Sjezd české reakce aneb O strašlivém svatém Václavu

Film pojednávající o svatém Václavu byl propadák a propadákem zůstal i po včerejší slavnostní projekci. Nejde o nic jiného než o odvar poznamenaný dobovými propagandistickými tendencemi pozdních národoveckých snaživců.

A tak jsme měli možnost včera vidět veledílo českého filmu. Prý zapomenuté. Po zhlédnutí bych řekl: Po zásluze. Co předcházelo jeho obnovené premiéře u příležitosti svátku svatého Václava, bylo ale komické neméně.

Vypadalo to jako sjezd české, nejen katolické reakce z rodu Anticharty. Marek Eben jako zkušený moderátor svůj úkol zvládl na jedničku, a fraška tedy získala optimální rámec. Už Petr Nečas se ve své tradiční bezkrevnosti pronašeče manter, čtených v tomto případě z papírku a výjimečně nepromrskávaných zpaměti, zablýsknul. Zejména konstatováním, že svatý Václav svým bratrům v národu říkal v podání středověkých kronikářů „čeleď“. To slovo mu musí být obzvláště milé, řekl bych. Taková „čeleď“ je totiž poddanými optimálními. Hlavně nestávkuje a nedemonstruje v ulicích a je jí možno dáti snadno zmrskati.

Vrchol pořadu, vyjma státotvorného filmu, ovšem znamenalo vystoupení arcibiskupa Duky obvykle žehnajícího vojenským stíhačkám a policejním motorkám. Nyní se ujal úlohy promluvit k svatováclavskému kultu. A nezklamal.

Jeho desetivteřinová odmlka předtím, než prohlásil, že husité a sirotci zemi zdevastovali a uvrhli v chaos a že teprve po bitvě u Lipan zavládl v zemi konečně pořádek, by mohla leckoho přivést téměř ke svatokrádežné myšlence, že svůj pódiový svatováclavský projev viděl na jevišti vůbec poprvé a sám se ho trochu zalekl. Ale možná je jen trochu víc dalekozraký, než si připouštěl.

Tak či onak, po této historické promluvě, poznamenané jistým zdráháním hodnostáře, se jistě brzy můžeme těšit na to, že do klatby se časem dostanou nejen odporně rovnostářští, a Nečasovi tudíž nemilí husité, jejichž rovnostářskost je beztak dost sporná, ale časem v ní třeba spočine i Jiřík z Poděbrad, který přestože král, byl přece kacířem a navíc se pokusil o první diplomatické sjednocení Evropy v dějinách.

Kdo ví, třeba se ten husitský rovnostářský mor v interpretaci dějin časem rozšíří i na Jagellonce, kteří byli až příliš nábožensky tolerantní, a v rámci vyvážené výuky v českém placeném školství se naše děti dozvědí, že prvním demokratickým panovníkem po létech husitského temna byl Ferdinand II., jenž kacířské a pomýlené prebolševické hydře zutínal ku dobru českého národa hlavy na Staroměstském náměstí v roce 1621.

I když se zdá, že vrcholné výkony proběhly už před začátkem projekce památného filmu, nebyla to tak úplně pravda. Jen kontext, který podprůměrné a opravdu velmi pozdně romantické slátanině, nad níž se už ve své době museli současníci včetně Voskovce a Wericha svíjet smíchy, propůjčilo grémium shromážděných a řečníků, učinil z tohoto díla tápání raného českého filmu čistou frašku.

Film by totiž za normálních okolností mohl být jen materiálem k přemýšlení nad vývojem české kinematografie. Vzhledem k tomu, že v době jeho vzniku byly v plném proudu tendence meziválečné avantgardy (také filmové), působí totiž jako naprostý regres. Kostýmy, scénografií a nakonec i svou němotou je hlasem ze zcela jiné reality. Z reality už přes sto let mrtvého romantismu, který si liboval ve zříceninách, jejichž stavbu si romantiky milovná šlechta a buržoazie zadávala na svých panstvích, a velkých vášních. Státotvorné snažení tvůrců do něho ještě dodalo dezinterpretace zásadního mocenského střetu mezi dvěma bratry a naprosto upozadilo rozměr boje o christianizaci, její zdroje a také vítěze, jichž je svatováclavský kult výsledkem. A zobrazilo ho jako fraškovitý konflikt mezi světcem, který je prostě světcem sám o sobě s ozbrojeným andělem strážným za zády, a závistivým bratrem, jehož závist ještě podpoří extatická láska jím vyvolené k svatému bratru.

