Deník Referendum oslovil experty, kteří jsou obeznámeni s obvody, v nichž se letos volby konají, se dvěma dotazy: jak vidí šance kandidátů ČSSD uspět a kterého z kandidátů považují v daném volebním obvodě za favorita.

Minulý týden ve čtvrtek jsme zveřejnili první díl soustředěný na Prahu a šest českých obvodů, v sobotu jsme pak publikovali analýzu druhé třetiny obvodů, tvořící přehled o situaci od Liberecka přes Pardubicko a Jihlavsko až po Olomouc. Dnes se dostáváme dále na východ a nabízíme vhled do poslední třetiny obvodů.

Analýza prakticky opomíjí celostátní faktory a věnuje se výhradně faktorům specifickým pro jednotlivé obvody; to může reálný výsledek nakonec korigovat.

Blansko

Na Blanensku vyslali sociální demokraté do boje o senátorské křeslo Josefa Regece. Podle politologa detailně obeznámeného s místními poměry Petra Buchala se jedná o obvod, který se nevyznačuje žádným jasným favoritem. Mírným favoritem je dle jeho názoru Karel Jarůšek, kandidující za občanské demokraty.

„Sociální demokraté vsadili v obvodu Blansko na bývalého vrcholového sportovce Jozefa Regeca. Přestože přikládají senátním volbám velký význam po nepovedené kampani ve volbách do Poslanecké sněmovny, myslím si, že v blanenském obvodu nevybrali vhodného kandidáta," uvedl Petr Buchal pro Deník Referendum.

Blanensko je spíše levicový obvod se silným postavením KSČM, která tak logicky ČSSD ubírá hodně levicových voličů. V takové situaci musí sociální demokraté pečlivě vybírat vhodného kandidáta, což se podle Petra Buchala letos nepovedlo.

„Jozef Regec nemá zkušenosti s vrcholovou politikou a v kampani je zatím ,neviditelný'. Jediným možným důvodem výběru tohoto kandidáta může být snaha ČSSD přijít s novou tváří. Pro Jozefa Regece by bylo úspěchem dostat se do druhého kola," uvažuje politolog.

Podle Petra Buchala by se měl minimálně do druhého kola dostát Karel Jarůšek z kandidátní listiny ODS. „Jediným jeho handicapem je fakt, že není s tímto obvodem spjat, neboť pochází z Brna," upozorňuje na podstatnou okolnost Petr Buchal.

Podle politologa mu sice na pravé straně politického spektra ubere hlasy kandidátka TOP 09 Ivana Holomková, postoupí ale Jarůšek.

„Strana TOP 09 ještě není pevně regionálně ukotvená a nemá tak stabilní voliče, jako ODS, což se v senátních volbách projeví. Je nicméně pravděpodobné, že pokud se kandidátka TOP 09 nedostane do druhého kola volby, tak její voliči podpoří právě svého koaličního partnera na celostátní úrovni, tedy kandidáta občanských demokratů," myslí si Petr Buchal.

„Volebními výsledky napravo od středu určitě zamíchá i nezávislý kandidát Zdeněk Peša, který kandiduje s podporou KDU-ČSL. Strana lidová sice postupně nedobrovolně opouští své pozice v české politice, nicméně Zdeněk Peša již v minulých senátních volbách skončil na třetím místě jako kandidát SNK a přeskočil kandidáta KDU-ČSL, s kterým bojovali o stejného voliče," uzavírá politolog.

V roce 2004 tu mandát získal Vlastimil Sehnal z ODS, jemuž byla ve druhém kole soupeřkou Zuzka Rujbrová z KSČM. Sehnala ve druhém kole volilo 54,76 % voličů. Za ČSSD kandidoval Lubomír Toufar, jemuž svůj hlas v prvním kole dalo pouhých 10,75 % voličů a skončil až na pátém místě.

V roce 1998 tu pak senátorský mandát obdržel Stanislav Bělehrádek ze Čtyřkoalice, jemuž byl ve druhém kole protikandidátem Jiří Drápala z ČSSD. Bělehrádek získal ve druhém kole podporu od 64,56 % voličů.

Blanenský obvod nemá jednoznačného favorita, nicméně zisk mandátu pro kandidáta ČSSD je krajně nepravděpodobný. „Josef Regec favoritem souboje není a jeho případné vítězství by bylo velkým překvapením," uvedl pro Deník Referendum Petr Buchal.

