Šojdrová: Nezareagovali jsme na změny kolem nás

S dočasnou lidoveckou předsedkyní Michaelou Šojdrovou o příčinách volební prohry KDU-ČSL, možnostech návratu do Parlamentu a křesťanských hodnotách, které potřebují novou komunikaci.

Vr_a

Vratislav Dostál

10.07.2010 13:00

225525_mediafax_mikulas_krepelka

Šojdrová: Novou definici KDU-ČSL já už psát nebudu. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Michaela Šojdrová

Profil

Michaela Šojdrová se narodila 28.10.1963. Politicky se angažuje od září 1989, kdy vstoupila do KDU-ČSL. V červnu 1996 byla poprvé za lidovou stranu zvolena do Poslanecké sněmovny PČR. Od ledna 2007 vykonávala funkci předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL. 1. února 2008 pak byla zvolena 1. místopředsedkyní PK KDU-ČSL. Po neúspěšných volbách v roce 2010 se stala úřadující předsedkyní KDU-ČSL

V čem spatřujete příčiny volebního neúspěchu KDU-ČSL v letošních parlamentních volbách?

Nezareagovali jsme dost rychle a dobře na změny kolem nás. Na vznik nových stran, na obavy z ekonomické krize a zájem občanů o řešení ekonomických problémů, na nové komunikační prostředky na internetu nebo poptávku po „nových – zajímavých“ tvářích. A podobně.

Vytrvale jsme prosazovali náš tradiční program, který jistě není špatný, naopak budoucnost ukáže, že bez dětí a rodin ČR nenajde cestu z krize. Ale my jsme nenašli ten správný komunikační kanál, prostě lidi náš program nezaujal. Jistě to je i vliv médií. My jsme neměli dost peněz na masivnější kampaň ve formě inzerátů, plakátů a billboardů.

Co podle Vašeho názoru musí lidovci změnit, aby zvrátili odliv voličů, zůstali relevantní stranou české stranické soustavy a vrátili se po příštích volbách na půdu Poslanecké sněmovny?

KDU-ČSL musí najít cestu k voličům. Co voliči očekávají? Silné a přitažlivé osobnosti v čele, zajímavý program, srozumitelnou a viditelnou prezentaci.

Mnozí experti tvrdí, že lidovcům volby neprohrál jejich velmi dobrý program, jenž podle mnohých není třeba nijak razantně měnit, nýbrž způsob vedení kampaně. Souhlasíte s takovou interpretací?

Jistě se to dá tak zjednodušeně interpretovat.

Program byl dost komplexní, ale nevyvážený. My jsme prostě vsadili na podporu rodin, boj s korupcí a hazardem. Chyběla nám prezentace našeho ekonomického programu, o tom jsem přesvědčená a vím, že to řadě našich voličů chybělo.

Kampaň je vlastně tím obalem, který dobré zboží má prodávat. Když jsem se jednoho našeho voliče zeptala, co bylo mottem naší kampaně, neuměl si vzpomenout a to je špatně. To je profesionální chyba firmy, která nám kampaň dělala. Nemám ve zvyku přeceňovat tyto formální prvky, ale ze zkušenosti vím, že kampaň buď pomůže překonat nedostatky, které máme, nebo nepomůže. Tato kampaň nám prostě nepomohla, nechala nás v tom řádně vykoupat.

Které programové body považujete za specificky lidovecké? Jinak řečeno: které programatické akcenty KDU-ČSL mají potenciál oslovit ztracené voliče?

To musím oddělit. Náš program byl postaven na podpoře rodin, boji proti korupci a boji proti hazardu. Na čem bude postaven program, který nám má vrátit voliče, o tom budeme muset znovu rozhodnout.

V posledních letech platí, že se předvolební diskuse redukují pouze na ekonomická témata, na což letos doplatili lidovci a zelení. Program těchto stran totiž není pouze stavěn na ekonomických problémech, nýbrž je zasazen do širšího hodnotového rámce. Měli by tedy lidovci pro příště přizpůsobit své vystupování převládajícímu ekonomizujícímu diskursu, a upozadit tak na křesťanské morálce vystavěnou argumentaci?

Program křesťanských demokratů se nemůže vzdát hodnot a zásad, které jsou důvodem jeho existence. Celý program musí odpovědět na vše, co voliče a členy zajímá, musí být ucelenou představou o postavení občana a státu. V konkrétní situaci, jako byla ta letošní – krizová, musí program akcentovat témata, kterými se občané cítí ohroženi. Tedy nejde o upozadění křesťanské morálky, ale spíš o akcent na aktuální – konkrétní řešení, které voliči chtějí znát.

V Deníku Referendum jsme před volbami publikovali text, jehož výchozí hypotézou byla myšlenka, že by se lidovci měli programově otevřít liberálnějšímu městskému voliči, a to navzdory riziku ztráty některých tradičních katolických voličů. Podstoupení tohoto riskantního manévru vidíme jako jednu z možností, jak přilákat nové voliče. Co o tom soudíte?

Ještě bych podtrhla ty rozdílné výsledky na Moravě a v Čechách, které jsou do značné míry dané právě religiozitou. Pokud KDU-ČSL, ať už v jakékoli podobě, má v dalších volbách uspět, musí najít cestu k voličům v Čechách a ve městech. Nechci dnes předjímat, jakou cestu „otevření“ strana zvolí, ale otevřít se musí. Obecně bych to nazvala otevření se pro zásadní změnu, pro novou vlastní definici. Znovu si odpovědět na to zásadní: „Kdo jsme a kam jdeme.“

Má-li ta definice být skutečně nová, nebudu ji psát já ani nikdo z nás, kteří jsme stáli již jednou v čele. Chci pomoci těm, kteří najdou odvahu něco nového začít budovat.

Mladí křesťanští demokraté 26. 6. 2010 schválili na svém Celostátním výboru dokument nazvaný 5 programových bodů, jak vrátit KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny. Některé z tezí tohoto dokumentu artikulují extrémně xenofobní názory, antievropské postoje či na represi založené návody na řešení společenských problémů. Jak interpretujete tento dokument? Co si o něm myslíte?

Především to nepovažuji za dokument, který je hotový. Neprošel žádnou vnitřní diskusí či oponenturou. Na to, jak zásadní stanoviska k důležitým otázkám chce artikulovat, nebyl dostatečně diskutován uvnitř MKD.

Považuji to za názor, který část členů MKD zastává, ale není to jejich programový dokument, proto ho nechci nijak komentovat. Respektuji ho jako názor určité části členů MKD.

Po celou dobu existence lidové strany jsou v ní přítomny minimálně dva ideové proudy. Hodnotově konzervativní, jenž má přirozeně blíže k pravicovým subjektům, a křesťansko-sociální, jehož důraz na mezilidskou solidaritu posouvá KDU-ČSL nalevo od stranicko-politického středu. Kde vidíte optimální pozici KDU-ČSL na pravo-levé ose stranické soustavy?

Tak, jak je dnes KDU definovaná ve svém jediném ideovém dokumentu „Politika pro 21. století", tedy stranou pravého středu. Já osobně jsem tuto pozici považovala a stále považuji za optimální z hlediska hodnot a zásad, které chceme prosazovat. Není už tak optimální z hlediska prezentace konkrétního programu, konkrétních opatření, a především z hlediska uhájení této pozice vzhledem k posunu ODS.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.