Konec konference v Kodani se blíží, dohoda je nepravděpodobná

Program konference v Kodani nabral několikahodinové zpoždění a britský ministr Miliband ji označil za frašku. Nedaří se nalézt dohodu o budoucnosti Kjótského protokolu, finanční pomoci chudým, ani o konkrétních závazcích jednotlivých zemí.

(sal)

17.12.2009 10:58

Pati_s_moment_in_time

Jedním z témat Kodaňské konference je odlesňování. To se daří narozdíl od spousty jiných věcí řešit. Foto Pati's Moment in Time, flickr.com

Klimatická konference nabrala veliké zpoždění. Den před jejím vyvrcholením nic nenasvědčuje tomu, že se podaří uzavřít potřebnou dohodu. Britský ministr pro energetiku a klima Ed Miliband se vyslovil, že se konference mění ve frašku. Včera se kvůli neschopnosti delegátů domluvit se na nové podobě globální klimatické dohody vyjednávání zpozdilo o několik hodin.

Dnes a zítra mají v úmyslu dorazit do Kodaně vrcholní političtí představitelé sto patnácti zemí. Přijíždějí především kvůli podepsání konečné dohody. Té se ovšem pravděpodobně nedočkají.

Setkání ministrů pětadvaceti zemí, které mělo uspíšit dohodu, se oproti programu protáhlo o osmnáct hodin. Ministři rozvojových zemí byli znepokojeni tím, že místo schvalování konkrétních závazků ke snižení emisí skleníkových plynů se celý návrh dále komplikoval.

Mezi klíčovými otázkami, které by měli zástupci států celého světa vyřešit, je Kjótský protokol. Ten v roce 1997 nastavil přísné limity pro země bohaté a neobsahoval žádné závazky pro země rozvojové včetně Číny nebo Indie. Jenže zástupci bohatých států tvrdí, že významnými znečišťovateli se postupně stávají i dvě asijské velmoci, a je proto třeba od principů Kjótského protokolu upustit. Proti tomu se ovšem staví rozvojové státy, které zdůrazňují, že hlavní podíl na změnách klimatu nesou státy bohaté.

Proto Čína, Indie, Jižní Afrika a Brazílie strávily skoro polovinu rozhovorů snahou zabránit zrušení Kjótského protokolu. Podle britského ministra Eda Milibanda šlo především o procedurální hádky.

Podle něj hrozí, že se dohoda nezpozdí kvůli obsahovým, ale kvůli procesním komplikacím. Podle Milibanda se z Kodaňské konference stává fraška, která rozzlobí celý svět. „Lidé se budou divit, že konference 192 zemí, která se připravovala dva roky a která pojednává o otázce pro všechny tak důležité, je v současnosti na mrtvém bodě kvůli procesnímu chaosu,“ řekl Miliband.

Pokud by politici neuzavřeli dohodu do zítřka, musela by se dokončit až příští rok. Mezitím by svět nejméně půl roku v boji proti sílícím změnám klimatu přešlapoval na místě. Již dříve se mnozí významní světoví politici vyslovili, že bude nejlepší posunout konečné datum mezinárodní dohody na později.

Zástupci OSN, Velké Británie a dalších zemí chtějí stanovit nejzazší termín za šest měsíců. V Kodani by se nyní podle názoru mnohých diplomatů mělo dosáhnout už jen toho, že se světu dostane jasného poselství o nepolevující snaze proti globálním změnám něco udělat.

Rozpory v Kodani ovšem ani tomu nenasvědčují. Delegáti včera svorně přiznávali, že pokud se vůbec nějaká politická dohoda uzavře, bude tuze slabá a omezit skleníkový efekt v potřebné míře nedokáže.

Další zásadní otázkou, kterou by měla kodaňská konference vyřešit, jsou konkrétní limity jednotlivých zemí. Již dříve se podařilo dosáhnout dílčího pokroku, když své závazky oznámila Indie a Čína. Podle klimatologů by ale bohaté země měly snížit emise o čtyřicet procent do roku 2020 z úrovně roku 1990.

Přitom Evropská unie, která jde do jisté míry světu příkladem v boji proti změnám klimatu, se zatím zavázala jenom pro třicet procent. Obama přijel s velmi mírným návrhem limitů Spojených států a dosud se mu nepodařilo v Senátu prosadit žádnou podobu klimatického zákona.

Důležitá je také otázka finanční pomoci rozvojovým státům pro adaptaci a čistý rozvoj. Obama, Sarkozy a Brown spolu s dalšími politiky nabídli rozvojovým zemím příliš málo. Ve třech letech po roce 2010 jim mají dát jen deset miliard dolarů. Snaha zvýšit tuto sumu se zatím nesetkala s úspěchem.

Dle Guardianu ale návrh etiopského premiéra Melese Zenawiho, podle kterého chudé země dostanou do roku 2015 padesát miliard a do roku 2020 miliard sto, vedla ke sblížení zemí globálního Jihu a bohatých zemí Severu. Některé africké státy ale označily Zenawiho návrh za zradu.

Kodaňská konference měla také vyřešit odlesňování, které podle odborníků způsobuje až dvacet procent emisí skleníkových plynů. Pouze na tomto poli se prozatím daří dosáhnout úspěchu, protože Austrálie, Francie, Japonsko, Velká Británie a Spojené státy společně přišly s návrhem vytvořit fond 3,5 miliard dolarů na záchranu pralesů s příslibem dalších peněz později.

Další informace:
Guardian Copenhagen summit veering towards farce, warns Ed Miliband
Guardian Final reckoning: What the leaders must do to thrash out a deal in Copenhagen



A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.