Ačkoli je Blanensko je spíše levicový obvod, vítězem se pravděpodobně stane Karel Jarůšek z ODS, který se ve druhém kole utká buď s Jozefem Regecem ze sociální demokracie či s Ivanou Holomkovou z TOP 09.

Brno-město (obvod 55)

Ve volebním obvodě Brno-město se bude za sociální demokraty o hlasy voličů ucházet lékař Jan Žaloudík. To je rozumná volba, která zřejmě sociálním demokratům přinese mandát.

Senátorem v obvodě, který tvoří několik desítek obcí západně od Brna a velká městská část Bystrc, je již dvanáct let bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, architekt nechvalně proslulé reformy zdravotnictví. Ten v obou případech těžil z toho, že mu soupeřem v druhém kole byl komunistický kandidát.

V roce 2004 tu mandát získal Tomáš Julínek, ve druhém kole pro něj hlasovalo 66,68 % voličů. Soupeřem ve druhém kole mu byl Iljič Procházka z KSČM. Sociální demokraty reprezentoval Vilém Buriánek, který získal v prvním kole hlasy 12,32 % občanů a skončil čtvrtý.

V roce 1998 Tomáš Julínek ve druhém kole porazil taktéž komunistického kandidáta Pavla Pavlíka. Julínek získal ve druhém kole hlasy od 57,03 % voličů. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Stanislav Fiala, který skončil v prvním kole čtvrtý, když mu svůj hlas dalo 16,72 % voličů.

V obvodě vždy na třetím místě končil kandidát lidovců, jehož hlasy se pak přelévaly k ODS. Pokud sociální demokrat postoupí do druhé kola - a Žaloudík má velkou šanci - bude lidovecké voliče odpuzovat patrně v menší míře nežli exministr Julínek. A mandát by mu díky tomu neměl uniknout.

Silným kandidátem, který by mohl Julínka porazit, je ale rovněž lékař a starosta města Ivančice Vojtěch Adam, který kandiduje za KSČM. V tomto obvodě s vysokou pravděpodobností zvítězí levice.

Brno-město (obvod 58)

V obvodě Brno-město bude o hlasy voličů za sociální demokracii usilovat současný náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Božek. Jde o jediný obvod letošních senátních voleb, kde svůj mandát obhajuje KDU-ČSL, která nyní disponuje čtyřmi senátory.

Občanští demokraté do senátního klání nominovali svého sponzora a podnikatele Miroslava Hoška. Ten stranu například v roce 2008 obdaroval 520 tisíci korunami, jeho firma Hošek Motor pak věnovala ODS dalších padesát tisíc.

Podnikatel stál ostatně již v minulém volebním období po boku tehdejšího primátora Brna Richarda Svobody coby jeho náměstek. V současném období pak zastává jen řadovou funkci zastupitele města.

Za favority lze nicméně označit jiné kandidáty. Za TOP 09 tu kandiduje ředitel Masarykova onkologického ústavu Jiří Vorlíček a za KDU-ČSL pak bývalý hejtman a současný první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Stanislav Juránek.

Vzhledem k charakteru obvodu Brno-město je pravděpodobné, že do druhého kola postoupí dva z trojice kandidátů KDU-ČSL, TOP 09 a ČSSD. Výsledek druhého kola pak ovlivní konstelace, jež vzejde z kola prvního.

V roce 2004 tu mandát získal lidovec Rostislav Slavotínek, když ve druhém kole porazil Karla Jarůška z ODS se ziskem 52,77 % hlasů. Za ČSSD tehdy kandidoval Jiří Čejka, jemuž svůj hlas v prvním kole dalo 14,07 % voličů, což byl o necelé procento méně, než obdržel Daniel Borecký z KSČM.

V roce 1998 mandát v obvodě Brno-město získala Dagmar Lastovecká, když ve druhém kole těsně porazila Václava Božka z ČSSD. Bývalou primátorku Lastoveckou volilo 50,68 % voličů.

Ve volebním obvodě Brno-město může uspět kandidát pravice, kandidát levice, případně kandidát lidovců. Václav Božek z ČSSD se o zisk senátorského křesla již pokoušel, když v roce 1998 neuspěl ve druhém kole jen nejtěsnějším rozdílem hlasů.

Jiří Vorlíček z TOP 09 pak bude disponovat nepochybně vysokou důvěryhodností a respektem většiny voličů, a to vzhledem k své občanské profesi. Jihomoravský kraj a Brno lze současně ještě stále považovat za baštu lidovců, a proto není bez šance na zisk mandátu ani Stanislav Juránek. Ostatně lidovci tu mandát obhajují.

