Proč je třeba odmítnout další Temelín – část první

Stavba dalších reaktorů a obnova uhelných elektráren dostávají zelenou. Česká republika se stává továrnou ČEZ na špinavou elektřinu, která zadlužuje budoucí generace.

Stavba dalších reaktorů v Temelíně, případně na dalších lokalitách, má nebývale širokou politickou podporu. Nejen politické strany, ale i řada jindy zdravě kritických lidí tvrdí, že Česká republika jadernou energetiku rozšiřovat prostě musí: kvůli zásobování elektřinou i jako recept na překonání ekonomické krize.

Moje osobní zkušenost je taková, že se na toto téma prakticky nevede věcná, argumenty podložená diskuse. Proto dnešní příspěvek zaměřím na fakta, která podle mého názoru hovoří proti novým reaktorům.

Dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín prosadil Klausův kabinet na přelomu let 1992 a 1993 na základě vykonstruovaných argumentů, které se nikoliv náhodou shodují s těmi, jimiž odůvodňuje potřebu dalšího třetího a čtvrtého reaktoru současná vláda:

Za prvé, Temelín prý potřebujeme k zajištění spolehlivých dodávek elektřiny.

Za druhé, Temelín nám údajně umožní odstavit špinavé tepelné elektrárny a přestat likvidovat severočeskou krajinu uhelnými doly.

Za třetí, díky Temelínu má mít česká ekonomika zajištěny dodávky levné elektřiny, což zajistí její konkurenceschopnost – a kromě toho nové reaktory poskytnou nová pracovní místa.

Proti tomuto namítám následující:

1. Další reaktory jsou nepotřebné
Už stávající dva bloky jaderné elektrárny Temelín jsou nadbytečné. Důvodová zpráva, kterou roku 1992 předložil ministr Vladimír Dlouhý, uvádí doslova, že pokud nebude Temelín spuštěn do roku 1995, lze v roce 1997 očekávat řádově tři týdny až sto dní výpadků v dodávkách elektřiny. Ačkoliv byl Temelín spuštěn o šest let později, výpadky nenastaly. Naopak, celá jeho kapacita se už deset let vyváží.

V roce 2009 činil podle oficiálních údajů Energetického regulačního úřadu čistý vývoz elektřiny z ČR (tj. celková bilance vývozu a dovozu) celkem 13,6 miliard kilowatthodin. Podle mluvčího ČEZu Marka Svitáka vyrobily dva reaktory v Temelíně v roce 2009 rekordní množství elektřiny, a to 13,2 miliard kilowatthodin.

Ačkoliv často slyšíme oprávněné varování, že Česká republika má na rozdíl od mnoha jiných zemí jen omezené energetické zdroje, přesto jsme již léta druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě. Více elektřiny vyváží už jen Francie, v roce 2009 to bylo 24 miliard kilowatthodin (viz portál evropských elektrárenských sítí Entsoe). V přepočtu na hlavu a na velikost ekonomiky je tak naše vlast ve vývozu elektřiny bezkonkurenčně na prvním místě.

Česká republika nepotřebuje další reaktory ani dlouhodobě. Především se musíme zamyslet se nad tím, jestli opravdu musíme spotřebovávat tolik, kolik dnes – a chtít ještě víc zítra. Je čas oprášit ideál skromnosti, bez níž se dlouhodobě stejně neobejdeme, protože nasytit do nekonečna rostoucí spotřebu v principu nedokážeme, ani kdybychom nastavěli reaktory v každém okrese. I když ale pro tuto chvíli necháme otázku uskromnění stranou, naše ekonomika má obrovský potenciál v lepším využití energie, tj. ve snížení plýtvání využitím moderních technologií, které jsou úspornější.

Dokonce i známá Pačesova komise, která v případě jádra pracovala na základě politického zadání (což dokládají svědectví některých členů komise nebo i závěrečná zpráva samotná), konstatovala, že největší potenciál České republiky je v úsporách. Možnosti zvyšování energetické účinnosti jsou u nás mnohem větší, než kolik případně nabízí stavba nových elektráren. Energetickou náročnost českých budov lze rozumně snížit o 60 % – hlavně lepšími izolacemi domů, které omezí úniky tepla. Číslo odpovídá šestinásobku elektřiny, kterou by dodávalo rozšíření severočeských uhelných dolů pod sousední obce. Možnosti vylepšování efektivnosti domácího průmyslu už se současnými technologiemi činí 23 %, tedy ekvivalent dvou jaderných elektráren v Dukovanech.

