Revoltující pastor a malé stádečko jeho věřících zapálili na ulici korán a zajistili, aby z toho vznikl filmový záznam. A všichni je ignorovali. To se stalo v roce 2008 a týkalo se to členů Westboroské baptistické církve (WBC) z Topeky v Kansasu, téměř všemi odsuzované skupinky fundamentalistů, píše dnes list The New York Times.

Ale plány na obdobný kousek dalšího nevýznamného pastora Terryho Jonese si letos v létě získaly celosvětovou pozornost médií. Jonesovy plány vyvrcholily ve čtvrtek, když pastor nejprve oznámil, že ruší, a později, že jen pozastavuje přípravy na takzvaný Mezinárodní den pálení koránu u příležitosti sobotního devátého výročí teroristických útoků z 11. září 2001.

Na rozdíl od pálení koránu baptisty z WBC se chystaný Jonesův čin časově propojil s kontroverzí kolem navrhované stavby muslimského komunitního střediska v blízkosti místa, kde stály mrakodrapy zničené při zářijovém islamistickém útoku, a přiživil se i na probublávající diskuzi o svobodě projevu a vyznání.

Jonesovi se povedlo dostat do centra pozornosti kolem těchto otázek a naroubovat na ně svou protiislámskou kauzu. Sám říká, že v červenci a srpnu vyhověl více než 150 žádostem o rozhovor, v nichž vyjadřoval své názory na islám a jeho právo šaría. Do poloviny tohoto týdne byly jeho plány na pálení koránu hlavní událostí řady zpravodajských televizních stanic, což je mimořádná dávka pozornosti věnovaná tak okrajové postavě s minimálním počtem stoupenců.

Ve čtvrtek americký prezident Barack Obama Jonesův plán odsoudil a jeho tiskový tajemník Robert Gibbs v kritickém šlehnutí na adresu sdělovacích prostředků prohlásil, že na „Jonesových tiskových konferencích je víc lidí než na jeho kázáních".

Jonesův plán, který byl poprvé zveřejněn v červenci, si do srpna pomalu získával pozornost, především pak v zahraničí. V USA se stal zprávou číslo jedna poté, co se v Afghánistánu proti Jonesovi konaly protesty, a poté, co velitel sil USA a NATO v Afghánistánu David Petraeus varoval, že pálení koránu může ohrozit vojáky.

„Než vypukly nepokoje a než o něm začaly mluvit hlavy států, mohl být jen několika odstavci zmíněnými ve zprávě o připomenutí 11. září," říká šéfeditorka agentury AP Kathleen Carrollová. „Teď už to tuto hranici přesáhlo."

Svým způsobem jsou události tohoto týdne vyvrcholením nenávistných prohlášení a činů Jonese a několika desítek členů jeho kongregace z uplynulého roku. Jones začal bouřit vlny v Gainesvillu v létě 2009, kdy před svým kostelem vyvěsil nápis „Islám je dílem ďábla". List The Gainesville Sun (který vlastní společnost The New York Times) o tom napsal pod titulkem "Antiislámský nápis na kostele vyvolal nevoli komunity".

Protesty kongregace pokračovaly na podzim, kdy některé děti ze zmíněné církve přišly do školy v antiislámských tričkách, po čemž následoval další článek v místním tisku. Ten už přebrala AP a po ní další média, včetně USA Today či arabské zpravodajské sítě Al-Arabíja.

Uvedená církev si „od toho prvního billboardu prakticky nedala pokoj", prohlásila Jacki Levineová, šéfredaktorka The Gaineswille Sun. Podle jejích slov reportéři opakovaně diskutovali o tom, jak být „odpovědní" při informování o místním dění. „Našlapovali jsme tak opatrně, jak to šlo," konstatovala.

Jonesovo oznámení, že spálí korán, nejprve přitáhlo jen malou pozornost. První kratičký článek o něm se objevil na internetové stránce Religion News Service. Ovšem o tomto článku se následně zmínily větší servery jako Yahoo a do konce července už byl Jones hostem v CNN, kde moderátor Rick Sanchez jeho plán označil za „šílený". Dodal ale, že má Jones „alespoň odvahu přijít do jeho programu a nastavit svou tvář".

A pak se vše jen stupňovalo, zprávy v médiích se vršily a násobily následnými reakcemi a ohlasy - i přijatými „protiopatřeními". Ještě před tím, než ve čtvrtek Jones podmínečně odvolal své plány, oznámila agentura AP, že nezveřejní žádné fotografie hořícího koránu, a se stejným prohlášením přispěchala i CNN či Fox News.

Tato epizoda možná přispěla k alespoň malému zpytování svědomí zpravodajských organizací, uzavírá The New York Times. Chris Cuomo, hlasatel zpráv na stanici ABC News, ve čtvrtek napsal na svém účtu na Twitteru: „Jsem v médiích, ale myslím, že média vdechla tomu paličství život... a to bylo nezodpovědné."