K tomu se ve filmu pohybuje zavile zlá postava jménem Skeř, kterou si tvůrci nejspíš vycucali z prstu. Na začátku příběhu sice má ještě jakés takés opodstatnění, protože miluje Václavovu matku Drahomíru. Důvod její přítomnosti se ale posléze úplně ztrácí a je tam nakonec jen kvůli tomu, aby páchala zlo. Prostě k smíchu. Ale pozor! Byl to přece nejdražší český prvorepublikový film, a to už něco znamená. Jakmile jde o peníze, jde o všechno. I o kvalitu umění.

Nad ubohostí příběhu má člověk chuť obdivně vzhlížet k Josefu Kajetánu Tylovi a jeho tragédii Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové. Tyl ji napsal v polovině devatenáctého století. Přesto se, i přes zjevné národovecké propagandistické tendence, oproti promítanému veledílu velmi pozdního českého němého filmu jeví jako výplod génia. Tak mizerný ten film je. A v tomto světle se obvyklé tvrzení včerejšího večera, že film ve své době propadl jen kvůli tomu, že se jeho realizace o rok opozdila, a tudíž neměla úplně možnost zaznamenat nástup filmu zvukového, jeví jako čirý blábol. Ten film byl mrtvý už ve chvíli, kdy se začal realizovat. A možná ještě předtím. Natočili ho totiž lidé uvízlí v uvažování i poetice dávnověku, který brutálně proměnila první světová válka. V dávnověku zpovrchnělého národního obrození, díla jehož vrcholných představitelů tento paskvil snadno předčí. A to už je co říct.

V případě filmu prezentovaného včera za pompézních okolností jde nejspíš jen o tendenční dobový ideologický odvar z dílny pozdních snaživců, kteří potřebovali sami sebe ve vztahu k okolí a ve svých očích rehabilitovat stejně jako dnešní bouřliví antikomunisté. Třeba za svou někdejší laxnost nebo zbabělost. Známe to. Ti patří vždycky k nejpovrchnějším a nejtendenčnějším vykladačům dějin. Stačí jim totiž jen dvě barvy: černá a bílá. Základní barvy propagandistického kýče.

Oslava díla, které svou poetikou i ideologií jako by vystoupilo z devatenáctého století, není samozřejmě vůbec náhodná. Celé snažení současné vlády a vůbec české pravice nás jinam než do devatenáctého století zavést nechce. Jsou to totiž pro ně ty správné časy. Taková nová Belle époque. Jen v rámci ní může být náš stát dostatečně „konkurenceschopný“. Třeba ve srovnání s údajně komunistickou Čínou. Ale to, že je komunistická, potažmo totalitární, si u nás už myslí jen pár zavilých levičáků.

A co si myslíte vy? Diskuse (31 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Milena Bartlová - historička umění, Praha

výstižné! Středa, 29.Září 2010, 07:48:39

Chci jen dodat, že Čechy by mohlo snad zachránit to, že neokonzervativní pompu nedokážou provést doopravdy. Základní vizuální vtip celé podívané přece spočíval v neodolatelné podobnosti kostýmů a rekvizit s Mrazíkem.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

a co jiného by Středa, 29.Září 2010, 08:33:22

a co jiného by měl představitel katolické církve o husitech říkat?

(konečně, neobdivovali jsme je v minuloých desetiletích dost?)

Roman Sikora - Praha

Měl by říkat: Středa, 29.Září 2010, 09:37:41

"Nechť na mé místo nastoupí Vojtěch Varyš, protože ten, když bude americký prezident vyzývat k útoku na Írán, řekne: 'A co by měl americký prezident o Íránu říkat?' a když Hamás bude vyzývat k další svaté válce s Izraelem, řekne: 'A co jiného by měl Hamás o Izraeli říkat?' a když bude zas nějaký nácek vyzývat ke konečnému řešení židovské, romské, bezdomovecké nebo jiné otázky, řekne: 'A co by měl nějaký nácek k židovské, romské, bezdomovecké a jiné otázce říkat?' Nechť se tedy Vojtěch Varyš stane pražským arcibiskupem, poněvadž je to osobnost, kterou jen tak něco nezaskočí." To by měl říkat.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Středa, 29.Září 2010, 09:52:32

neříkám, že bych odmítnul, a jen tak mě něco nezaskočí, to je taky pravda.
nicméně analogie míří mimo, nad husity jsme zvítězili již před půl tisíciletím.

