Jiří Paroubek pravdivě pojmenoval vývoj české pravice, který směřuje k pravicovému typu populismu. V článku s názvem Paroubek: Hnědne česká pravice? hovoří o počinech Věcí veřejných i o tom, že starosta Krupky z ODS chce spolupracovat s nástupkyní neonacistické Dělnické strany a že lídrem v komunálních volbách za TOP 09 v ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky je Jiří Jezerský, který se společně se senátorkou Lianou Janáčkovou vyjadřoval rasisticky na adresu Romů.

„Je tu jasný trend extremizace české pravice,“ píše Jiří Paroubek, „po volbách není po VV pozadu ani TOP 09 a ODS. Před volbami jedna z dnešních koaličních stran Nečasovy pravicové vlády, Věci veřejné, pořádala občanské hlídky, které nápadně připomínaly jakousi domobranu. Podobné populistické aktivity jsou vlastní mnoha pravicovým stranám v Evropě. S jediným rozdílem: jsou nazývány jako populistické či nacionalistické. Když se navíc jejich místopředseda (Jaroslav Škárka) vyjadřuje s despektem o ukrajinských dělnících či ,zasmrádlé veřejné dopravě', je to už na pováženou.“

Trend hnědnutí pravice lze pozorovat delší dobu a nejzřetelněji se projevuje smazáváním hranice mezi striktně konzervativními a krajně pravicovými postoji. V konzervativně pojaté iniciativě D.O.S.T. se sešli někteří zástupci ODS, včetně nedávné kandidátky na ombudsmana poslankyně Evy Dundáčkové, s katolickými echt konzervativci, s ultrakonzervativci i s krajně pravicovými extremisty, například.

Podle odborníků se hlídky Věcí veřejných nikterak nelišily od hlídek neonacistické Dělnické strany. Na internetových stránkách VV bylo před volbami možno spatřit záběry z práce hlídek. Skupina mladých lidí v reflexních vestách na nich hovořila s lidmi označenými za „sociálně nepřizpůsobivé“ v parku v Praze 5. Upozornila je, že by kolem nich mělo být uklizeno, neměli by být cítit alkoholem a neměli by se pohybovat v blízkosti dětského hřiště. Hlídky také přivolávaly policisty. „Jejich hlídky jsou sice esteticky jiné, ale obsahově to je totéž jako u Dělnické strany,“ řekl tehdy politolog Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity.

Ten samý Škárka hýří na svém blogu opravdu pozoruhodnými myšlenkami. Na adresu ekologů píše v článku s názvem „Zelení všech zemí, běžte do…“ například toto: „Ekoteroristické sekty jako Greenpeace, Hnutí DUHA nebo všechny možné ,matky' nebudu ani nijak výrazněji rozebírat. Škoda slov.“ O Romech zde hovoří jako o nepřizpůsobivých. Ale i jinak tento přizpůsobivý působí spíše jako člověk, který se pohybuje na samé hraně mezi konzervativní a krajní pravicí. Ministr vnitra Radek John se pro změnu pohybuje na hraně xenofobie, když si pochvaluje české zloděje, že své spoluobčany po povodních neokrádali a že jediní, kteří „rabovali“, jsou cizinci. (Spíše je to však tak, že média o českých zlodějích, kteří rabovali, neinformovala, protože jejich populistická redakční politika jim velí, aby radši označkovali cizince a Romy.)

I ODS má „svého Škárku“, a to již drahnou dobu. Jde o člena brněnské ODS Petra Paulczynského, který na svou webovou stránku zpočátku umísťoval i texty extremistů. Odůvodňoval to tím, že chtěl jenom dát prostor širokému spektru názorů. Nejvíc rozvířily hladinu rasistické vtipy, které od něj naopak přebírala extremistická Národní strana. Tyto texty stáhl až poté, kdy na ně upozornil Deník Rovnost. Pravý důvod tohoto názorového spříznění údajně demokratického politika s extremisty lze vystopovat v jeho podpisu již zmíněné výzvy D.O.S.T, který - stejně jako ostatní signatáři z ODS - neodvolal, ani když se zjistilo, že jejími signatáři jsou i kovaní extremisté.

