Dřívější zastánce lidských práv a mecenáš, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, se zastal Jiřího Jezerského, který před několika lety pronesl velmi ostré výroky na adresu Romů. Jezerský je lídrem TOP 09 pro podzimní komunální volby v ostravských Mariánských horách a Hulvákách a proti jeho kandidatuře mají námitky lidé z občanské sféry.

Karel Schwarzenberg má za sebou úctyhodnou historii. Pro připomenutí: Před rokem 1989 byl předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. V rodinném sídle v Bavorsku založili společně s historikem Vilémem Prečanem na podporu československého exilu a disentu Československé dokumentačního středisko (archiv zapovězené literatury).  V roce 1989 byl vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.

Až potud jsem sledoval jeho počínání se sympatiemi. Karel Schwarzenberg nechyběl na žádné demonstraci proti krajní pravici, kterou jsme pořádali nebo se jí účastnili. Například, když rasisti protestovali proti uvěznění popírače holocaustu Zindela před německým velvyslanectvím v Praze, přišli se jim vedle několika skvělých lidí, kteří přežili nacistické koncentráky, postavit i známé osobnosti: například Petr Uhl, Jaromír Štětina či Jan Kasl. A nechyběl pochopitelně ani Karel Schwarzenberg. Nikdy neodmítl postavit se za dobrou věc, respektive proti lidské tuposti. Přesně v duchu pořekadla, které rád užíval Jan Werich: Proti lidské blbosti nelze vyhrát, ale nikdy s ní nesmíme přestat bojovat.

Karel Schwarzenberg napomáhá také ke kvasu občanské společnosti, například sdružení InBáze — Berkat má od něj velmi levně pronajatu tvrz, původně ze 13. století, v jihočeských Rakovicích. Odehrávají se zde programy a projekty pro migranty všeho druhu, včetně dětského tábora či RefuFestu na statku, který je obdobou pražského RefuFestu — to je dvoudenní „uprchlický festival“, pořádaný Berkatem každoročně již šest let.

V roce 2007 se stal Schwarzenberg ministrem zahraničí za Stranu zelených. A od počátku jeho kariéry v české vládě jakoby Karel Schwarzenberg zapomínal na to, co pro nás všechny dobrého udělal, co tak úspěšně reprezentoval, díky čemu získal prestiž u převážné většiny naší společnosti i v zahraničí.

O Čunkově aféře, v níž musela na přání politiků zasáhnout „justiční mafie“, aby nebyla řádně vyšetřena do konce, a o Schwarzenbergovu přístupu k ní, toho bylo napsáno již dost. Tedy jen ve stručnosti: Schwarzenberg v různých fázích aféry zprvu odmítal být s Čunkem v jedné vládě, potom si najal americkou detektivní kancelář, která měla vyšetřit, jestli je Čunek vinen, či nikoli. Detektivové sice přiznali, že se ke všem dokumentům nedostali, takže nemohli případ prošetřit pořádně, Schwarzenberg však přesto oznámil, že už mu Čunek ve vládě nevadí. Čunek, který během později prošetřované doby ukládal v bance nemalé peníze, o nichž není známo, jak k nim přišel, pobíral některé sociální dávky. Schwarzenberg na tento fakt reagoval v předešlém duchu: V podstatě o nic nešlo, takto si přilepšuje většina národa. Nekladl tedy na vládního kolegu větší morální nároky, jak je u politiků běžné a správné, a to jen proto, aby s ním přes veškeré proklamace mohl ve vládě zůstat.

Tehdy poprvé zavdal Karel Schwarzenberg důvod k pochybnostem, zda se snaha o udržení vlastní politické kariéry nepotýká s jeho mravní integritou. Nezačalo to ovšem pochybnostmi o tom, kterak Čunek k penězům přišel, ale tím, že Schwarzenberg v Senátu hlasoval proti jeho vydání (zbavení imunity) policejnímu vyšetřování. Pro letitého zastánce lidských práv však měla skutečná aféra začít již v okamžiku, kdy Čunek vystěhoval ze Vsetína některé Romy mimo okres, a to de facto proti jejich vůli.

