Poláci stále méně čtou, téměř dvě třetiny o knihu nezavadí

Jakub Vaníček

Polský deník Gazeta Wyborcza se vrátil k výsledkům průzkumu čtenářství z roku 2008. Vyplynulo z něj, že 62 procent Poláků během posledního roku nepřišlo do kontaktu s žádnou knihou - poprvé od devadesátých let.

Podle výzkumu polské Národní knihovny je počet čtenářů v Polsku nejnižší od roku 1992, tedy od doby, kdy se začalo se systematickým výzkumem čtenářství. Z výzkumu vyplývá, že pouze 38 procent Poláků se během roku setkalo alespoň s jedinou knihou. Výzkum sice nezohlednil, nakolik byly texty tištěné na papíře zastoupeny novými technologiemi (např. Google Book Search), upřesnil však, kteří lidé v Polsku čtou, jaké kupují knihy a jak využívají služeb knihoven.

Index čtenářství se snížil napříč celou společností. Výjimkou jsou obyvatelé největších měst — zde počet čtenářů nepatrně vzrostl. Podle Beaty Stasińské, spoluzakladatelky vydavatelství W.A.B., měli Poláci před rokem 1989 méně zábavy, a proto i více četli. Vedle toho, že je nyní láká televize na seriály, klesá i kvalita fondů v knihovnách, ceny knih rostou a klesá počet recenzí v tisku.

Nejvyšší pokles čtenářů byl zaznamenán u mužů, obyvatel malých nebo středních měst a rovněž i u skupin, jež byly vždy vnímány jako „čtenářské“: dospělých se středoškolským vzděláním.

Na čtenářství má velký vliv i internet. Ten byl ještě nedávno chápán jako spojenec čtenářů. Lidé pracující s internetem patřili mezi čtenáře. Pokles o 18 procent během dvou let nicméně ukazuje, že internet postupně zastupuje klasické papírové knihy.

Podle autorky výzkumu Katarzyny Wolffové je nejsmutnějším faktem to, že lidé přestávají číst jen tak pro radost. Kdyby navíc do výzkumu badatelé zahrnuli pouze obyvatele starší dvaceti let a vynechali by mládež, která čte mnohdy z povinnosti daného studiem, výsledky výzkumu by dopadly vzhledem k fenoménu čtenářství ještě hůře.

Wolffová dále pro Gazetu Wyborczu uvedla, že se na počtu čtenářů nijak neodráží finanční krize. Počet vydávaných titulů v Polsku naopak stoupá a rostou i tržby vydavatelů.

A jak se k poklesu čtenářů vyjádřili sami nakladatelé? Krakovské nakladatelství Znak krizi nijak nepocítilo, tvrdí jeho šéfredaktor Jerzy Illg. Každým rokem naopak tržby tohoto nakladatelského domu rostou — v tomto případě je však nutno zohlednit skutečnost, že právě Znak patří mezi prestižní a známé nakladatele.

Poláci totiž podle výzkumu nyní kupují především tituly s „brakovým“ obsahem — ti, kdo přišli do kontaktu alespoň s jednou knihou, dali přednost populárnímu románu, detektivnímu románu anebo encyklopedické příručce. Podle Wolffové dochází k jiné výrazné změně na knižním trhu: čím dál výrazněji se vyděluje skupina lidí, kteří kupují více než 12 knih ročně, zatímco zbytek nakupuje knihy pouze zřídkakdy.

Situace u nás

Podobný průzkum v České republice proběhl v roce 2007. Vyplynulo z něj, že 83 % Čechů přečte za rok aspoň 1 knihu. Ženy přitom čtou více než muži (88 % vs. 77 %). Každý Čech přečte průměrně 16 knih ročně a utratí za ně 1 300 Kč. Průzkum také ukázal, že nejvýraznějším faktorem, který ovlivňuje čtení, je vzdělání. Menší rozlišovací roli hraje velikost sídla a věk. V porovnání s Polskem se u nás čte více — je však otázkou, nakolik se lišily metody obou výzkumů.

Profesor Jiří Trávníček z Ústavu české literatury Akademie věd, který se u nás problematikou čtenářství dlouhodobě zabývá, pro Deník Referendum uvedl, že „sestupná tendence čtení je v Polsku patrná už z předchozích průzkumů: v r. 2004 deklarovalo 58 % Poláků starších 15 let, že za rok přečte aspoň jednu knihu, v r. 2006 to bylo 50 %, o dva roky později už jenom 38 %. Pokles je — na rozdíl ode všech předchozích — mezi roky 2006 a 2008 velmi výrazný.“ Rozdíl však může spočívat právě v metodice průzkumu. Základním kritériem pro statistického čtenáře bývá v průzkumech vždy jedna přečtená kniha za rok, a to k jakémukoli účelu, ke studiu či pro zábavu. Pokud se kritériem stane pouze „papírová kniha“, může se to projevit i na výsledcích průzkumu. Lidé totiž často čtou knihy na internetu nebo prostřednictvím elektronických čteček.

K problematice knižního trhu Trávníček dále uvádí, že „polský knižní trh vykazuje přece jenom — i při výrazně nižším počtu čtenářů — daleko větší růstový potenciál než ten český. V Polsku vyšlo v roce 2008 21 740 knižních titulů; u nás to bylo 18 520. Přitom Česká republika má téměř čtyřikrát méně obyvatel. Na tisíc obyvatel připadá u nás 1,8 titulů, kdežto v Polsku jen 0,6. I pouhá tržně liberální interpretace — vycházející z nabídky a poptávky, bez ohledu na tradici místní čtenářské kultury, počet čtenářů, ceny knih, jejich dostupnost — tedy ukazuje, že poměr Čechů a Poláků ke knize je hodně rozdílný.“