Existuje výborná studie v češtině, která ukazuje možnosti alternativní a bezjaderné energetické koncepce do roku 2050. Vychází mimo jiné právě z informací Pačesovy komise. Její recenzi si můžete přečíst na blogu Respektu, kompletní dokument najdete na samostatném webovém portálu.

Z nedávné doby existují i další studie vysoce renomovaných institucí, které ukazují možnosti postavit energetiku v rámci celé EU na úsporách a obnovitelných zdrojích, tedy bez jádra. Například od Pricewaterhouse Coopers nebo McKinsey.

2. Temelín nenahradí severočeské elektrárny
Představa, že Temelín nám pomůže nahradit špinavé uhelné elektrárny, je přímočará a selsky srozumitelná. Proto ji také zastánci jaderné energetiky používají prakticky při každé příležitosti, v devadesátých letech stejně jako dnes. Jsou to ale falešné sliby.

Po dokončení prvního a druhého bloku temelínské elektrárny v letech 2000 až 2002 ČEZ nevypnul ani jednu uhelnou elektrárnu. Proč by to také dělal, když může jejich elektřinu s velkým ziskem prodat? Vyplatí se mu také proto, že stávající tepelné elektrárny vyrábějí elektřinu levněji než Temelín. (Zdánlivě laciný proud z jádra produkují pouze Dukovany, protože desítky miliard za výstavbu tamních reaktorů zaplatil stát, a ČEZ je pouze zdědil, takže v nich vyrábí jen za provozní náklady. V případě Temelína a případných dalších nových reaktorů ale musí ČEZ splácet i masivní investiční náklady, což celkové náklady výrazně prodraží – více viz níže.)

Stejně jako severočeské uhlí nenahradily první dva jihočeské reaktory, nenahradí je ani případné další dva. ČEZ s omezováním uhelných elektráren nepočítá, což můžeme vidět například na tom, že investuje do obnovy největší tepelné elektrárny v Prunéřově nebo že se (úspěšně) domáhá co největšího počtu emisních povolenek zdarma.

3. Další reaktory jsou ekonomicky nevýhodné
Pohádky o levnější elektřině byly jedním z hlavních argumentů pro stavbu prvních dvou reaktorů v Temelíně během devadesátých let. Od roku 2000, kdy Temelín začal vyrábět elektřinu, ale cena proudu v domácnostech zdražila na dvojnásobek.

Jaderné reaktory patří mezi investičně nejnáročnější zdroje energie. Jediný blok o výkonu 1 000 MW dnes přijde na 5 až 10 miliard dolarů, tj. 90 až 180 miliard korun. Je pravidlem, že konečná cena je několikanásobně vyšší, než se uvádí na začátku: viz první dva bloky JE Temelín, které původně měly stát 20 miliard korun a nakonec přišly na více než 100 miliard. To je pravidlo, které platí prakticky vždy. U 52 reaktorů vybudovaných v USA překročila firma Westinghouse rozpočet v průměru o 420 %. Posledních deset reaktorů postavených v Indii stálo trojnásobek toho, co se plánovalo.

Nejnovější reaktor francouzského modelu ve finském Olkiluoto měl stát 2,5 miliard eur (tolik v roce 2002 slibovali v tamním parlamentu). Kontrakt v roce 2003 už byl na 3,2 miliardy eur. Stavba sice měla být hotová vloni v dubnu, ale má nejméně čtyřletý skluz, takže výroba elektřiny začne nejdřív v roce 2013. Náklady na výstavbu se už zvýšily o dalších 2,7 miliard eur, v tuto chvíli tak vychází cena na 5,9 miliard eur (a je skoro jisté, že ještě dojde k dalšímu zdražení).

Cena elektřiny z nových reaktorů by tak byla výrazně vyšší, než jsou dnešní ceny – což povede k dalšímu zdražení elektřiny, se všemi důsledky pro domácnosti i ekonomiku. Například elektřina z nových francouzských reaktorů EPR přijde na 80 až 110 eur, tedy 2 000 až 2 700 korun za tisíc kilowatthodin. Přitom dnešní cena na evropském trhu se pohybuje kolem 60 eur, tedy cca 1 500 korun. Ruské, údajně levnější reaktory nové generace budou podle nedávné smlouvy v Turecku dodávat elektřinu za 125 dolarů, tedy 2 300 korun za tisíc kilowatthodin.

Někdo by mohl namítnout, že drahé reaktory jsou vlastně dobré coby masivní zakázka, která oživí ekonomiku a vytvoří nová pracovní místa. To je ale třeba vidět také z perspektivy ceny elektřiny – příliš drahý proud v důsledku nových reaktorů podkopává konkurenceschopnost ekonomiky i sociální situaci domácností.

Za zmínku stojí také to, že třeba firma Škoda jaderné strojírenství již není v českém vlastnictví, a tedy případné její zisky skončí v rukou zahraničních majitelů – v tomto případě, což tomu ještě dodává na absurditě, jde o impérium Gazpromu. (Podrobněji k tomu viz můj dřívější text zde.)

Ale především, jaderná energetika má ve srovnání s jiným typy elektráren nejvyšší tzv. produktivitu práce – to znamená, že na jednotku vyrobné energie potřebuje nejmenší počet zaměstnanců.. ČEZ se tím koncem devadesátých let, kdy to bylo právě v módě, vychloubal, takže můžeme odkázat přímo na jeho dobový graf:

Jinými slovy, pokud jde někomu o vytváření pracovních míst, pak se vyplatí stavět jakoukoliv jinou elektrárnu než jadernou.

Příště se k tématu ještě vrátím se třemi dalšími výhradami: Nové reaktory by totiž vyráběly energii na dluh budoucích generací, znamenaly vážná bezpečnostní rizika a v neposlední řadě zvýšily ekologickou zátěž.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Janberanek

Jan Beránek - ekolog, Amsterdam

Ovšemže Pondělí, 23.Srpna 2010, 10:55:7

vývozům jde zabránit - třeba tím, že stát odmítne stavbu dalších nadbytečných elektrárenských kapacit. A to v rámci energetické koncepce, ale i coby majoritní vlastník společnosti ČEZ.

A pak také Německo naši elektřinu nepotřebuje, má dost vlastí produkce - leda když ji ČEZ prodává pod cenou, pak je samozřejmě z hlediska tamních firem hloupost nenakoupit lacino od sousedů (kteří jsou tak hloupí, že nabízejí podobný výprodej svých surovin a životního prostředí).

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Proč je třeba odmítnout další protijadernou propagandu Úterý, 24.Srpna 2010, 18:18:0

1) Úspory jadernou energii nenahradí.

Úspory jsou hezká věc a každý je má rád. Každý rád ušetří. Proto nové, účinnější technologie všichni zavádíme a o moc rychleji a úsporněji to zřejmě nepůjde.

Oč nikdo nestojí, jsou omezení. Rozdíl mezi úsporami a škrty nám právě předvádí naše úžasná nová vláda. Ta nás naučí, že šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí. Zatím s tím nezačala v energetice, ale co není, může být. Proto musíme protijadernou propagandu odmítnout včas.

2) Vývoz elektřiny je nutný. S „obnovitelnými zdroji‟ životně nutný.

Vývoz elektřiny je součástí mezinárodního propojení elektrických sítí, které pomáhá vyrovnávat výkyvy ve spotřebě. Teoreticky bychom si mohli vystačit s pouhou rovnováhou mezi vývozem a dovozem, zvlášť kdybychom měli dostatek lepšího zboží na vývoz, ale prakticky je velmi vhodné mít elektřiny nadbytek. Elektrický proud se hodně podobá vodnímu a naše republika s nadbytkem elektřiny plné přehradě. Když se od sousedů přižene vlna, narazí na tu masu u nás, trochu ji rozkolísá, ale v zásadě se nám vyhne; kdybychom měli elektřiny málo, přehnala by se přes nás a nadělala paseku (vyházela pojistky v rozvodnách). Když mají sousedé elektřiny málo, pustíme k nim trochu od nás a ještě nám zbude; kdybychom neměli dost, ocitli bychom se na suchu (napětí v síti by nám kleslo natolik, že už by s ním naše spotřebiče nedokázaly pracovat).

„Obnovitelné zdroje‟ přidávají ke kolísání spotřeby ještě výkyvy dodávky, často velmi prudké. Dotovaná výkupní cena elektřiny z větrných a slunečních elektráren podporuje růst jak jejich počtu, tak velikosti. Každý takový nespolehlivý zdroj musí být zálohován elektrárnou, kterou lze kdykoliv rychle spustit, nejčastěji tepelnou. Protože záložní elektrárny často stojí úplně jinde než ty, které zálohují, přelévají se přenosovou soustavou mezi nimi vlny. Toky elektřiny přes Německo, mezi větrnými farmami v Severním moři a tepelnými elektrárnami v Porúří, se již dnes přelévají i k nám a ohrožují naši přenosovou soustavu. Zatím nám Prahu nezhasly, ale podle článků ve Vesmíru k tomu nemají daleko.