Tomáš Tožička - Duchcov

No právě Středa, 29.Září 2010, 10:10:44

Duka mohl říci, že husitství a protestantismus byly reakcí na zkorumpovanost a chamtivost prelátů, na jejich poklonkování moci a vymýšlení dalších a dalších nesmyslných kultů a světců. A mohl dodat, že kdyby je Vatikán nechal na pokoji a husité nemuseli donekonečna papežským žoldákům roztloukat hlavy, mohl tu vzniknout tolerantní náboženský stát ještě před Jiříkem z Poděbrad a vydržet déle, než se katolíkům konečně rozpoutat třicetiletou válku zbouráním kostelů v Hrobě a Broumově.
No ale na to Duka nemá a tak dělá jen křesťanům (bohužel všem) ostudu. Navíc svou hloupost, nekompetentnost a netoleranci ukazuje už tím, když míchá Václava s husitstvím.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Středa, 29.Září 2010, 10:46:38

On protestanstimus taky pramenil z morálního fanatismu (vezměte si některé spisy Luthera, Kalvína, Husa - té zaťatosti, té nenávisti, toho slizu!).
husitská revoluce byla především povstáním lapků.
těžko mohli preláti poklonkovat moci, když jí sami byli.
protestanská hnutí jsou -a byla- vesměs fanatičtější než katolíci, a husity není pořeba nikterak velebit.
Duka je podstatně chytřejší než jeho předchůdce Vlk.

Tomáš Tožička - Duchcov

Sliz a zaťatost Středa, 29.Září 2010, 11:21:9

No to je opravdu kvalitní hodnocení. Ale v dnešním diskursu je běžné, že kolaboranti jsou vydáváni za rozumné a zásadovost za fanatismus. Podle toho to u nás taky vypadá.
Husitství jako rekci na úpadek katolicismu uznává i Pekař, který považuje Husa za nikterak radikálního reformátora, který chtěl církev vrátit k původnímu poslání.
Husity je třeba rozhodně velebit za to, že si přes válčení nakonec dokázali najít svou cestu a vybudovali uprostřed Evropy na dvě století stát, který respektoval náboženskou svobodu, kam mohli utíkat pronásledovaní nekatolíci z celé Evropy.
Rozhodně souhlasím, že fanatici v katolicismu a protestantismu si nemají co vyčítat, jejich hlavním cílem je potlačování všeho levicového a podpora každého pravicového diktátora. Koneckonců i to je u nás populární, nejen u pravicových politruků, ale i mezi v prostředí intelektuálovského krasodušství.
Vlk není měřítkem moudrosti, tak proč ho srovnávat s Dukou? To je stejně chytré, jako začínat svatováclavské slavnosti útokem na husitství, což ekumenickému dialogu rozhodně nepřidá.

Tomáš Tožička - Duchcov

Kdo vyhrál? Středa, 29.Září 2010, 11:32:7

A ještě bych chtěl dodat, pane Varyši, nad husity jste nezvítězil ani Vy, ani Já (tedy ani my), ale Ferdinand II v bitvě na Bílé Hoře. To, že tohle vítězství považujete za své je Vaše věc, ale dost vypovídající...
A komu byste navrhoval sekat hlavy dnes? Sikora by mohl být dobrý kandidát, ne? Hřebík na přibití jazyka by mohla zdarma dodat redakce Divadelních novin.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Vlk byl jistě lepší než Duka, Středa, 29.Září 2010, 12:39:38

protože takovou hloupost, která patří do období pobělohorské protireformace, druhé republiky a kolaborace v době Protektorátu by jistě neřekl. Také přátelství Duky s Klausem vypovídá mnohé, i když Václav Klaus svého času kritizoval Václava Havla, že všude zve představitele katolické církve a on se přihlásil k tomu, že jeho předci byli členy Církve československé husitské. Každopádně pokud něco takového Duka řekl, tak patří do protireformace a slušným, prodemokratickým a ekumenickým katolíkům dělá ostudu.

