Vědeckou radu Ústavu totality opouští historik Vilém Prečan

ČTK

Na protest proti návratu lidí okolo Pavla Žáčka opouští vědeckou radu ÚSTRu historik Vilém Prečan. „Místo slibované obrody ústavu hrozí diktát fundamentalistické a prospěchářské menšiny s ideovými patrony v pozadí," napsal v prohlášení.

Známý historik Vilém Prečan odchází z vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), vadí mu totiž personální změny, které učinil nový ředitel ústavu Daniel Herman. Ten po svém pondělním nástupu povolal zpět lidi, kteří v ústavu pracovali za éry prvního ředitele ústavu Pavla Žáčka.

Vrátil se odvolaný ekonomický náměstek René Schreier a do sekretariátu ředitele Patrik Košický. Naopak dosavadní první náměstek Marek Junek podle rozhodnutí Hermana skončil. Junkovo funkční období uplynulo s odchodem Hermanova předchůdce Zdeňka Hazdry, Junek chtěl ale pracovat jako náměstek dál, protože měl rozpracované projekty.

„Místo slibované obrody ústavu hrozí tak diktát fundamentalistické a prospěchářské menšiny podporované jejími politickými a ideovými patrony v pozadí," sdělil ve čtvrtek Prečan ČTK v ostrém prohlášení k rozhodnutí Hermana. Podle Prečana „reinstalace lidí z gardy Pavla Žáčka" i odchod Junka výmluvně naznačují, jakým směrem se bude Ústav totality ubírat. Podle neoficiálních informací zvažuje rezignaci i další člen vědecké rady. Nespokojeni jsou s rychlými změnami údajně i někteří zaměstnanci.

Prečan, zakladatel někdejšího exilového Dokumentačního střediska nezávislé československé literatury a Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, v dubnu varoval před politizací Ústavu totality a kritiku adresoval i Žáčkovi. Ústav prý za jeho ředitelování a za přispění bratří Patrika a Marka Bendových získal pověst „přívěsku či účelového zařízení ODS".

Prečanovi vadí také to, že v Ústavu totality pracují lidé z iniciativy neUSTRčených, kteří se naopak postavili proti bývalému krátkodobému řediteli Jiřímu Pernesovi. NeUSTRčení svým vystupováním lidí „víry pravé" podle Prečana ústav diskreditují.

Chod instituce v posledních měsících provázejí personální zmatky a spory o její směřování; Herman uvádí, že chce ústav stabilizovat.

Problémy vyhrotilo únorové zvolení Jiřího Pernese ředitelem. Byl kritizován za to, že za komunismu studoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML), což před svým zvolením nesdělil. Pernes nakonec skončil kvůli údajnému plagiátorství. I kvůli Pernesovi se rozhodlo opustit vědeckou radu několik jejích členů. Jednalo se o spisovatele a bývalého diplomata Jiřího Grušu, vojenského historika Eduarda Stehlíka či proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kuklíka. Objevili se však nejen kritikové Pernese, ale i jeho podporovatelé.