3) Úplného odstavení tepelných elektráren se nedočkáme, odstavení z trvalého provozu možná ano.

Trumfli jsme Evropu v dotacích elektřiny ze slunečních elektráren. Zákony jsme ty dotace ochránili lépe než stavební spoření. ČEPS si stěžuje, že přenosová soustava přestává slunečním elektrárnám stačit a že rozšiřovat a posilovat ji jde mnohem pomaleji, než rostou „obnovitelné‟ továrny na dotace. Jestli se nám přenosová soustava rovnou zhroutí, bude to pro odpůrce jaderné energie dobrá zpráva: Všechny (nejen) jaderné elektrárny budou odstaveny, vývoz elektřiny skončí a nám nezbude nic jiného opravdu radikální úspory, leda oči pro pláč.

Pokud si ČEPS poradí a přenosová soustava nám vydrží, budeme potřebovat pro všechny ty „obnovitelné zdroje‟ dostatek zdrojů záložních. Severočeské tepelné elektrárny by se k tomu hodily. Navíc mají strategicky výhodnou polohu pro obranu našeho území před výkyvy v německé síti.

4) Jaderná energie je levná.

Řeči o její drahotě jsou, jak to jen vyjádřit slušně, pravdě naprosto nepodobné.

Nikde na světě nikdo nedotuje výkupní cenu elektřiny z jádra, a přece chce kdekdo stavět jaderné elektrárny. V Íránu to ještě můžeme paranoidně svést na snahu získat atomovou bombu, ale jinde jde zcela nepochybně o elektřinu. Rusko upravuje atomové ledoborce na plovoucí elektrárny, které hodlá výhodně pronajímat. Čína skoupila většinu reaktorů na trhu, až se ČEZ bojí, že na něj se v nejbližších letech nedostane. Přitom má ČEZ zájem hned o pět reaktorů: dva do Temelína a tři někam jinam do Evropy. Všechno za vlastní prostředky, beze státních dotací.

Vyčítáme ČEZu, že nám účtuje za elektřinu daleko víc, než za kolik ji vyrábí. ČEZ se ohání cenou elekřiny u sousedů a pravidly trhu. U sousedů je elektřina tak drahá, protože si zakázali jaderné elektrárny. Němci už ostatně pochybují, jestli to náhodou nebyla chyba. Kdybychom my zakázali jádro ČEZu, mělo by to pro nás jedinou výhodu: rozdíl mezi jeho výrobními náklady a tím, co dře z nás, by už nebyl tak propastný, abychom z něj měli nebezpečně vysoký krevní tlak.

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

Polemika pokračuje Úterý, 24.Srpna 2010, 21:58:12

Pane Beránku, věřte mi, že mnohem raději bych tady s Vámi řešil polemiku na téma jestli má energetický mix tvořit ze 60% energie větru a ze 40% energie slunce,a nebo naopak. Jenže dobrat se takového stavu věcí není jen tak! V tom jádro naší názorové neshody. Vámi předkládaná alternativa okamžitého upuštění od AE a relativně rychlý přechod na bez-emisní energii totiž předpokládá nejen obrovské investice do těchto zdrojů a přenosové sítě, ale i naprosto stabilní svět. Jenže svět zase tak ideální místo není, bohužel. Umíte si vůbec představit situaci, že Rusko z nějakého důvodu típne Evropě plyn? Nebo Arabové ropu? Ujišťuji Vás, že v takové situaci se nám fungující AE budou zatraceně hodit a ještě si posteskneme jak jich máme málo.

Již po několikáté Vám sděluji, že na to jdete špatně. Vy i celá Greenpeace. V tuto chvíli máte dle mého názoru maximálně možnost soustavným nátlakem získat jisté ústupky, jako zvýšení nároků na bezpečnost AE a jejich další stavbu podmiňovat třeba úsporami ve spotřebě a zavíráním uhelných elektráren. To je realistická zelená politika, kterou jsem ochoten kdykoliv podpořit a která by mohla jednou skutečně vyústit k našemu společnému cíli.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.