Milan Valach - Brno

Duka Středa, 29.Září 2010, 13:01:57

je v tomto v souladu se svou církví viz zde: http://www.grimmus.xf.cz/press/view.php?nazevclanku=antiratzinger&cisloclanku=2009080001

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Středa, 29.Září 2010, 15:06:20

mám pocit, že sekání hlav se v těchto končinách už nějakou dobu neprovozuje a v tomto zachovávám dobovou konvenci, tak je to myslím i v redakci DN.

Církev československá husitská (založena 1920) pochopitelně nemá s husitstvím nic společného, to nebyli husité, leč kněží, co se chtěli ženit.

otázka pravice/levice je mohem pozdější než protestanství / katolicismus, nemuvě o tom že onen fanatismus se týká především morálky a soukromého života jednotlivců

srovnání Duky s Vlkem je zcela logicé, neb jde o nástupce v tomtéž úřadu

husití samozřejmě žádný stát nevybudovali a už vůbec ne na dvě století

národ je vynález 19.století, vinit šlechtce 17.století z kolaborace je absurdní

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

by-produkt husitů - "království dvojího lidu" Středa, 29.Září 2010, 15:16:57


Mně Lipany příliš nevadí - Bíla hora mně pochopitelně vadí

U husitů si cením:

a) že vůbec byli

b) že nevyhráli

c) že neprohráli

protože ta remíza znamenala, že jsme tu neměli ani Řím ani Ženevu (ten Kalvín byl taky pacholek a upalování nebyla katolická specialita).

protože ta remíze znamenala, že jsme tu měli "království dvojího lidu", kde panovala solidní světonázorová svoboda.
Nebo tedy solidní ...
řekněme ta největší jaká v 15. a 16. století kde vůbec kde byla ...

Zhruba jak to naznačoval pan Tožička výše ....

Jiří Lom - Praha 1

A všimli jste si, Středa, 29.Září 2010, 20:52:34

že celá ta podívaná vrcholila, když Václavův kůň-duch rozverně zastříhal ušima?
Zajímavé je, jak dobrou ilustraci postnormalizačního "Česka" se autorům a aktérům včerejšího večera povedlo vytvořit.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Hus a husité byli poctivější než Zikmund a papežští žoldáci Středa, 29.Září 2010, 21:07:7

Hus se pokusil reformovat zkorumpovanou církev. Nejdříve se o to pokoušel v Čechách, poté jel na kostnický koncil, který měl být reformní. Naivně, ale upřímně se domníval, že když bude argumentovat z Bible, může koncil přesvědčit. V tom se spletl, Luther byl v této věci chytřejší, zajistil si vojenskou ochranu, tu ovšem Hus mohl mít taky, ale odvážně jel přesvědčovat církev, že není správné, aby církev byla bohatá a zkorumpovaná, svým odvoláním na rozum a svědomí otevřel dveře lepší budoucnosti. Církev ho upálila a Zikmund, který mu vystavil glejt ho zradil a souhlasil s jeho upálením - proto je správné, že husité nechtěli takového proradného panovníka za svého krále a bojovali proti papežským žoldákům, které Zikmund a papež za peníze najímali, aby v pěti křížových výpravách táhli proti Čechům. Husité všech pět křížových výprav porazili, bojovali za svou zem a za Husovu památku. Husité vítězili mimo jiné proto, že bojovali z přesvědčení a měli výborného vojevůdce, což uznával i Pekař, kdežto papeženci utíkali, protože si chtěli nahrabat, ne přijít o život. Husa si vážili a váží reformní katolíci, protože Hus byl v zásadě poctivější a lepší katolík než všichni ti církevní hodnostáři, kterým často šlo jen o postavení až po naše časy. Mezi odvážné a poctivé katolíky, kteří uznávali Husa jako upřímného věřícího a reformátora patřil kardinál Beran, Jan XXIII a jeho zásluhy uznal i Jan Pavel II, mezi ty zřejmě Duka nepatří, bohužel. Pokud je to obecnější trend v katolické církvi, tak se katolická církev opět vrací do doby protireformace. Duch však věje kam chce a málokdy to byli církevní představitelé, kdo určovali chod křesťanské církve.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Čtvrtek, 30.Září 2010, 06:44:32

Předně. Hus na koncil "nejel", a už vůbec ne, aby někoho o něčem přsvědčoval, byl předvolán jako kacíř,a by se zodpovídal. Upálení původně vůbec nebylo na pořadu dne, čekalo se, že odvolá. Když trval tvrdošíjně na svém kacířství, nezbylo, než ho upálit. Taková byla tenkrát pravidla.
Dnes by ho nejspíš jen vyobcovali z církve, a možná ani to ne.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad VV Čtvrtek, 30.Září 2010, 07:15:43

Co se podle Vás tomu Husovi dělo v hlavě, když jak říkáte nejel "přesvědčovat" a zároveň "tvrdošíjně trval" ... ?

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Čtvrtek, 30.Září 2010, 09:04:9

Když tady tak čtu "zasvěcené" komentáře pana Varyše, tak se mi hned zasteskne po Dušanu Třeštíkovi a jeho mýtoborectví, které ale vycházelo z porozumění složitosti historických dějů a relativnosti každého hodnocení. Chtěl nás učit "mysliti dějiny". Jak je vidět, ani Třeštík nestačí tam, kde prostě snaha nemůže padnout na úrodnou půdu. To, co předvádí pan Varyš je historické nemyšlení. Husitství bylo "především povstáním lapků"... To jste jistě konzultoval se Šmahelem a Čornejem. Ale znalosti stranou, pojďme k logice - zajímalo by mne, kde se v lapcích bere ten fanatismus, který husitství vytýkáte - oportunisté pochodují do bitev a nechávají se zabíjet kvůli víře?

A Husa "nezbylo než upálit, taková byla pravidla" :-) V Německu svého času zase platily Norimberské zákony - taky pravidla, ne?

Sakra, proč vůbec studovat historii, když je to všechny tak jasné? Asi jsem ztratil pět let života. Měl jsem tenkrát jít na divadelní vědu.

Josef Štěch - OSVČ

Mám takový pocit, Čtvrtek, 30.Září 2010, 10:39:12

že subjekt nazývaný Vojtěch Varyš, je reinkarnovaná Rita Holoubkova. V novém životě dostal za úkol podněcovat diskuse na stránkách DR a snaží se své poslání plnit na jedničku.
A daří se, už je 17 příspěvků. :-)))
Ale jinak je to zábava, tolik nového o Husovi a husitství jsem se nedozvěděl od dob střední školy.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad JŠ Čtvrtek, 30.Září 2010, 13:17:11

Když už jsme u těch pocitů. S tou reinkarnací bych tak docela nesouhlasil, už z toho důvodu, že pseudonymní Holoubková podle všeho byla dobře schopna rozlišovat mezi divadlem (které hrála) a skutečností (na kterou si hrála), což u nepseudonymního Varyše prozatím prokázáno nebylo. S rolí kterou hraje se možná mnohem více ztotožňuje. Pak bychom tu ovšem před sebou měli rozdíl mezi tendencí hedonistickou a tendencí lehce narcistickou. /--"jen tak mě něco nezaskočí, to je taky pravda."--/

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Pátek, 1.Října 2010, 21:49:39

původně jsem se jen pozastavil nad tím, že Sikora vyčítá Dukovi, že nemá kladný vztah k husitům.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Sobota, 2.Října 2010, 08:38:26

No to je možná právě ten problém. Kde uvízla katolická církev, že se bere jako takřka automatické to, že bude mít nerada husity? Neměla už by se z těch náboženských válek probrat?

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Hus jako lakmusový papírek Sobota, 2.Října 2010, 11:00:36

