Bolf už své hrdiny nikdy neuvidí

Věra Jirousová

Nástěnnou malbou v Galerii Na shledanou ve Volyni se malíř Josef Bolf důstojně rozloučil s klukem a holkou, dvojicí postav ze svých obrazů.

Jihočeská Galerie Na shledanou, se sídlem ve smuteční síni na hřbitově Malsička, se na jaře stala pobočkou Městského muzea ve Volyni, které zde pořádá rezidenční pobyty umělců. Zpřístupňuje tak současné umění veřejnosti, aby je mohla vnímat jako součást života na malém městě.

Druhým letošním rezidentem je malíř Josef Bolf (1971), absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (1998), kde během studia společně s Jánem Mančuškou, Tomášem Vaňkem a Janem Šerých založili uměleckou skupinu Bezhlavý jezdec (později Bezjezdec).

V posledních letech si Josef Bolf svými temnými obrazy, žíhanými něžně růžovými červánky, vydobyl pozici velmi respektovaného malíře své generace. Jeho malba vypráví ponuré příběhy výrostků z prostředí panelových sídlišť a odkrývá obecnou ubohost našich životů. Týká se všech, máme ji před očima, a přesto jako bychom ji předtím neviděli.

Autor projektu a kurátor Galerie Na shledanou, Jan Freiberg, vyzval Bolfa k výzdobě funebrální architektury jako tvůrce, „jenž svou malbou rozšiřuje naše představy o bolesti, smutku, neodbytných vzpomínkách a možnostech růžové barvy“. O jeho obrazech říká: „Možná je máme rádi, protože alespoň na chvíli dokážou nahradit nedostatek našich pocitů.“

Nástěnnou malbu v obřadní síni s výhledem na hřbitov Josef Bolf navrhl jako volnou variaci na téma smrti s tím, že to, „co bude po smrti“, zůstane provždy jen spekulací, což mu ponechává volnou ruku, aby na stěnách vytvořil figurativní scény a intuitivně z nich složil celek.

Protější černobílá obrazová pole při vchodu do smuteční síně nabízejí poněkud děsivý pohled do prázdných koutů márnice, kde se v jednom koutě válejí na stolech jakési psí nebo lidské hlavy bez trupů.

Dva nástěnné obrazy při čelní stěně zobrazují naproti sobě ležící postavy zesnulých na katafalku. Nalevo podle tmavé kštice poznáme kluka, po pravé ruce spočívají hubené tělesné ostatky dívky.

Kuriózní prostor pod dřevěným krovem střechy jim oběma, které jsme měli tak rádi, poskytuje poslední útočiště, a dokonce i tichý pohled proskleným průčelím do zeleně věčných lovišť lesíka nad Volyní.

Na setkání s nástěnnou malbou a jejím tvůrcem, jež se uskutečnilo v průběhu malování, nechyběly rakvičky se šlehačkou a černá zrnková káva. Bylo mi líto, že jsem nebožtíkům nepřinesla pohřební květiny.

Prosvětlený prostor Galerie Na shledanou lze zhlédnout zvenku v době, kdy je otevřen hřbitov. Interiér je přístupný po domluvě na telefonním čísle 383 372 481 nebo při doprovodných akcích. Například 1. října 2010 v 16.30 hodin a určitě i na Dušičky. 

Josef Bolf: Už tě nikdy neuvidím. Galerie Na shledanou Volyně, hřbitov Malsička, Městské muzeum ve Volyni.