První místní referendum ohledně případného vzniku samostatných obcí na území města Brna proběhlo v  neděli 12. září. O své budoucnosti rozhodovali obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic. Obě obce jsou součástí městské části Brno-jih.

Dolní Heršpice a Přízřenice z vůle oprávněných voličů v Brně zůstanou, tamní občanská aktivita byla nevídaná a je třeba ji dále sledovat.

Volební účast dosáhla 69 procent. „Přijela sem dokonce jedna paní až ze Švédska, aby mohla o osudu obce hlasovat. Jiný volič zase kvůli referendu přerušil dovolenou na Balatonu. Referendum lidi opravdu táhlo," popsal novinářům člen volební komise.

Pro odtržení hlasovalo 353 voličů, což je 41 procent hlasů. Pro osamostatnění to nestačilo, krok by musela schválit nadpoloviční většina lidí zapsaných ve voličských seznamech, což bylo minimálně 445 voličů.

Mluvčí sdružení Samostatný jih Pavel Reich bezprostředně po oznámení výsledků novinářům řekl, že výsledky považuje za jasný signál, že by obě části měly získat samostatnost alespoň uvnitř Brna.

Návrhy na odtržení se objevily v roce 2009. Město Brno tehdy ve spolupráci s firmou Reko rozhodlo o výstavbě výškového sídliště pro dva tisíce obyvatel „Na Slunné louce“, aniž by své rozhodnutí konzultovalo s tamními obyvateli. Ti založili v reakci na situaci občanské sdružení Samostatný jih. Sdružení nenapadalo platný územní plán, upozorňovalo ovšem na naprostou nevhodnost navrhovaného typu výstavby.

„Nikdy jsme nezpochybňovali, že pozemky jsou v územním plánu vedené jako stavební. Nikdo z nás na nich nechce pěstovat pšenici. Jde nám jen o to, aby výstavba byla přiměřená charakteru naší lokality,“ uvedl k tomu mluvčí sdružení Samostatný jih Pavel Reich.

Sdružení také upozorňuje na dlouhodobý nezájem magistrátu i radnice městské části Brno-jih o místní situaci a potřeby. Obyvatelé nesmějí stavět na vlastních pozemcích, neboť byly městem zařazeny do záplavové zóny. Místostarostka MČ Brno-jih Anna Böhmová radila dotčeným obyvatelům, aby stavěli načerno.

„Já jsem řekla mamince stavěj načerno, na ty úřady dáš deset tisíc pokutu a je to. Není jiné volby," radila doslova Böhmová. Za tento veřejně pronesený výrok na ni sdružení podalo trestní oznámení.

Sdružení vypracovalo i návrh rozpočtu samostatného území Dolní Heršpice-Přízřenice. Podrobnosti konzultovalo s podobně velkými obcemi Držovice, Ladná, Pavlovice a Želechovice, které se v nedávné době odtrhly od větších měst. Starostové těchto obcí se shodují, že na odtržení finančně vydělali a jejich obce se zdárně rozvíjejí.

Sdružení Samostatný jih ve svých materiálech přesvědčivě vyvrací námitky odpůrců odtržení. Jedná se o obavu z poklesu ceny nemovitostí či ze zvýšení ceny za dopravu do Brna. Aktivisté upozorňují, že při osamostatnění od Brna by došlo i na dělení zatím společného brněnského majetku. Takže obec Dolní Heršpice-Přízřenice získá podíly na akciích Brněnských vodovodů a kanalizací, Tepláren Brno, firmy SAKO, pod kterou patří spalovna, a mnoha dalších. Jenom Dopravní podnik města Brna má majetek v hodnotě několika miliard korun.

Teprve 7. září, tedy několik dní před referendem, uspořádalo město Brno s obyvateli Dolních Heršpic a Přízřenic veřejnou besedu. Brněnský primátor Roman Onderka sliboval zvýšení zájmu o místní problémy i projekt potřebného obchvatu obcí. Město navrhuje směnu pozemků vlastněných firmou Reko a určených k výstavbě pro místní obyvatele nepřijatelného bytového komplexu za městské pozemky v části města Kamechy, kde už firma Reko staví.

Zda se svými návrhy, jejichž případná realizace není vzhledem k nejistému výsledku blížících se komunálních voleb zaručená, primátor uspěl, se dozvíme po zavření volební místnosti v neděli ve 20 hodin.

Aby bylo místní referendum pro vyhlašovatele, tedy v tomto případě pro magistrát města Brna, závazné, musí se ho zúčastnit alespoň 35 procent oprávněných voličů.

Obec Dolní Heršpice se stejně jako sousední Přízřenice k Brnu připojila po první světové válce. Od listopadu 1990 jsou obě obce součástí městské části Brno-jih. Pokud by se odtrhly, bylo by to první zmenšení Brna v novodobé historii.

Přestože mají Dolní Heršpice a Přízřenice necelých patnáct set obyvatel, patří k nim asi sedmisethektarový katastr, na němž se nachází rozsáhlá zástavba — sklady, výrobny a nákupní centra. V rámci katastru se také kříží dálnice D1 a D2.

Další informace:

Internetové stránky Samostatný jih o.s.