Rudé prapory zavlají v tomto týdnu v pražském kině Aero. Tento žižkovský kinosál totiž od 22. do 25. září uspořádá s podporou Městské části Praha 3 přehlídku nazvanou Propaganda a ideologie v českém filmu. Objeví se v ní deset snímků režisérů zvučných jmen.

Podle programového šéfa Iva Andrleho je festival výjimečným pohledem na tvorbu z doby totality. „Jde o výběr, jehož motivace vycházela z jejich ideologické poplatnosti. Přitom ohlas některých titulů, jak divácký, tak ze strany dobové i současné kritiky, se v mnohém vymknul původním záměrům," podotkl Andrle skutečnost, že některé filmy měly sloužit režimu a místo toho šly do trezoru.

„Chceme se zamyslet také nad tím, jak propaganda fungovala. Z dnešního pohledu totiž není vždy zcela jasné, proč některé snímky skončily v trezoru a jiné naopak byly režimem využity, aniž by s tím záměrem vznikly," vysvětlil Andrle s tím, že při výběru vynechali vyložené kýče.

Vybrané snímky se vždy dotýkají sociálně a politicky vyhraněných období českých dějin. Jsou mezi nimi 2. světová válka, holokaust, poválečná agrese či doba po únoru 1948. Festival zahájí 22. září drama Juraje Herze Zastihla mě noc z poloviny 80. let o komunistické novinářce Jožce Jabůrkové umučené v koncentračním táboře.

Režisér Otakar Vávra bude zastoupen hned dvěma svými tituly. Ve filmu Občan Brych (1958) podle předlohy Jana Otčenáška se hlavní hrdina odmítá po únorovém převratu přiklonit k vítězné straně; titulní roli vytvořil Karel Höger. Pro snímek Němá barikáda z roku 1948 si Vávra vybral téma osvobozovacích bojů v Praze roku 1945 a využil v něm autentické záběry.

Stejné téma zobrazuje i film Maratón z roku 1968 režiséra Ivo Nováka, který ale povstání a osvobození Prahy předvedl jako tragikomickou frašku. Dalším uvedeným snímkem bude legendární Kachyňův Král Šumavy, který už v době svého uvedení zaznamenal značnou diváckou oblibu pro své westernově dobrodružné ztvárnění v přitažlivé šumavské krajině.

Podle filmové teoretičky a dramaturgyně přehlídky Stanislavy Přádné se bez ohledu na žánrovou rozdílnost a kvalitu zpracování ani v jednom případě nejedná o primitivní propagandu. „Naším cílem nebylo soudit, ale konfrontovat zejména mladé diváky s filmovým uměním z doby totality," uvedla.

Festival doplní výstava třiceti filmových plakátů námětově se vztahující k propagandě a ideologii ve filmu. Jsou mezi nimi návrhy plakátů k „rudým filmovým hitům" 50. let (Anna proletářka, Rudá záře nad Kladnem, Nástup, Pole neorané) i normalizační plakáty ze 70. a 80. let k ideologicky tendenčním filmům (Rukojmí z Bella Vista, Kdo hledá zlaté dno, Černý vlk).

V programu se objeví také film Vojtěcha Jasného z roku 1960 Přežil jsem svou smrt, o tři roky mladší Kadárův a Klosův film Smrt si říká Engelchen, Sequensův Atentát z roku 1964, Vláčilovy Stíny horkého léta ze druhé poloviny 70. let a Svobodův Zánik samoty Berhof z roku 1983.

Vstupné na jednotlivé projekce bylo stanoveno na osmdesát korun. Zájemci mohou získat speciální katalog doplněný podrobnými informacemi o jednotlivých snímcích.