Ve SVITu obnovili výstavu „nežádoucích individuí"z roku 1988

Věra Jirousová

Výstava nazvaná podle jmen tří umělců Martina Johna, Jiřího Kovandy a Vladimíra Skrepla a roku jejich poslední společné prezentace je druhým výstavním počinem Galerie SVIT.

Současná výstava rekonstruuje a svým způsobem volně interpretuje expozici spřízněných neoficiálních umělců (tj. v pražských svazových galeriích tehdy nežádoucích individuí): Martina Johna (1960—1994), Jiřího Kovandy a Vladimíra Skrepla, která se uskutečnila v roce 1988 v Malé výstavní síni Oblastního kulturního střediska v Liberci.

Kurátorce Edith Jeřábkové, jejíž zvědavosti a přání „uvidět na vlastní oči“ soubor raných prací těchto umělců vděčíme za výstavu, se podařilo vyvolat z minulosti jednu z možných forem necenzurované prezentace, za niž ručili osobní odvahou ti kurátoři, kteří v té době vedli některou ze slušných galerií na okraji větších měst nebo regionů.

Jmenovaná trojice umělců spolu vystavovala už v roce 1987 díky kurátorské činnosti Jaroslava Krbůška v Kulturním středisku na Opatově. Obě události byly podle vzpomínek Kovandy a Skrepla intenzivní, jak ukazují i vystavené fotografie Hany Hamplové.

Původní podobu výstavy z roku 1988 dokumentuje dobový katalog s černobílými reprodukcemi a textem Jany a Jiřího Ševčíkových. Její barevnou verzi zaznamenává plakát vydaný k současné výstavě.

Výstava dnes evokuje napětí jako výraz pnutí mezi aktuální formou a historickou událostí, ale stimuluje ji též okolnost, „že nově vznikající smíchovská galerie SVIT je zaměřená na současné české a mezinárodní umění a kurátorské přístupy, a zahajuje svou existenci komunikací s minulostí“, jak komentuje svůj experiment Edith Jeřábková.

Všichni zde vnímají i další vážný důvod současné reprízy: záměr připomenout dílo a osobnost předčasně zesnulého umělce Martina Johna, jenž na přelomu osmdesátých a devadesátých let patřil k talentům své generace a jehož progresivní dílo je dnes téměř zapomenuto, ačkoli je závěr minulého století stále ještě na dohled.

O realizaci svého projektu Edith Jeřábková říká: „Výstava neklade důraz na minulost, ani na retro formu, ani na dokumentární úplnost, ale někam mimo, kde by se tyto přímky mohly eventuálně protnout.“

Neobvyklým úkazem současné přehlídky ve SVITu je její věcnost a étos, které tvoří souzvuk: nevracíme se zde do minulosti (kde už jsme jednou byli a každý tam vykonal své), soustřeďuje naopak všechny zúčastněné do přítomnosti. Skutečnost, že výstava ukazuje jak cyklickou povahu času, tak i prostupnost jeho dimenzí, umožňuje „teď a tady“ (mimo karteziánské souřadnice) jedněm setkání s přítelem a ostatním objevit překvapivě přítomný výraz raných prací tří umělců.

Výstava Martin John, Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, 1988. Kurátorka Jiřina Jeřábková, interpretace Johnova objektu Luděk Rathouský, fotografie Hana Hamplová, Jiří Popelka, Jan Ságl. Galerie SVIT, Štefánikova 43 A, Praha 5, otevřeno úterýsobota 1219 hodin. Výstava potrvá do 17. října 2010.