Řetězce soutěží o nižší ceny na úkor jakosti nabízeného zboží

Potravinové řetězce Ahold a Kaufland se od září předhánějí, který bude mít nižší ceny. Během čtrnácti dnů ohlásily oba hypermarkety slevy až o dvacet procent u velké části zboží. Závod je ovšem jen v cenách, kvalitu zboží naopak zhoršuje.

Na začátku září zahájila společnost Ahold masivní reklamní kampaň založenou na monitoringu cen v konkurenčních prodejnách, podle kterého jsou pak upravovány ceny zboží v pobočkách Albert.

Minulý týden zareagoval řetězec Kaufland celostránkovými inzeráty, ve kterých srovnává ceny zhruba sedmi desítek druhů výrobků s prodejnami Albert a tvrdí, že nákup tohoto zboží v jeho hypermarketech vyjde o jedenáct a půl procenta levněji. Kaufland v inzerátech použil i postavu červeného agenta z reklamy Aholdu, který se ale naopak podivuje nad tím, jak je Kaufland levný.

Obchodní řetězec Albert si to nenechal líbit a na začátku tohoto týdne v novinových inzerátech oznámil, že ceny srovnávaného zboží dorovnal na úroveň Kauflandu. „Děkujeme konkurenci za další cenné informace! Zveřejnění cenového srovnání nám šetří čas. A o to dříve si vy přijdete na srovnatelné ceny u nás," stojí v inzerátu prodejen Albert z úterý 14. září.

Kaufland ovšem cenový souboj nevzdal a ve čtvrtek v novinových inzerátech oznámil, že ceny zboží snížil o dalších téměř osm a půl procenta.

Mluvčí hypermarketů Albert Lukáš Hora ve čtvrtek ČTK řekl, že společnost opět sníží ceny na úroveň, kterou v posledních srovnávacích inzerátech avizoval Kaufland. „Naši cenoví agenti zjistili dnes ráno další vlnu nižších cen u konkurenčních prodejců. Jak jsme slíbili našim zákazníkům, ceny v prodejnách Albert upravíme na stejnou úroveň. Ve sledování cen a jejich úpravách budeme pokračovat i nadále," uvedl.

Srovnání cen s konkurencí zákon povoluje, ovšem nesmí být zavádějící a matoucí. Obchodní řetězce se dosud v inzerátech většinou spokojily s tvrzením, že jejich ceny jsou nejnižší v okruhu několika kilometrů či v daném městě. Patrně kvůli hospodářské krizi, která přiměla Čechy k úsporám, ovšem obchodníci v reklamních aktivitách přitvrdili a přímo srovnávají ceny s konkurencí.

„Cenové války obchodních řetězců na tuzemském trhu jsou důkazem, že proces koncentrace obchodních sítí na tomto trhu není ještě ukončen,“ uvedl na dotaz Deníku Referendum agrární analytik Petr Havel.

I z šetření Evropské komise vyplývá, že ve vyspělých zemích EU obvykle přesahuje podíl osmi největších maloobchodních řetězců na místním trhu šedesát a více procent, zatímco v ČR dosahuje „jen" padesáti procent. V ČR je oproti situaci v zahraničí relativně mnoho řetězců s malým tržním podílem.

Petr Havel očekává, že některé z nich časem skončí – a proto mezi sebou bojují. Tento souboj se odehrává především prostřednictvím cen, protože se tuzemský zákazník i přes postupný nárůst spotřebitelů preferujících kvalitu i za vyšší cenu stále rozhoduje především podle ceny zboží. Obchodníci pak tlačí na snižování cen dodavatelů. Výrobci potravinářského zboží někdy snižují své náklady i na úkor kvality prodávané produkce. „Nejde přitom přímo o nějaká zdravotní rizika,“ říká Petr Havel, „ale některé potraviny prostě neobsahují suroviny nebo takový jejich podíl, který spotřebitel v příslušném výrobku očekává.“

„Problém má jediné řešení,“ domnívá se Petr Havel: „Zvýšit povědomí spotřebitele o tom, co vlastně kupuje, a systémově jej vést k preferenci vyšší kvality za vyšší cenu.“

Společenská kontrola původu a kvality zboží je ale mnohem účinnější v menším měřítku. Při rostoucím „spotřebitelském sebevědomí“ se tak otvírá další prostor pro rozvoj místních ekonomik. Krátké řetězce od producenta ke spotřebiteli, jako jsou na farmářských trzích, umožňují optimální kombinaci kvality a ceny. Ještě je potřeba, aby se úrovně mezi trhy a hypermakety inspirovaly více u těch prvních.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.