Stockelová: Zadlužení lidé jsou dobře ochočení občané
Dušan RadovanovičRozhovor se socioložkou Terezou Stöckelovou o školném a zkušenostech s ním v zahraničí, jeho důsledcích pro studenty i celou společnost a o rizicích hlubokého provázání akademické sféry s průmyslem.
Vznikající koalice prosazuje zavedení školného na vysokých školách. To vzbudilo okamžitou vlnu odporu. Skutečně se dnes bez školného univerzity neobejdou?
Když jsem si poprvé přečetla Bílou knihu terciárního vzdělávání, znepokojilo mě školné — v kontrastu s jinými návrhy — relativně méně. Dnes jsem to přehodnotila, školné představuje jeden z pilířů nežádoucí komodifikace vzdělání a společnosti celkově. Nicméně považuju za velmi důležité, aby na různých akcích a demonstracích proti školnému byla v kontextu držena i další závažná problematika jako zvyšování vlivu průmyslu na vysoké školy nebo akademická nezávislost na politických stranách a strukturách. Takový přístup jsem ocenila třeba na poslední demonstraci organizované iniciativou Vzdělání není zboží!. Přímo k Vaší otázce: je možné a je potřeba hájit takový vysokoškolský systém, ve kterém se univerzity bez školného obejdou. Takové systémy fungují. Není to však jednoduše technická volba, ale hodnotová a politická volba, která se týká toho, v jaké společnosti chceme žít.
Může tedy být relativně nízké školné přijatelnou variantou?
Podívejme se do zahraničí. Například v Anglii začalo školné někde na úrovni tisíce liber, a dnes už je horní strop na 3 290 librách za školní rok. Nová vláda má, také pod tlakem elitních univerzit jako Oxford a Cambridge, tento strop dále zvyšovat. Myslím, že i v České republice platí již dříve vyslovené obavy, že dnes navrhovaná podoba je jen první krok, který umožní otevřít školnému dveře skutečně doširoka.
V tomto punktu je vedoucí úloha bank efektivnější než vedoucí úloha jedné strany
Ostatně soudím, že Tereza Stöсkelová dělá svou práci poctivě, a o moc víc vlastně nikdy nejde, že?
já se mylně domníval, že jste četla příspěvek pana Molnára.
Nemám další otázky.