Ústavní soud (ÚS) zrušil čtyřprocentní snížení platů soudců. Šlo o protiústavní krok. Změna zákona dopadla na mzdy soudců obecných soudů na začátku letošního ledna a měla platit do konce roku. Nález ÚS vstoupí v platnost 30. září. ÚS navázal na své starší nálezy, podle nichž musí být soudcovský plat stabilní a nesnížitelnou veličinou. Vláda přitom plánovala další snížení platů soudců. ÚS rozhodl jednomyslně, žádný soudce neměl odlišné stanovisko.

Ústavní soudci v nálezu kritizují opakované snahy zasahovat do soudcovských platů. „Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede zákonitě i k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže," stojí v nálezu.

ÚS už ve starších nálezech naznačil, že snížení soudcovských příjmů bude tolerovat jen za zcela výjimečných okolností. Za nepřípustné soud už v minulosti označil především takové snížení platů, které se dotkne jen justice, a nikoliv dalších skupin „služebníků státu", například státní správy. V pátek projednávané ustanovení zákona se přitom vyjma soudců obecných soudů týkalo jen poslanců a představitelů státní moci. ÚS předem zdůraznil, že na ústavní soudce nedopadalo, nerozhodovali tedy o svých příjmech.

Podnět k přezkoumání čtyřprocentního snížení platů dal ústavním soudcům Městský soud v Brně. Jeden z jeho soudců se žalobou domáhá 2596 korun, což je suma, o kterou údajně přišel za letošní leden. Městský soud řízení o žalobě přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu. Podle městského soudu je snížení platů útokem na soudcovskou nezávislost.

Ústavní soud zastává názor, že nedotknutelnost platů soudců je součástí kompenzací za řadu omezení v soukromém a profesním životě. Soudci se nesmějí odborově organizovat, stávkovat ani kolektivně vyjednávat. Kvůli zachování nezávislosti jsou omezeni ve výdělečné činnosti. Nesmějí podnikat, mít vedlejší pracovní poměr, poskytovat právní služby, působit v představenstvech a dozorčích radách. Výjimkou jsou příjmy ze správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické a umělecké činnosti.

„Platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou," zopakoval ÚS v pátečním nálezu.

Ústavní soud se již v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především když šlo o třinácté a čtrnácté platy. Letos však například zamítl návrh směřující proti zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010. U Ústavního soudu nyní leží také návrh proti čtyřprocentnímu snížení platů státních zástupců, jichž se dnešní nález přímo netýká.