S poukazem na nemorální chování odvolal ve čtvrtek ministr kultury Jiří Besser ředitele Národního technického muzea Horymíra Kubíčka. Na základě běžícího auditu, kterého se kromě odboru ministerstva kultury účastní také zástupci Transparency International, má ministr podezření, že se Kubíček obohacoval na úkor instituce. Podle informací zveřejněných v pátek na iDnes.cz si vyplácel pravidelné odměny a zároveň si účtoval jako živnostník za památkový dozor nad Muzeem dějin a architektury, jemu podřízeným pracovištěm.

„Přijde mi to nemorální a takový člověk, i kdyby nekradl, tak ve své funkci nemůže být," shrnul pro deník Právo ministr Besser.

Sám Kubíček tvrdí, že po návratu ze služební cesty v Nizozemsku vše vysvětlí a je přesvědčen, že prováděný audit prokáže poctivou a transparentní práci muzea.

Kubíčka jmenoval do funkce generálního ředitele Národního technického muzea bývalý ministr kultury Václav Jehlička v červnu 2007. Do té doby pracoval Kubíček jako vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu kraje Vysočina. Pozoruhodné je, že v prvním seznamu někdejší Fischerovy vlády zveřejněném v dubnu 2009 se Horymír Kubíček objevil jako ministr kultury navržený KDU-ČSL. V letošních květnových volbách neúspěšně kandidoval v kraji Vysočina za TOP 09, která je v koalici s Hnutím starostů, za které je ve vládě právě Jiří Besser. Tyto informace jsou dnes již dostatečně známy. Stranou pozornosti zatím zůstává několik faktů spojených s novým ministrem kultury.

Ministerstvo má své vlastní auditory, kteří v tyto dny pracují v Technickém muzeu na základě anonymních informací o možném rozkrádání státního majetku. Přesto ministr Besser vypsal výběrové řízení na auditorskou firmu, která má během podzimu provádět forenzní audity ve všech jednatřiceti příspěvkových organizacích ministerstva kultury.

Osloveny byly společnosti PricewaterhouseCoopers, KPMG a Ernst and Young. Podle nepotvrzených informací je o výsledku řízení rozhodnuto předem, zakázku má získat agentura Ernst and Young.

Nejasnosti provázejí také finance přidělené a vynaložené v rámci programu IOP. Například 182 milionů získala brněnská vila Stiassny. Tato částka údajně trojnásobně překračuje vyčíslené náklady na její rekonstrukci. Oproti tomu Moravská galerie na úpravu Místodržitelského paláce v Brně nedostala nic s odůvodněním, že v projektu již není dost peněz. Vila Stiassny byla před rokem 1989 ve vlastnictví KNV v Brně, který se o budovu staral i v polistopadových časech. Jelikož na její správu nebylo dost peněz, vila byla pronajata Brněnským veletrhům a výstavám. Ani ty nedokázaly vilu uspokojivě využít. Dnes je v majetku Národního památkového ústavu.