V červnu 2009 spolu s Miroslavem Kalouskem založil TOP 09 a stal se předsedou. V rozhovoru pro Lidové noviny  připustil, že Kalouskova minulost není bez poskvrny. Přísun peněz prý však zajišťoval maximálně výhradně pro stranickou kasu. „Můžu si představit, že svého času sháněl ňáký peníze pro lidovce, ale myslím, že sám pro sebe nikdy nic. Jsem o tom dosti přesvědčen,“ dodal Schwarzenberg s tím, že Kalouskovi věří: „Netvrdím, že je svatý, ale spousta věcí se mu podsunuje nesmyslně. On byl lidem nesympatický, byl to lidovec, ale dokud mi nepřinesou důkazy, tak mě to nezajímá, ať jdou do háje.“

Řeči o nutnosti důkazů jsme od Schwarzenberga slyšeli už v Čunkově aféře. Kdyby takto argumentovali nejkovanější technologové moci z ODS či ČSSD, nikdo by se asi nedivil, ale Schwarzenberg má za sebou život, v němž se choval obráceně, statečně, mravně. Nepotřeboval „důkazy“, že nejen v naší zemi byla před listopadem 1989 masivně porušována lidská práva, nepotřeboval důkazy, že neonacisti a další rasisti škodí celé společnosti. Nyní však s člověkem, který i podle něj mohl eventuálně přikrádat ve jménu matičky strany, může klidně založit stranu jinou a vyvézt jej zpátky na výsluní. Tedy opět: morální nároky na svého politického kolegu nemá žádné, volá sice po „důkazech“, leč sám mu bez jakýchkoli důkazů věří.

A nyní se Karel Schwarzenberg zastal člověka, který se 15. 8. 2006 dopustil ohavných výroků na veřejném jednání bytového odboru Mariánských hor. „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat,“ řekl Jezerský na adresu Romů v osadě Bedřiška. A Schwarzenberg se jej zastal proto, že Jezerský je lídrem TOP 09 pro podzimní komunální volby právě v Mariánských horách. Pro server Romea.cz k tomu předseda TOP 09 uvedl: „Pokud by se potvrdila slova, která měl pan Jezerský říci před čtyřmi lety, muselo by se to řešit. Po důkladném prostudování spisu od soudu, který proběhl před dvěma lety, je potřeba na něj nahlížet jako na nevinného.“

Soud však tehdy prokázal, že Jezerský tato slova skutečně řekl, ve zdůvodnění rozsudku ovšem sdělil, že prý šlo o nadsázku. Schwarzenberg se tak — pravděpodobně, aniž by soudní spis vůbec viděl — připojil ke stranickému stanovisku, které již minulý týden prezentoval mluvčí TOP 09 Jana Jakob: TOP 09 o Jezerského výrocích ví, přesto jej plně podporuje.

Schwarzenberg nedělá v principu nic jiného než jiní vrcholní čeští politici v devadesátých letech, kteří omlouvali tunelování a další rozkrádání slovy, že nebyl porušen žádný zákon. (A ten nebyl porušen, protože ti samí politici se přičinili o to, aby žádný zákon tomu zabraňující nebyl navržen a schválen.) Jsou přeci věci, a v politice především, které se poměřují i jinými měřítky, než jen pouhým dostatkem „důkazů“ či tím, zda byl porušen zákon. Jezerský je z pohledu zákona (soudu) jistě nevinen. Je to však člověk, kterého může slušná demokratická strana kandidovat i s vědomím jeho názorů na „řešení sociálního vyloučení“?

Dobře to vystihl ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který řekl, že je postojem předsedy TOP 09 zklamán: „V tomto případě nejde o to, jestli je pan Jezerský před zákonem nevinný, je to otázka dobrých mravů. To lidi často přehlížejí a vymlouvají se na zákony a jejich dodržování… A takový významný politik jako Karel Schwarzenberg by si měl uvědomovat, že Jiří Jezerský není v tomto smyslu zproštěn odpovědnosti. Je nemravné, aby politik civilizované strany řekl, že půjde postřílet druhé, bez ohledu na to, jak to myslel. Pro TOP 09 to není dobrá vizitka.“

Karel Schwarzenberg se celou svou vahou postavil nejen za Čunka, ale i za Kalouska a za Jezerského. Tím se jeho prestiž pozvolna vytrácí. A na povrch vyplouvá zásadní otázka: Je česká politika natolik špinavá, že spolehlivě umaže kohokoli? Nebo se mýlím a pan Schwarzenberg jen v rámci hesla o účelu, jenž světí prostředky taktizuje, aby prosadil cosi vznešeného a dobrého? Ukažte mi to, prosím.