1.

Původně jsem si myslel, že o politice psát nebudu. Jednak jsou hlavní parametry tzv. velké politiky dány, protože vládu máme a známe v podstatě i její program. Ministři by měli mít nějaký čas na to, aby se s úřady seznámili. Obvykle to bývá oněch sto dnů, i když Věci veřejné si říkají jen o padesát dnů. Senátní i obecní volby jsou až v říjnu, tak mne napadlo, že bych mohl psát o něčem jiném. Třeba o létě. Na to letošní jsem se velice těšil, hlavně na to, jak porostou houby. Deštivé jaro v tomto směru slibovalo mnohá překvapení. Půda v lesích a na remízcích nasáklá, čekalo se jen na teplo. Jak to dopadlo, víme. Obrovská vlna veder vysušila půdu a houby nerostou. Za Modrou jsem našel kola lišek, ale kvůli suchu nestačily vyrůst. Na lesní cestě mezi naším Mirotínkem a Rudou pouze několik růžovek a jednoho kováře. Počítám, že Tomáš Tichák na Hrubé Vodě na tom nebude lépe.

2.

Po včerejšku vím, že se politice nevyhnu. Asi nejzajímavější je sledovat obsazování ministerských úřadů, respektive kdo všechno se stává náměstkem či náměstkyní. Koneckonců Deník Referendum o tom také hezky psal.

Na cestě z Uherského Hradiště jsem poslouchal Radiožurnál, debatu o Temelínu. Jedním ze dvou diskutujících byl Ivo Hlaváč, kterému se dostalo dobrého vzdělání na katedře filosofie, již jsem absolvoval několik let před ním. Na mysli mám tu olomouckou, lidé jako Břetislav Horyna, Ivan Blecha či bratři Flossové s nebývalým přehledem otvírali nové a nové diskuse, z každé z nich jsem odcházel inspirován a přesvědčen o tom, že své dosavadní hotové názory v žádném případě definitivní nejsou a být nemohou.

Ivo Hlaváč je asi prvním náměstkem životního prostředí, který naprosto usilovně podporuje další rozšíření Temelína. Chvíli jsem tomu nemohl uvěřit, jestli vůbec poslouchám náměstka životního prostředí, jestli jsem se nepřeslechl. Bohužel ne, o náměstka průmyslu a obchodu nešlo. Přemýšlel jsem, jak může člověk první nebo druhý den ve funkci mít tak hotové názory.

Také proto tu připomínám olomouckou filosofii.

3.

Chvíli jsem přemýšlel, jestli mám vstoupit do debaty o sociální demokracii. Ale z různých stran k tomu bylo řečeno asi vše Jakubem Patočkou, Jiřím Pehe, Valtrem Komárkem či Lukášem Jelínkem. Měl jsem v posledních dnech také možnost s několika sociálními demokraty hovořit. Debaty to byly delší a pro mne zajímavé. Stále více jsem totiž přesvědčen, že hlavním problémem ČSSD je uzavřenost a spoléhání se na kontakty. Známosti jsou podle mnohých tou pravou vstupenkou do různých pater politiky. A třeba Hnutí Duha úhlavní nepřítel.

Důležitější než slova tu budou činy.

4.

Naše vláda není vládou odborníků, to víme dobře. Nevím, nač to lze svádět. Jde o neznalost politiky, špatný odhad, nebo je to ještě jeden z projevů postkomunismu? Jedno však upřít nemohu. TOP 09 bude ještě občanské demokraty překvapovat. Například bývalý guvernér národní banky kandidát na pražského primátora. To není projev horkého léta ale chladné mysli. Podle všeho boj o první místo na pravici může kultivovat obě strany, což střet mezi ODA a ODS či US-DEU a ODS nikdy neumožňoval.