Myslím, že na vztahu k Husovi a reformaci se ukazuje, nakolik se katolíci otevírají světu. V době II. vatikánského koncilu přijala katolická církev demokracii, lidská práva a uznala svobodu vědeckého bádání, včetně kritické biblické vědy. I nás to silně zasáhlo, katolíci, kteří byli činní v disentu a v Chartě 77 byli vesměs ekumenicky a prodemokraticky ladění, Václav Benda se svým fundamentalismem a antikomunismem byl spíše výjimkou, trochu se to však začalo měnit a lámat v půli osmdesátých letech s dokumentem Charty "Právo na dějiny", kde se objevil nový katolický fundamentalismus, odklon od Masaryka a ekumenismu. Tento protireformační a druhorepublikový konzervatismus je zřejmě blízký i Dukovi - je to věc katolické církve, myslím, že na tom bude sama tratit, ale není to dobré ani pro ekumenické vztahy s ostatními křesťany ani pro liberální a demokratické prostředí v naší zemi. Samozřejmě respektuji víru i pojetí dějin pana Duky i pana Varyše, jen mi jsou jejich postoje k Husovi a husitství zcela cizí. Respektují to, že Jan Pavel II uznal Husa jako reformátora a subjektivně upřímně věřícího katolíka. Ve hře dokonce byla úplná rehabilitace Husa a anulování kostnického koncilu z církevně právního hlediska, protože nebyly dodrženy tehdejší právní procedury - Hus nedostal řádnou možnost obhajoby - ale nakonec se ten proces zastavil na půli cesty a nyní se dokonce vrací zpátky směrem k 1.Vatikánu, tak snad znovu nezavrhnou liberalismus a demokracii, jak zavrhovali ještě v 19.století.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

konzervatismus nebo reakcionářství? ANEB církev všeobecná? Neděle, 3.Října 2010, 04:52:51

Roman Sikora určitě nezvolil titulek „Sjezd české reakce“ pronic zanic.

I já vidím určitou linii - jen bych ji spíše než konzervativní či paleokonzervativní nazval jednoduše reakční - od Václava Bendy (nejen v textu Právo na dějiny, ale třeba i v postoji k Pinochetovi!) až po dnešek (Vlk, Duka, ale i Roman Joch). Tím "reakční" - výslovně zdůrazňuji - myslím také a především z pohledu samotných katolíků, kteří vycházejí z II.vat.koncilu (např. v Rakousku jich zatím ještě dost zbývá - "Wir sind die Kirche" - ale nejspíš jen do chvíle, než znechuceně z katolické církve vystoupí...).
V tomto smyslu souhlasím, že to je "věc katolické církve" - ovšem s tou důležitou výhradou, že si dovoluji neztotožňovat katolickou církev se současnou církevní hierarchií, chápu ji jako obec věřících.

Je otázkou, zda bojovní zastánci této reakční linie chtějí VRÁTIT celou společnost do 19. století, anebo pro jistotu raději rovnou do předjosefinské éry (cf. boj o církevní "restituce")? Já osobně vidím určitou znepokojivou spřízněnost (a tedy možnou politickou koalici) také mezi ideologií "neoliberalismu" a ideologií "svaté aliance".

Tohle pokušení tu není v moderních českých dějinách zdaleka poprvé (Deml, Zahradníček, ...)

A ještě by mě zajímalo, zda a jak se k tomu vyjádří Tomáš Halík.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Neděle, 3.Října 2010, 09:29:45

Pane Varyši, když říkáte, že nezbylo, než Husa upálit, vyslovujete tím svůj názor? Omlouváte Husovo upálení tím, že taková byla tenkrát pravidla? Omlouvají zločin zločinná pravidla, podle nichž byl proveden? Hus byl vyobcován stejně jako jsou exkomunikováni dnes členové římskokatolické církve, kteří se vedení znelíbí. Děsivé na tom je to, že nešťastník není vyobcován "z církve", jak mylně uvádíte, ale v církvi. I na exkomunikovaného si tato náboženská organizace činí nárok, v dobách Husových i dnes. Dnes už ovšem světská moc není ochotna poslechnout církevní vrchnost a exkomunikovaného upálit či jinak potrestat.

To ale můžeme nechat stranou. Podstatné je, s jakou politickou vizí se historicky spojuje václavská legenda a s jakou legenda husovská. Husitský motiv v dějinách je motiv demokratický, svobodomyslný, rovnostářský a plebejský. Knížete Václava bylo užíváno na obhajobu hierarchického, aristokratického a autoritativního modelu.

