Často hloupě zlehčovaný a vysmívaný institut referenda zaznamenal další úspěch. Obyvatelé dvou brněnských obcí se probudili z letargie, začali se zajímat o osud svých obcí a v nevídaném počtu se dostavili k volebním urnám, aby svým hlasem jejich osud ovlivnili.

Ukázalo se, že povýšenost a arogance těch větších, kteří mnohdy zacházejí se svěřeným územím zcela bez ohledu na přání jeho obyvatel, se nevyplácí. Nevyplácí se tehdy, dokáží-li se obyvatelé semknout a společně a argumentačně podloženě se postaví plánům, které jdou proti jejich zájmům.

Dolní Heršpice a Přízřenice sice nakonec z vůle většiny voličů součástí Brna zůstanou, nicméně o sobě dali výrazně vědět, a situace v jejich obcích se stala natolik veřejně známou, že se představitelům Brna a místní radnice už stěží podaří jednat o nich bez nich.

Město Brno vyhlásilo místní referendum v Dolních Heršpicích a Přízřenicích na žádost petičního výboru sdružení Samostatný jih. Otázka zněla: „Souhlasíte s osamostatněním, tedy oddělením katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice od statutárního města Brna a se vznikem samostatné obce Dolní Heršpice — Přízřenice?“

Pojďme si o těchto místech říct něco víc. Obec Dolní Heršpice se stejně jako sousední Přízřenice k Brnu připojila po první světové válce. Když se po komunálních volbách v roce 1990 nově územně rozčlenilo město na dvacet devět městských částí, staly se obě obce součástí městské části Brno-jih.

V Přízřenicích se stékají řeky Svratka a Svitava, část pozemků se v rámci koncepce protipovodňové ochrany města Brna, zpracované v roce 2008, ocitla v záplavovém území, což znemožňuje jejich vlastníkům další výstavbu. Ti se domnívají, že pokud by obec získala samostatnost, mohla by rozhodnutí změnit v jejich prospěch.

V průběhu následujících let se původní vesnický charakter obcí začal mísit s výstavbou nákupních center a dálničních přivaděčů. I vzhledem k naprostému nezájmu místní radnice a brněnského magistrátu hrozilo, že se tato část Brna stane jeho průmyslovou periferií.

Vznik sdružení Samostatný jih a jeho úspěšnost a urputnost v prosazení cíle vynutit na brněnském magistrátu referendum je ukázkou občanské uvědomělosti par excellence.

Sdružení vzniklo v listopadu loňského roku v reakci na rozhodnutí města a firmy Reko postavit v poklidné vesnické části bytové domy o výšce devíti pater, do kterých by se postupně nastěhovaly až dva tisíce nových obyvatel. Nutno připomenout, že v obcích Dolní Heršpice a Přízřenice žije pouhých patnáct set obyvatel.

Aktivisté tvrdí, že projekt „Na Slunné louce“ je urbanisticky podřadným a bezohledným projektem, který by zničil okolí jejich bydliště. Město jednalo s developerem za zády obcí, a postavilo je před hotovou věc.

„Nikdy jsme nezpochybňovali, že pozemky jsou v územním plánu vedené jako stavební. Nikdo z nás na nich nechce pěstovat pšenici. Jde nám jen o to, aby výstavba byla přiměřená charakteru naší lokality,“ uvedl k tomu mluvčí sdružení Samostatný jih Pavel Reich.

Starosta MČ Brno-jih Josef Haluza snahy sdružení dlouho ignoroval, stejně jako podle mínění obyvatel ignoroval zájmy jejich obcí. Z rozpočtu, který připadl přerozdělením státních peněz od magistrátu, údajně obce nedostávaly ani tolik, kolik by jim od státu připadlo v případě osamostatnění, a to přesto, že díky nespravedlivému zákonu o přerozdělování daní vybraných státem připadne těm menším obcím na jednoho obyvatele menší podíl než velkým městům.

Sdružení vypracovalo před referendem rozpočtový výhled příjmů a výdajů budoucí samostatné obce, při jehož sestavování se radilo s podobně velkými obcemi, které se v minulých letech rovněž odtrhly od větších měst a nemohou si nabytou samostatnost vynachválit.

Město Brno ve snaze zabránit referendu o odtržení navrhlo například, že smění pozemky určené pro výstavbu „Slunné louky“ s firmou Reko za pozemky v jiné městské části Žebětín. Slunná louka by se tak stala městským majetkem. Problémem ovšem je, že směna by se uskutečnila až po termínu referenda, a není tak zaručeno, že po něm a následných komunálních volbách se bude nové zastupitelstvo cítit slibem současného vázáno. Problémem zůstává územní plán, který umožňuje další urbanistické masakry.

Sdružení Samostatný jih přesvědčivě vyvrátilo v kampani za odtržení všechny pokusy města a místní radnice o argumenty katastrofickými scénáři.

Primátor Onderka používal v argumentaci zbraně těžkého kalibru — dražší plyn a voda, vyšší cena dopravy, nedostatek financí do začátku existence samostatné obce. Přitom nová obec by po odtržení získala podíly na akciích Brněnských vodovodů a kanalizací, Tepláren Brno, firmy SAKO, pod kterou patří spalovna, a mnoha dalších.

Na poslední chvíli uspořádal s obyvateli obcí besedu, na které pět dní před konáním referenda sliboval hory doly, jejichž splnění ovšem zaručit nemohl.

V neděli večer dosáhl Onderka a jeho náměstci dílčího úspěchu. Brno si zachovalo celistvost, a magistrátní koalice neutrpěla ostudu coby seskupení, za jehož působení se v novodobé historii poprvé katastr města zmenšil.

Budiž však toto místní referendum varováním všem, kteří se chovají jako svévolní hospodáři ignorující svébytné potřeby těch, o jejichž osudech ze svých pozic majetnicky rozhodují. A zároveň povzbuzením pro ty, kterým není lhostejno, jak se jim v jejich bydlišti žije.