Aféra kolem části Kafkovy pozůstalosti, která je momentálně zkoumána německými a izraelskými historiky, byla z větší části vyvolána agenturou AP, která o ní informovala. Pro Kavárnu MF Dnes o tom referovala Alena Wagnerová, která se dlouhodobě zabývá česko-německou moderní historií a pražskou německou literaturou.

Podle Wagnerové je na celé aféře senzační zejména to, že pracovníci jeruzalémské Národní knihovny nejspíš nejsou obeznámeni s existencí kritické edice Kafkových spisů. Deník Haarec totiž uvedl, že prvním velkým odhalením je rukopis textu Svatební přípravy na venkově. S tímto textem nicméně už dříve pracoval vydavatel Kafkových spisů Hans Gerd Koch. Stejně tak jsou známy i Kafkovy kresby a korespondence, kterou vedl s Maxem Brodem.

Neméně problematické je i to, do čí pozůstalosti Kafkovy rukopisy patří. Zatímco izraelská strana tvrdí, že jde o součást Brodovy pozůstalosti, podle Wagnerové Brod rukopisy daroval Ilse Ester Hoffeové, po jejíž smrti připadly jejím dvěma dcerám — svůj dar později i písemně potvrdil. Brod navíc před svou smrtí nechal na Hoffeové, zda rukopisy uloží v Izraeli, anebo v cizině. Jak píše Wagnerová, „izraelská Národní knihovna argumentuje tím, že Brod ve své závěti z roku 1961 určil Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě, nebo státní knihovnu v Tel Avivu za místo, kam má být jeho pozůstalost předána“.

Celý problém Kafkovy pozůstalosti je navíc řešen zbytečně hystericky. Brodova pozůstalost přitom obsahuje vyjma rukopisů Franze Kafky i Brodovu korespondenci s Thomasem Mannem, Leošem Janáčkem nebo Martinem Bubberem. Ty jsou pro badatele zajímavější než známé Kafkovy texty.

Sestry Hoffeovy chtějí nabídnout Brodovu pozůstalost a Kafkovy rukopisy, které jim podle dědických smluv náleží, německému literárnímu archivu v Marbachu. Ten je podle Wagnerové proslulý svou vysokou odbornou úrovní. I přes tuto skutečnost je možnost prodeje textů pro stát Izrael nemyslitelná.

Alena Wagnerová: S „neznámými poklady“ spisovatele Franze Kafky to není až tak žhavé.