Vyloženého favorita tak tento obvod nemá, sociální demokracie ale má k mandátu dále než pravicové strany .

Nový Jičín

Na Novojičínsku se bude za sociální demokraty o hlasy voličů ucházet Zdeněk Besta. Podle politologa Tomáše Jarmary z katedry společenských věd v Ostravě dosahují sociální demokraté v okrese Nový Jičín v komparaci s ostatními okresy Moravskoslezského kraje nejhorších volebních výsledků. „A  to jak na úrovni voleb do Poslanecké sněmovny, tak na úrovni voleb komunálních," upřesňuje politolog.

„Šance kandidáta ČSSD Zdeňka Besty vidím v postupu do druhého kola, protože senátní volby jsou spojeny s komunálními volbami. Pokud by se konaly samostatně, jako například v roce 2004, neočekával bych ani postup do druhého kola s ohledem na známou skutečnost, že voliči sociální demokracie jsou nejméně disciplinovaní a považují komunální volby a volby do Senátu - na rozdíl od voleb sněmovních - za volby druhého řádu," uvedl Tomáš Jarmara pro Deník Referendum. 

Podle Jarmary nicméně právě okolnost, že se druhé kolo senátních voleb bude odehrávat samostatně, výrazně snižuje šance na zisk mandátu pro sociálnědemokratického kandidáta. „Za favorita proto považuji některého z kandidátů pravicových politických stran," řekl ostravský politolog pro Deník Referendum.

Novojičínsko je dle mínění Tomáše Jarmary volební obvod s relativně přetrvávající dobrou pozicí lidovců a jde o okres se silnou zemědělskou tradicí. Politolog tak očekává postup do druhého kola kandidáta Milana Bureše z občanských demokratů, Miroslava Kobsy z TOP 09, ale i postup Jaroslava Šuly z KDU-ČSL podle něho není vyloučený.

„Vzhledem k pracovní profesi pana Kobsy, který je primářem dětského oddělení, lze očekávat efekt, který je znám z preferenčních hlasování, ve kterých kandidáti s profesí lékař získávají důvěru voličů," uzavřel Tomáš Jarmara pro Deník Referendum.

V roce 2004 tu mandát získal Milan Bureš z ODS, který ve druhém kole porazil lidovce Jaroslava Šulu. Bureše volilo 52,54 % voličů. Za sociální demokracii pak kandidoval František Kačenka, který získal v prvním kole hlasy od pouhých 6,76 % občanů a skončil pátý.

V roce 1998 tu pak mandát získal lidovec Jaroslav Šula na kandidátce tehdy zformované Čtyřkoalice. Šula ve druhém kole porazil Milana Šturma z ODS, když mu svůj hlas dalo 55,52 % občanů. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Jiří Dener, který skončil po prvním kole čtvrtý se ziskem 15,64 % hlasů.

Ve srovnání s jinými okresy Moravskoslezského kraje je Novojičínsko spíše obvod pravicový, a proto tu sociální demokraté dosahují nejslabších regionálních výsledků. Přesto se kandidát ČSSD má šanci dostat do druhého kola, a to ze dvou důvodů.

Jednak se první kolo senátních voleb koná společně s volbami komunálními, tudíž lze předpokládat vyšší volební účast, což obecně nahrává levici. Taktéž lze v prvním kole očekávat štěpení hlasů na pravici mezi kandidáty ODS, TOP 09 a lidovce.

Pravděpodobným favoritem na zisk mandátu je Miroslav Kobsa z TOP 09.

Ostrava-město

Za ČSSD tu kandiduje Antonín Maštalíř. Podle profesora sociologie Jana Kellera bude mít Maštalíř v Ostravě velice těžkou výchozí pozici. „Ostrava je sice ,baštou levice', proběhl v ní však částečně proces gentrifikace, majetnější lidé, kteří se neodstěhovali mimo město, bydlí v jeho středu,“ uvažuje Jan Keller.

S Kellerem souhlasí i politolg Tomáš Jarmara, podle něhož v tomto obvodě navíc sociální demokraté nikdy v senátních volbách nezaznamenali žádný výrazný volební zisk. „V posledních volbách kandidáta sociální demokracie dokonce porazil kandidát KSČM," upozorňuje politolog Tomáš Jarmara.

