Svobodu zaměňujeme za řád, ale nalézat bychom ji měli v rovnosti lidí, v důstojnosti, to je to slovo a obsah, důstojnost, kterou máme bez neoliberálních šestáků hlásat.

Je legitimní, že někteří lidé se snaží jen získat bohatství. I to je svoboda. Je ale nutné zaručit i důstojnost a svobodu žití, kulturního žití mimo systém spekulací, defektního lichvářství a morální pokleslosti. Neohýbat lidi s ideály, nenutit je kráčet ve šlépějích trhu a tržnosti, oceňování a vážení, i věcí s nekonečnou, eticky neměřitelnou hodnotou jako je třeba holý život každého z nás.

Proti takovému „řádu" se vždy budu občansky stavět. Proti politickému řádu, který nezaručuje svobodu ducha i pro více senzitivní a méně lačné spoluobčany.

99 % diskuse v politickém prostoru se týká financí, neoliberálního pozlátka ratingových agentur.

Kde je potom zásadně kvalitativní rozdíl mezi levicí a pravicí?

Právě takovou svobodu bez nutnosti uvažovat pouze v rámci šestáků cítím v sociální demokracii v Norském království, a právě pro takovou svobodu mají sociální demokraté vytvářet neomezený, humanistický prostor. Vytvářet prostor, kde se dá prožít životní čas důstojně bez ataků a vlezlosti šmelinářů a následného kastování.

Člověk na prvním místě, člověk jako součást přírody, člověk přesahující materiálno a hledající ideje. Jelikož to je také legitimní, stejně jako je hrabání, vekslování rozhodnutím některých méně vnitřně bohatých a eticky ukotvených lidí.

Bohužel, stále menší možnosti pro duševní nezkaženost skýtá neoliberalismus.

Až ČSSD upustí od prázdných růstových proklamací a bude hledat neočíslovaného člověka, potom se stane konečně tou kýženou občanskou a opravdu levicovou alternativou. Jelikož růst tu bude stále, třeba i měřitelný nárůst globálních problémů zaviněných tímto systémem, ale člověk, respektive prostor pro něj už tu nemusí být, přinejmenším takový, jaký většina z nás po generace cítí ve svém svědomí. Nechtějte tedy mlčky souhlas s řádem, který se chová jako největší neřád.

Takovou svobodu jako almužnu od politických elit osobně nežádám. Velmi dobře je ovšem v článku naznačeno, že svoboda je věcí sdílenou. Vidím mnoho nesvobody. Žádám tedy pomyslnou svobodu vzbouřit se proti systému, který determinuje člověka a devastuje přírodu.