Stockelová: Zadlužení lidé jsou dobře ochočení občané

Dušan Radovanovič

Rozhovor se socioložkou Terezou Stöckelovou o školném a zkušenostech s ním v zahraničí, jeho důsledcích pro studenty i celou společnost a o rizicích hlubokého provázání akademické sféry s průmyslem.

Vznikající koalice prosazuje zavedení školného na vysokých školách. To vzbudilo okamžitou vlnu odporu. Skutečně se dnes bez školného univerzity neobejdou?

Když jsem si poprvé přečetla Bílou knihu terciárního vzdělávání, znepokojilo mě školné — v kontrastu s jinými návrhy — relativně méně. Dnes jsem to přehodnotila, školné představuje jeden z pilířů nežádoucí komodifikace vzdělání a společnosti celkově. Nicméně považuju za velmi důležité, aby na různých akcích a demonstracích proti školnému byla v kontextu držena i další závažná problematika jako zvyšování vlivu průmyslu na vysoké školy nebo akademická nezávislost na politických stranách a strukturách. Takový přístup jsem ocenila třeba na poslední demonstraci organizované iniciativou Vzdělání není zboží!. Přímo k Vaší otázce: je možné a je potřeba hájit takový vysokoškolský systém, ve kterém se univerzity bez školného obejdou. Takové systémy fungují. Není to však jednoduše technická volba, ale hodnotová a politická volba, která se týká toho, v jaké společnosti chceme žít.

Může tedy být relativně nízké školné přijatelnou variantou?

Podívejme se do zahraničí. Například v Anglii začalo školné někde na úrovni tisíce liber, a dnes už je horní strop na 3 290 librách za školní rok. Nová vláda má, také pod tlakem elitních univerzit jako Oxford a Cambridge, tento strop dále zvyšovat. Myslím, že i v České republice platí již dříve vyslovené obavy, že dnes navrhovaná podoba je jen první krok, který umožní otevřít školnému dveře skutečně doširoka.

×
Diskuse
MJ
July 13, 2010 v 22.51
Manažerské vedení univerzit
Sarah Cunnan ve svém článku pro britský časopis Times Higher Education přibližuje varování profesorky Amandy Goodallové z Warwick Business School, autorky knihy Socrates in the Boardroom: Why Research Universities Should be Led by Top Scholars (2009). Goodallová tvrdí, že je chybou najímat zaměstnance do nejvyšších univerzitních funkcí z venku, protože to může vést ke snižování kvality kanadských univerzit. Hlavním obchodním artiklem univerzit jsou expertní znalosti. Když je univerzity chtějí prodávat, potřebují mít experty - akademiky - a ne lidi s všeobecně uplatnitelnými schopnostmi. Jako příklad uvádí konzultační firmy, které jsou podle průzkumů stále častěji najímány, aby hledaly kandidáty na nejvyšší funkce na kanadských univerzitách. Když se podíváte na nejvyšší funkce v samotných konzultačních firmách, nekonzultanty v nich nenajdete, říká Goodallová. Proč se tedy má k univerzitám přistupovat jinak než k ostatním intenzivně znalostním organizacím? Soukromé univerzity prý už pochopily, jak je důležité, aby do manažerských funkcí byli přijímáni vynikající akademici a navíc takoví, kteří nejlépe sledují zájmy univerzity, zatímco veřejné univerzity mají ve svých řídících strukturách různé místní hodnostáře a lidi, kteří reprezentují x,y,z a jejich motivace jsou řízeny dalšími zájmy než pouze blahem univerzity. Podle Goodallové by spíš univerzity měly podpořit a vyškolit akademiky do manažerských funkcí. Najímání manažerů zvenku nazývá “šílenstvím”.
July 14, 2010 v 2.30
Jak prý napsal v plátku „Oheň“ Tomáš Marný, je to s tím ochočováním občanů vlastně prosté

V tomto punktu je vedoucí úloha bank efektivnější než vedoucí úloha jedné strany
July 14, 2010 v 5.58
ad MJ
Ó, kéž by se mi bylo dostalo vzdělání v nějaké intenzivně znalostní organizaci! Kam jsem to mohl dotáhnout!!

Ostatně soudím, že Tereza Stöсkelová dělá svou práci poctivě, a o moc víc vlastně nikdy nejde, že?
MJ
July 14, 2010 v 8.46
Pane Kopecký,
Goodallová řadí univerzity a konzultantské firmy mezi tzv. "knowledge-intensive organisations", pokud vám nevyhovuje můj překlad.
July 16, 2010 v 11.21
Pardon
paní Jehličková,
já se mylně domníval, že jste četla příspěvek pana Molnára.
Nemám další otázky.