Podle Kellera vykazuje tento obvod pravicovější výsledky než jiné části Ostravy, což potvrzují právě výsledky dosavadních senátních klání. „V prvním kole by to nemělo hrát roli, protože ODS bude soupeřit s TOP 09, ale v kole druhém — pokud se do něho kandidát ČSSD dostane — se voliči pravice spojí,“ uvedl pro Deník Referendum Jan Keller.

Naopak Tomáš Jarmara z katedry společenských věd v Ostravě bude považovat postup Antonína Maštalíře do druhého kola za úspěch. Podle Jarmary totiž Maštalíř není příliš výraznou a známou osobností: je starostou relativně malého městského obvodu Slezská Ostrava.

„Jeho možný postup do druhého kola by byl výsledkem rozptýlení hlasů pravicových voličů pro tři výrazné kandidáty (Janáčková-Nezávislí, Ženatý-ODS, Čermák-TOP 09). Podle mého názoru i v případě postupu sociálnědemokratického kandidáta by jej ve druhém kole očekávala porážka," doplnil svou prognózu pro Deník Referendum politolog Tomáš Jarmara.

Jan Keller i Tomáš Jarmara považují shodně za největšího favorita tohoto obvodu profesora a dlouholetého rektora Vysoké školy báňské Tomáše Čermáka z kandidátní listiny TOP 09.

„Jak profesor Čermák, tak VŠB-TU Ostrava má velmi dobré renomé v Ostravě, jako městě s převahou technické inteligence, kde se řada lokálních politických a ekonomických elit rekrutuje právě z technické univerzity," uzavřel v rozhovoru pro Deník Referendum Tomáš Jarmara.

V roce 2004 ve volebním obvodě Ostrava-město vyhrála nezávislá kandidátka Liana Janáčková, která ve druhém kole porazila kandidátku ODS Hanu Herákovou se ziskem 56,73 % hlasů. Za ČSSD tehdy kandidoval Vojtěch Mlynář, který obdržel v prvním kole pouhých 11,76 % hlasů a skončil až čtvrtý, i za kandidátem KSČM.

V roce 1998 tu pak mandát získal Mirek Topolánek, jehož ve druhém kole podpořilo 63,30 % voličů. Kandidátem sociální demokracie byl Jiří Grossmann, který postoupil do druhého kola se ziskem 20,01 % hlasů. Ve druhém kole pak ale obdržel pouhých 36,70 % hlasů.

Podle všeho nemá v Ostravě kandidát sociálních demokratů příliš velkou šanci na úspěch. Navzdory tomu, že je severomoravský region tradičně levicový, ve volebním obvodě Ostrava-město bude o senátorské křeslo soupeřit především ODS s TOP 09. Favoritem pak je Tomáš Čermák na kandidátce TOP 09.

Bruntál

Na Bruntálsku kandiduje za sociální demokraty severomoravský hejtman Jaroslav Palas. Za občanské demokraty tu kandiduje Jiří Žák, který obhajuje mandát z voleb 2004. TOP 09 pak vyslala do boje o senátorské křeslo Mariána Olejníka. Podle všeho tento obvod nemá vyloženého favorita. Za komunisty kandiduje předseda okresního stranického výboru Pavel Bačgoň.

„Na Bruntálsku jsou šance pravice i levice velmi vyrovnané. Do druhého kola nejspíše postoupí Jaroslav Palas a Jiří Žák. Značka TOP 09 v tomto regionu příliš působit nebude, lidé zde vnímají politiku vlády mnohem citlivěji než jinde,“ myslí si Pavel Šaradín.

Jaroslavu Palasovi podle Šaradína pravděpodobně neuškodí ani jeho kontroverzní pověst, posílená nyní výstavbou penzionu. „Z hlediska socioekonomické skladby obyvatelstva se zcela jistě jedná o region, kde by měla uspět levice,“ uvedl pro Deník Referendum politolog.

V roce 2004 tu senátorské křeslo vybojoval Jiří Žák z ODS, když ve druhém kole porazil Rostislava Harazina z KSČM. Žákovi svůj hlas dalo 53,37 % voličů. Za sociální demokracii tu kandidoval Josef Hercig, kterého v prvním kole volilo 12,08 % občanů. Skončil čtvrtý.