A je důležité se všimnout, na jakých základech stojí český stát. Prozkoumáme-li jeho Ústavu a Listinu základních práv a svobod je to jedna skutečnost. Premiérské a prezidentské ministrování při římskokatolických církevních obřadech skutečnost zcela opačná.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Pondělí, 4.Října 2010, 09:00:52

neobhajuji popravy, jen si myslím, že zejména na ty politické (od Husa po Horákovou) se má hledět věcně a bez sentimentu. výroba mučedníků se samozřejmě nikomu nevyplácí.

nejsem katolík a v mnoha ohledech mám ke křesťasntví daleko, ale je-li to takto vyhorceno, tak ano, ve věcech správy státu se skutečně hlásím k Václavu Bendovi, k reakci, k autoritářství -a v tomto směru k svatováclavské tradici.

jak pravil jeden přítel 28. září, "dnes slaví slušní lidé, chátra slaví za měsíc".

svobodymslnost a plebejství jdou pak jednoznačně proti sobě, o rovnostářství nemluvě.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad VV - chátra Pondělí, 4.Října 2010, 09:39:24

Slovo pochází ze staročeského výrazu „lid chaterný“, který označoval nejnižší sociální vrstvu.
Byl bych Vám vděčen za případné informace o tom, kdy už slušní lidé (mezi nimiž se patrně občas pohybujete) vezmou tu správu státu do ruky.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Pondělí, 4.Října 2010, 09:58:23

já myslím, že se ještě chvíli budou/budeme bavit tím "neštěstím" a pak, možná, jednou.. ale stojí to vůbec za to? :-)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Chudák Václav a slušní lidi Pondělí, 4.Října 2010, 10:55:25

Václav je chudák, když z něj nepjprve udělali kolaboranta tím, že se ho dovolávali katolíci, kteří kolaborovali s nacisty a nyní lidé, kteří obhajují upálení Husa, považují se za slušné lidi a jsou proti naší demokratické republice. Honza Masaryk při promluvách z Londýna či Ivan Medek při promluvách z Vídně se obraceli na slušné lidi a považovali za ně ty, kdo se dokázali řídit svým svědomím navzdory režimu. Je pěkné, že pan Varyš spojil Husa s Horákovou, protože oba byli lidé, kteří se řídili svědomím, ti, kdo kolaborovali a tleskali dříve nebo nyní, když byli upalováni či popravováni slušní nejsou. 28.říjen jako svátek vzniku samostatné demokratické republiky je mi bližší než 28.září - proti Václavovi nic nemám, jen nevěřícně zírám, jací lidé a z jakých důvodů se ho dovolávají.

Roman Sikora - Praha

Tak se asi, Pondělí, 4.Října 2010, 10:56:7

pane Varyši, při oslavách 28. října nepotkáme. Při výši honorářů bežně vyplácených za divadelní kritiku je jasné, že se nutně musíte řadit mezi ty slušné.
Máte totiž mnoho důvodů, které jsou vidět na první pohled, řadit se minimálne, jako značná část tzv. pražských divadelnických intelektuálů, k něčemu, co by se dalo nazvat jako aristokracie ducha. Pravděpodobně se domníváte, že vás to sbližuje s mocenskými elitami, tedy se skutečnou aristokracií, a že by vás za tento typ loajality mohly začít třeba i brzy odměňovat.
Jste tedy opravdu překrásným příkladem zmatených postojů upadajících středních vrstev, jak je popisuje třeba ve své poslední knize Jan Keller.
Tedy spěte dál. Dobrou.

P.S. Ale možná se mýlím a vám nebo vašemu příbuzenstvu se v letech minulých podařilo nějaký ten velkomajetek těžkou prací zrestituovat nebo jinak lopotně nabýt. Pak vaše postoje také zcela chápu. Tedy opět dobrou.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Pondělí, 4.Října 2010, 11:51:46

och, a já se nějak domníval, že názory nemusí nutně souviset s honoráři za divadelní kritiku. nicméně - ne, mocní jsou mi ukradení, a nehodlám se někomu nikam vlichocovat. necítím žádnou spřízněnost s žádnou společenskou vrstvou ani společností jako celkem. osudy většiny lidí jsou mi zcela lhostejné.

Roman Sikora - Praha

Ach! Pondělí, 4.Října 2010, 12:24:21

Tak vy si to, co zde prezentujete, myslíte ještě ke všemu zcela nezištně! Tak to je jiná. Jen tak dál. A opět dobrou. Spánek se lhostejnosti v určitých rysech dost podobá.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.