Starosta Krupky Milan Puchar z ODS chce pro změnu po komunálních volbách spolupracovat i s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, která je přímou nástupkyní neonacistické Dělnické strany. Řekl to v rozhovoru pro městský časopis - a severočeská DSSS se tím hned pochlubila na svých stránkách. Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost upozorňuje na to, že jde o novou situaci: „Starosta Krupky by tím, že by jako vůbec první začal oficiálně spolupracovat s DSSS, prolomil hranici, čímž by legitimizoval neonacistickou stranu navenek.“

Politolog Miroslav Mareš říká, že se jedná o značně problematický krok narušující demokratický konsensus: „DSSS je ve vládních materiálech označována za extremistickou stranu a tyto kroky mohou legitimizovat její přijetí u širší veřejnosti.“ Mareš se přitom odvolává na situaci v Maďarsku, kde spolupráce mezi FIDEZ a Jobbikem na lokální úrovni byla jednou z příčin výrazného úspěchu ultrapravice v nedávných parlamentních volbách, a je možné, že se DSSS bude snažit o totéž. A soudní znalec na extremismus Michal Mazel míní, že „Dělnická strana byla plná otevřených nacistů. Nacismus byl a je genocidní ideologií. Genocidní ideologie zničily miliony životů. Slušný politik hlásící se k demokratické straně by s genocidními ideologiemi koketovat neměl. Nepochybuji, že si demokratičtí politici poradí s problémy svých měst i bez nacistů a jim podobných.“

Petr Nečas k tomu serveru Romea.cz sdělil, že „je nepřijatelné, aby ODS spolupracovala se stranou, která se veřejně přihlásí k neofašismu či jiné podobné ideologii. To samozřejmě platí i pro komunální úroveň.“ Premiér jistě prokázal dobrou vůli odpovědět, ovšem o stranách, které tuto ideologii vyznávají, avšak nehlásí se k ní, veřejně nic bližšího neřekl.

Dělnická strana sociální spravedlnosti se hlásí k přímému nástupnictví Dělnické strany, kterou letos v únoru rozpustil Nejvyšší správní soud. Ten ve zdůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné napsal: „Nacionální socialismus Dělnické strany navazuje na hitlerovský nacionální socialismus, respektive na neonacismus… Dělnickou stranu lze označit i za populistickou, homofobní, šovinistickou, případně vykazující rasistické sklony... Dělnická strana se paušalizujícím způsobem vymezuje vůči romské, židovské, vietnamské a dalším menšinám, stejně jako vůči homosexuálům, přistěhovalcům atd. Vytváří mylný dojem, že většina je díky existenci těchto minorit v ohrožení… napadá samu podstatu demokratického systému státu.“

I v ODS můžeme trend hnědnutí sledovat delší dobu. Byli to senátoři této strany, kteří se obávali vydat soudu svou kolegyni z klubu ODS Lianu Janáčkovou, a byli to oni, kdo ji dosadili do čela senátního výboru, který se mimo jiné zabývá i lidskými právy. Legálně pořízený záznam rasistických výroků Liany Janáčkové a jejího zástupce Jiřího Jezerského pochází z veřejného jednání bytového odboru 15. 8. 2006, na kterém byly probírány stížnosti k sestěhovávání ostravských Romů.

„Chápu, že je to vůči vám nespravedlivé, ale já už ty Cikány opravdu nemám kam dávat, já bych prostě musela jenom mít ten dynamit a odstřelit je… Nesouhlasím s jakoukoliv integrací Cikánů po obvodě, bohužel, jsem rasistka. Vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou, klidně s vysokým plotem, elektrikou, mně je to jedno … klidně to budu křičet do celého světa.“ Její kolega, tehdy místostarosta Jiří Jezerský zase vidí řešení problému sociálního vyloučení následovně: „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat.“ Jezerský byl za tento výrok souzen - soud ho osvobodil s tím, že šlo o nadsázku. Sám se nyní brání, že jej ti samí Romové, které chtěl vystřílet, mají rádi a že s nimi spolupracuje.

A tento Jezerský je nyní lídrem kandidátky TOP 09 v ostravských Mariánských Horách. Když se Kumar Vishwanathan, který pomáhá ostravským Romům, proti tomu u TOP 09 ohradil, zastala se Jezerského právě Janáčková. To už není jen bezskrupuloznost a arogance, tito lidé si své zhnědnutí buď neuvědomují, nebo je považují za normální. A ti, kteří se jich zastávají, také.

„Já ovšem varuji před touto postupnou, plíživou legitimizací pravicového extremismu, který se projevuje v poslední době různými formami, ale stále intenzivněji. Považuji boj s jeho projevy, včetně pravicového populismu Věcí veřejných, za jeden ze svých hlavních úkolů,“ končí svůj článek Jiří Paroubek. Škoda, že Paroubek nebojoval i proti hnědnutí levice, například když se jeho oblíbenec David Rath vyznával ze svého obdivu k Hitlerově ekonomické politice či když společně s Lubomírem Zaorálkem brojil ve sněmovně proti cizincům. Dnes by byl jeho boj proti extremizaci pravice mnohem věrohodnější.