V roce 1998 tu pak mandát získal Rostislav Harazin z KSČM, když ve druhém kole zvítězil nad Janou Škrkovou z ODS. Harazina volilo 60,48 % voličů. Sociální demokraty tehdy reprezentoval Zdeněk Babka, který v prvním kole získal podporu 15,54 % voličů a skončil čtvrtý.

Bruntálsko je jednoznačně levicový obvod, a proto by zde sociální demokraté měli pro zisk mandátu udělat maximum. Ostatně ve volbách tu mandát získala nalevo od sociálních demokratů situovaná KSČM. Podstatné bude, kdo se probojuje do druhého kola. Zisk mandátu by ale v tomto obvodě neměl tentokrát levici uniknout.

Frýdek-Místek

Na Frýdecko-Místecku za sociální demokraty letos kandiduje Petr Gawlas. Zde je podle Jana Kellera situace pro ČSSD lepší než v Ostravě. „Potíž je v tom, že více či méně zdiskreditovány jsou zde všechny velké strany. ODS zde měla starostu, který se později podílel na aféře vytunelované Moravia banky, i když jako tělocvikář, který věcem nerozuměl, sám asi moc netuneloval,“ uvedl Jan Keller.

TOP 09 zde má podle Jana Kellera taktéž špatný zvuk, neboť v kraji ji vede Pavol Lukša, který zde dříve prohrával volby lidovcům a nyní dosahuje celorepublikově pro TOP 09 nejnižších výsledků. „ČSSD ovládá radnici a má již senátorku Richterovou, která stála osm let v čele města, což jí ale nevytvořilo pouze sympatizanty,“ uvažuje o situaci na Frýdecko-Místecku sociolog.

Podle Kellera se tak voliči budou rozhodovat spíše podle toho, která ze známých stran a jejích lokálních politiků je znechutila méně. „Osoby samotných kandiátů budou hrát roli minimální. Tím spíše, že to jsou vesměs neznámí lidé, o nichž se ví jen to, že chtějí být v Senátu,“ uzavírá pro Deník Referendum Jan Keller.

V roce 2004 tu senátní volby vyhrál Igor Petrov na kandidátce SNK-ED, který letos svůj mandát obhajuje. Za ČSSD tu pak kandidoval Miroslav Poništ, který skončil v prvním kole až šestý se ziskem 8,41 % hlasů.

V roce 1998 pak senátní mandát získal lidovec Emil Škrabiš na kandidátce tehdy zformované Čtyřkoalice. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Miroslav Doseděl, který v prvním kole obdržel 22,39 % hlasů a skončil druhý. Ve druhém kole ho pak volilo 47,73 % voličů. Prohrál tedy relativně těsně.

Volební obvod Frýdek-Místek je otevřenou záležitostí. Obvod je složitý, severovýchodní výspa republiky je komplikovaná, více méně samé vesnice, národnostně pestré. Mandát tak může získat jak kandidát sociálnědemokratický, tak jeden z kandidátů pravice.

Podle Lukáše Jelínka by nicméně v tomto obvodě ČSSD mandát měla získat. „Ve Frýdku-Místku to v druhém kole vidím na sociálního demokrata Gawlase se senátorem Petrovem. Myslím, že tento mandát by měla ČSSD získat,“ uvedl politolog Jelínek pro Deník Referendum.

Kroměříž

V Kroměříži bude o hlasy voličů za sociální demokraty usilovat Miloš Malý. Podle politologa Pavla Šaradína v tomto obvodě nejspíše postoupí do druhého kola kroměřížský starosta Miloš Malý a jeden z pravicových protikandidátů Zdeněk Janalík z ODS či primářka ARO Lenka Mergenthalová z TOP 09.

„Výhodné postavení má Zdeněk Janalík, který obhajuje a zároveň je starostou Holešova. Záležet bude na kampani, pokud ji kandidátka TOP 09 zvládne, favorizuji ji na postup do druhého kola. V něm by podle mne již zvítězila,“ myslí si Pavel Šaradín.

Určitým limitem pro kandidáta sociální demokracie je podle Šaradína veřejná funkce Miloše Malého: jako starosta má totiž značný počet kritiků.

V roce 2004 tu volební klání vyhrál Zdeněk Janalík z ODS, jemuž dalo ve druhém kole svůj hlas 65,58 % voličů. Soupeřkou ve druhém kole mu byla Ludmila Štaudnerová z KSČM. Za sociální demokraty kandidoval Miloš Malý, jenž v prvním kole získal 12,40 % hlasů a skončil na čtvrtém místě.

