Už jen samotný překlad tohoto termínu manager do češtiny evokuje cosi zvláštního. Mana-žer přivádí slovo žer, žraní, které u nás má negativní vyznění. Takový člověk, který něco řídí, (dříve ředitel), nežere ovšem manu nebeskou, ale požírá odměny za práci těch, kdo se na společném výrobku podílejí s tím, že on sám, spolu s dalšími žerci, určuje pro sebe svůj vysoký podíl na zisku.

To, zlaté padáky, daně nebo nerovný úrokový systém, způsobuje, že velká část bohatství vyrobeného všemi jde pak do kapes lidí, kteří sami sebe postavili na nejvyšší místa. Tím samozřejmě nepropaguji, že mají mít všichni stejně.

Souvisí to také s přáním vlastníků firem, akcionářů a majitelů všeho druhu, kteří si přejí co nejnižší náklady a co nejvyšší zisk. Manažer je člověk, který plní jejich přání a dostává za to tučnou odměnu. Určitě není svobodný, protože nebude-li fungovat v zavedeném systému soutěže, snižování nákladů a neustálé modernizace, bude nahrazen jiným. Jistě existují i výjimky, nebude jich však mnoho. Výjimka jenom potvrzuje pravidlo.

To nejhorší však je, že se díky těmto novým pohledům mění i pohled na obsah práce manažerů. Nedávno jsem mluvila se starým známým, který celý svůj život pracuje u České pošty. Na otázku, jak to tam teď vypadá, mi odpověděl, že čím dál hůř.