V Trutnově pokřtili knihu o boji komunistů proti vlasům

ČTK

Autoři představili v Trutnově na hudebním Open Air festivalu knihu Vraťte nám vlasy o „honu na máničky" v 60. letech autorů Petra Blažka a Filipa Pospíšila.

Kniha Vraťte nám vlasy jako první publikace svého druhu důkladně mapuje represe komunistického režimu vůči mladým vlasatým lidem v roce 1966. V sobotu ji její autoři představili návštěvníkům hudebního festivalu v Trutnově. Kmotrem knihy byl básník Ivan Martin Jirous, který patří k legendám českého undergroundu a který za své postoje strávil osm a půl roku v komunistických vězeních.

„Knížka popisuje prehistorii skupin alternativní mládeže, v nichž má kořeny i trutnovský festival," řekl ČTK spoluautor knihy, antropolog Filip Pospíšil.

Tažení proti mladým lidem s dlouhými vlasy a svobodnými názory v polovině 60. let minulého století vyhlásilo vedení komunistické strany a kromě jeho aparátu se k pronásledování vlasatců, tak řečených „mániček", připojila zejména tehdejší Veřejná bezpečnost a Státní bezpečnost. Stranou však nezůstaly například ani kulturní a zdravotnické instituce.

Za několik týdnů byly zaevidovány a různým způsobem postiženy asi čtyři tisíce lidí. Mnozí měli problémy v práci nebo ve škole, často nesměli chodit do hospod nebo na kulturní představení. „Vyčítali mladým lidem, že mají neupravený nebo nevkusný zevnějšek, že nemají ,kladný poměr k práci' a že se chovají urážlivě," konstatoval Pospíšil.

Podle Pospíšila však nešlo pouze o politickou záležitost. „Jednalo se o generační střet, ve kterém proti sobě stáli po boku komunisté s nekomunisty proti generaci svých dětí. Snažili se je přivést k disciplíně, k obrazu, který jim přišel přijatelný," vysvětlil.

Nová bezmála šestisetstránková publikace vydaná nakladatelstvím Academia obsahuje kromě Pospíšilovy antropologické studie mnoho archivních dokumentů a článků z dobového tisku. Obohacena je o rozsáhlou obrazovou přílohu; hodně použitých fotografií se dochovalo v archivu někdejšího tajemníka ústředního výboru komunistické strany Antonína Novotného.

Podle Pospíšila jsou události staré bezmála půlstoletí stále aktuální i pro dnešní čtenáře. „V moderní společnosti jsou neustále některé skupiny obyvatelstva nuceny přizpůsobovat se hodnotám jiných skupin. Souboj o hodnoty a způsob života je něco věčného, vlastního moderní společnosti," míní Pospíšil.

Podle něj se například mnohá policejní opatření z 60. let příliš neliší od přístupu úřadů k potlačování techno scény, připomněl například tvrdý policejní zásah proti technoparty CzechTek před pěti lety.