rostoucí les likvidují, píše John Vidal v britském Guardianu.

Podle ekologa Davida Attenborougha způsobila nešetrná deforestace ekologickou katastrofu s postupující desertifikací a erozí půdy v jednom z křehkých a nejvíce druhově rozmanitých prostředí na světě.

„Tohle je jedno z největších posledních divokých míst na světě,“ dodal Attenborough, který v Chacu natáčel své poslední dokumentární filmy.

Velmi řídce obydlená oblast neprostupného lesa je domovem tří a půl tisíce druhů rostlin, pěti set druhů ptáků a sto padesáti druhů savců včetně velkých ohrožených šelem, jako jsou jaguáři nebo pumy. V lese též údajně žije poslední mimoamazonský kmen, jenž nebyl doposud kontaktován civilizací.

Oblast nebyla dlouho kolonizována, ale ve třicátých letech minulého století sem přesídlili členové křesťanské fundamentalistické sekty Mennoritů z východní Evropy, kteří utíkali před komunistickou perzekucí.

Bůh souhlasí

Mennorité věří ve striktní výklad Bible a pro svá bydliště často hledají odlehlá místa. Zemědělský závod o půdu v Chacu, který zvedl ceny místních pozemků až na dvacetinásobek, však sektě přinesl jmění v hodnotě minimálně půl miliardy dolarů, píše John Vidal dále.

Velké rodiny Mennoritů, které dodnes mluví starým německým dialektem, skoupily přibližně dva miliony hektarů lesa a nyní je odlesňují a prodávají brazilských farmářům. „Brazílie svoje odlesňování nyní začala vyvážet,“ komentoval situaci jeden z mluvčí paraguayské vlády.

„Chceme v Chacu expandovat, jak jen to zákon dovoluje. Nejen fyzicky, ale také tím, že půdu více zúrodníme,“ řekl Heinrich Dyck, finanční ředitel firmy Neuland, která zařizuje spolupráci místních farmářů v největší mennoritské osadě Filadelfia.

„Náboženství je v srdci všeho, co děláme. Křesťanská víra je pro nás základem. Bůh v Bibli jasně říká, že bychom se měli o půdu starat a používat ji jako zdroj udržitelnosti a produkce,“ dodal Dyck.

Podle odhadů paraguayské vlády vlastní další tři miliony hektarů potomci Němců, kteří se v minulosti přestěhovali do jižní Brazílie. Obě německy mluvící skupiny tak nyní údajně kontrolují až třetinu lesa.

Paraguayský ekolog Ignacio Rivas ze skupiny Guyra prohlásil, že osud Chaca leží v rukou těchto dvou skupin. „Touto rychlostí zmizí tři čtvrtiny lesa za období jedné generace. Obě skupiny expandují velmi agresivně a jejich styl farmaření je naprosto nevhodný pro zdejší půdu a povede pouze k desertifikaci a erozi,“ dodal Rivas.

Farmáři zase obhajují rozsáhlou a agresivní deforestaci tím, že vytvářejí pracovní místa. „Chaco bylo před několika lety na prodej. Nikdo ho nechtěl. Proč to ekologové předtím nekoupili?“ řekl Massimo Coda, mluvčí paraguayské Zemědělské asociace.

„Důvodem, proč je země nyní odlesňována s takovou rychlostí, je naše obava ze schválení restrikcí, které by nám mohly říkat, kolik lesa můžeme pokácet. Bojíme se toho, že skončíme s lesem, který se nám nevyplatí,“ doplnil Coda.

Indiáni v ohrožení

Velké starosti dělá ekologům také budoucnost izolovaných indiánských skupin. Kmen Ayoreo-Totobiegosode je nejspíše posledním nekontaktovaným kmenem v Jižní Americe mimo Amazonii. Tento rok ale buldozéry pronajaté jednou mennoritskou společností nelegálně zničily desetitisíce metrů čtverečních lesa, který indiánský kmen pravidelně využívá.

Podle organizace Survival International pomáhaly americké fundamentalistické církve v minulosti organizovat lovy na indiány. V osmdesátých letech bylo údajně pochytáno mnoho zástupců kmene Totobiegosode, aby mohli být konvertováni na křesťanství.

„O Amazonii ví každý, ale tohle místo je jedno z nejméně známých na světě a bude zničeno kvůli hamburgerům ještě dříve, než ho stačíme prozkoumat,“ řekl John Burton, předseda ekologické organizace World Land Trust.

„Je to krátkodobý výdělek s jediným dlouhodobým výsledkem a tím je desertifikace. Celé místo přestane pracovat jako ekosystém, pokud jeho ničení nezastavíme,“ dodal Burton.

Les Chaco má velmi bohatou historii. V šestnáctém století zastavil průzkum španělských conquistadorů a vysloužil si přezdívku „zelené peklo“. V letech 1932 až 1935 o oblast proběhla válka mezi Bolívií a Paraguayí, protože ropné společnosti, které konflikt na obou stranách podporovaly, věřily, že se v oblasti nacházejí rozsáhlá ložiska ropy. Chaco muselo v minulosti čelit plánům na výstavbu skladů nukleárního odpadu i domněnkám, že sem po druhé světové válce uprchl Adolf Hitler.

Další informace:

The Guardian Chaco deforestation by Christian sect puts Paraguayan land under threat