Budoucí svět revoluční

Jakub Vaníček

Klasickými díly české literatury nejsou jen babičky a psohlavci. Patří k nim (především) i próza komunistky Marie Majerové Přehrada. Ta vyšla v novém vydání v edici Česká knižnice.

Česká knižnice je exkluzivním a náročným nakladatelským projektem, v jehož rámci vyšla už celá řada klíčových děl českého písemnictví. Vzhledem k nízké tržní atraktivitě se projekt za dobu své existence potýkal s nejrůznějšími komplikacemi. Po dlouhé době, kdy tituly této edice vycházely pod hlavičkou nakladatelství Lidové noviny, se České knižnice ujalo nakladatelství Host a jako třetí titul vydalo prózu Marie Majerové.

Marie Majerová (1882 —1967) je známá jako prozaička ženských osudů a autorka příběhů se sociální tematikou Siréna a Havířská balada. Ačkoliv nás ve škole učili, že vrcholem jejího díla jsou právě tyto dvě prózy, ve skutečnosti jím je experimentální, po výtce avantgardní román Přehrada. Majerová si za něj vysloužila ocenění i F. X. Šaldy.

Autorka v Přehradě zachytila moderní velkoměsto s pestrou směsicí obyvatel, prostorů a tvarů, s kontrasty všední bídy, vymožeností civilizace a exotičnosti. V devětatřiceti krátkých kapitolách, vždy z jiného prostředí, líčí revoluci odehrávající se v průběhu čtyřiadvaceti hodin v Praze budoucnosti.

Současná edice se vrací k prvnímu vydání z roku 1932 a odstraňuje poválečné autocenzurní zásahy, které Majerová ve svém díle provedla.

Marie Majerová. Přehrada. Host, Brno 2010.