V roce 1998 pak senátní křeslo získal František Kroupa na kandidátce Čtyřkoalice, když ve druhém kole porazil kandidáta sociálních demokratů Jana Slaninu se ziskem 56,86 % hlasů.

V tomto obvodě je pravděpodobným favoritem senátních voleb primářka na kandidátce TOP 09 Lenka Mergenthalová. Miloš Malý z ČSSD se s vysokou pravděpodobností dostane do druhého kola, nicméně zisk mandátu pro sociální demokraty by byl spíše překvapením.

Hodonín

Na Hodonínsku za ČSSD kandiduje dlouholetý vrcholný politik Zdeněk Škromach, který by měl podle politologa Lukáše Jelínka mandát získat. Nejsilnějším soupeřem mu bude pravděpodobně obhájkyně senátorského mandátu Alena Venhodová z občanských demokratů.

„V hodonínském obvodě bývaly tradičně vyrovnané síly lidovců, ODS, ČSSD. Jde o obvod silně religiózní, s četnými voliči s nikterak vysokou životní úrovní," uvedl pro Deník Referendum Lukáš Jelínek.

Podle Jelínka souviselo minulé vítězství kandidátky ODS jednak s roztříštěností hlasů středolevého spektra, jednak s nízkou volební účastí. „Letos, kdy síla lidovců odumírá, je favoritem souboje Zdeněk Škromach, známý politik sociální demokracie s velmi dobrou pověstí v regionu," uvažuje Lukáš Jelínek.

V druhém kole by se měl Škromach utkat se současnou senátorkou Venhodovou, která si podle Lukáše Jelínka uvědomuje roli outsidera a vyzývá ke spolupráci všech pravicových sil. „Nepřekvapilo by mne ale ani Škromachovo vítězství hned v prvním kole," myslí si Lukáš Jelínek.

V roce 2004 tu mandát získala Alena Venhodová z ODS, která ve druhém kole porazila lidovce Josefa Kaňu, když jí svůj hlas dalo 57,72 % voličů. Za sociální demokracii tu tehdy kandidoval Josef Černý, který v prvním kole obdržel pouhých 8,55 % hlasů a skončil až na pátém místě.

V roce 1998 tu pak senátní křeslo získal Josef Kaňa z KDU-ČSL na kandidátce Čtyřkoalice. Kaňovým soupeřem ve druhém kole byl sociální demokrat Zdeněk Lukeš. Josef Kaňa získal ve druhém kole hlasy 56,63 % občanů.

Na Hodonínsku se souboj o mandát rozhodne mezi Alenou Venhodovou z ODS a Zdeňkem Škromachem z ČSSD. Jednoznačným favoritem pak je kandidát sociálních demokratů, o jehož mandátu může rozhodnout již první kolo.

Pokud levice na většinu nedosáhne, rozhodovat zřejmě budou lidovci

Ačkoli v poslední třetině  obvodů ČSSD zvítězí nad pravicí 5:4 (3 TOP 09, 1 ODS), upraví tím jen celkový výsledek na 9:18 ve svůj neprospěch. Navíc je možné, že některý z těchto devíti obvodů pro levici nezíská kandidát ČSSD, nýbrž kandidát KSČM.

Pokud do voleb nezasáhne ve větší míře nějaký faktor, který změní místní volební gravitace, je nicméně pravděpodobné, že levici po senátních volbách bude k ovládnutí horní komory scházet jeden jediný mandát. To zvýší v Senátu úlohu komunistů.

Ale především by to dalo jedinečnou a zřejmě poslední šanci vstoupit ve velkém stylu do celostátní politiky straně lidové, která by se v horní komoře stala jazýčkem na vahách. Jak ukázala v poslední době některá vystoupení Petra Pitharta či schůzka vedení KDU s odboráři, lidovcům je na hony vzdálena krajně pravicová pozice současné vlády.

Naskýtala by se jim tak šance využít exkluzivního postavení v Senátu k uzavření aliance se sociálními demokraty, která by jim umožňovala vrátit se po příštích volbách rovněž do Poslanecké sněmovny.

To jsou ale jen teorie, do nichž ještě může významně promluvit posledních čtrnáct dní volební kampaně. Pokud je ČSSD zvládne na rozdíl od finále kampaně ve volbách do Sněmovny, nemusí nakonec ničí pomoc v Senátu potřebovat. Pokud však selže, nemusí jí být naopak něčí pomoc vůbec nic platná.