Hlavnímu městu byla v březnu udělena pokuta 3,25 milionu korun za poškození Karlova mostu během rekonstrukce. Ministerstvo kultury ji ve čtvrtek zrušilo, Plzeňský kraj musí své rozhodnutí doplnit.
Pokutu, kterou udělil Praze Plzeňský kraj, hlavní město zatím nemusí platit. Ministerstvo kultury rozhodnutí zrušilo. Důvodem jsou procesní chyby, které krajský úřad udělal, informovala dnes ČTK mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Krajský úřad, odbor kultury památkové péče by tak měl podle ministerstva doplnit dokazování, odstranit vytýkané vady řízení a vydat nové rozhodnutí.
„Správní orgán prvního stupně nezjistil stav věci tak, jak předepisuje správní řád, nevypořádal se s návrhy a námitkami účastníka řízení, neodůvodnil výši uložené pokuty," zdůvodnilo ministerstvo své rozhodnutí.
Správní řízení s vlastníkem památky, tedy s Prahou, a se zhotoviteli obnovy, společností Mott MacDonald, vedl Plzeňský kraj od 21. ledna z rozhodnutí ministerstva kultury. Ministerstvo jako nadřízený orgán památkové péče tak rozhodlo kvůli nečinnosti pražského magistrátu a také proto, aby vyloučilo střet zájmu. Řízení se společností Mott MacDonald kraj nakonec zastavil, Praze ale vyměřil z maximální možné čtyřmilionové pokuty sankci 3,25 milionu korun za znehodnocení památkové hodnoty mostu. Výše pokuty podle kraje odpovídá významu této památky.
Za nejzávažnější pochybení označil kraj provádění prací bez respektu k tradičním kamenickým technikám, poškozování bloků a nadměrnou výměnu původních kamenů za nové, použití nevhodné malty či špatně provedené spárování. Vadilo mu také použití moderních materiálů neodpovídajících národní kulturní památce jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách.
Vůči opravě mostu opakovaně vznáší připomínky také organizace Klub za starou Prahu. „Před začátkem stavby skutečně nebyl vypracován úplný stavebně-historický průzkum, stavba nemá zpracovaný prováděcí projekt a neúčastní se jí žádný architekt se zkušenostmi z obnovy památek, na stavbě je citelná absence restaurátorů i techniků z oboru péče o kamenné památky, velmi sporná je kvalita prací i způsob výběru subdodavatelů, během obnovy je vyřazováno nepochopitelně mnoho starších kamenů, více než diskutabilní je výběr kamenů i malt,“ upozorňují zástupci Klubu.
Praha ale závažná pochybení odmítla a proti rozhodnutí regionu se v půlce dubna odvolala. „Dle našeho názoru je rozhodnutí natolik věcně nesprávné, špatné, nepřezkoumatelné, neurčité, že ministerstvu kultury nezbude nic jiného, než toto rozhodnutí zrušit," uvedl tehdy právník zastupující hlavní město Vladimír Kykal. Pokud by město neuspělo ani u ministerstva, muselo by podle Kykala podat správní žalobu.
Oprava Karlova mostu trvá přes dva roky, práce kritizovala památková inspekce MK. Ta potvrdila výhrady Klubu za starou Prahu. Podle inspekce bylo rovněž nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Pochybení při opravě Karlova mostu konstatoval i Národní památkový ústav.
Kvůli opravě také podala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví už tři trestní oznámení. Vadilo jí například, že před zahájením oprav nebyl údajně zpracován stavebně-historický průzkum a že nebyli informováni archeologové. Asociace iniciovala petici za záchranu Karlova mostu, kterou podepsalo více než třiačtyřicet tisíc lidí.
Podle ředitele asociace Pavla P. Riese měla petice úspěch: „Poslední dvě z třiceti dvou polí jsou opravována citlivě. I nadále však budeme požadovat, aby bezprecedentní chyby, které byly spáchány na předešlých třiceti úsecích Karlova mostu, byly napraveny,“ říká Ries. Ten také za jednoho z viníků nepodařené opravy považuje vedoucího magistrátních památkářů Jana Kněžínka, kterého rovněž v březnu obvinila policie. Obvinění ale státní zastupitelství na konci téhož měsíce zrušilo.
Více informací:
Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví