Koalice chce dořešit vyrovnání státu s církvemi, zatím neví jak

ČTK, Anna Voňavková

Vyjednavači rodící se koalice se shodli na nutnosti dořešit majetkové vypořádání mezi státem a církvemi. Na čtvrtečním ani pátečním zasedání se ale neshodli na konkrétním postupu.

Rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV považuje za nezbytné v co nejkratší době vyřešit otázku vztahů a majetku mezi státem a církvemi, aby  církve a náboženské společnosti mohly být nezávislé na státu. Předseda ODS a premiér Petr Nečas po schůzce takzvané koaliční devítce novinářům řekl, že tento krok pomůže rozvoji měst a obcí, jejichž majetky jsou kvůli církevním restitucím blokovány.

Vyjednavači v pátek nepřijali žádné zásadní stanovisko, shodli se nicméně, že je třeba konat. Předseda Věcí veřejných Radek John konstatoval, že na přípravu návrhu je čas. Každá ze stran budoucí koalice šla na jednání se svým pohledem na majetkové vypořádání mezi státem a církvemi. John poznamenal, že pokud by se otevřel návrh Věcí veřejných na řešení, diskuse by trvala nejméně do konce prázdnin.

Na čtvrtečním jednání expertů VV navrhly, aby se sakrální stavby vrátily církvi a spravovaly by se i nadále jako památky. Lesy a další majetek by se převedl do fondu, z něhož by se financovaly církve. S tím prý ale ODS ani TOP 09 nesouhlasily. „Shodneme se, že je potřeba vyrovnat se s církvemi, nicméně představy dosažení cíle jsou odlišné," uvedl vyjednavač pro kulturu za Věci veřejné Jan Hrdina.

Občanští demokraté navrhují, aby se vláda snažila vyrovnat s církvemi do konce volebního období podle materiálu připraveného vládou Mirka Topolánka. Podle dohody z roku 2007 se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty, zbytek měla nahradit částka osmdesát tři miliard korun vyplácená po dobu šedesáti let, i s úroky mělo jít o dvě stě sedmdesát miliard korun. Proti dohodě se tehdy postavila levice a tehdejší poslanec ODS Vlastimil Tlustý.

Kapitolu programového prohlášení věnované školství, církvím a kultuře dnes koaliční lídři uzavřeli.

Ústavní soud ve čtvrtek neuvolnil majetek obcí a dalších vlastníků, který blokují nevyřešené církevní restituce. Nezrušil část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Konstatoval však, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.

Právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský po vyhlášení nálezu řekl, že by stálo za to, aby si ho prostudovala vznikající vláda a sněmovna. „Ústavní soud dal zřetelný signál k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce,“ řekl.

Podle předsedy České biskupské konference, pražského arcibiskupa Dominika Duky rozhodnutí soudu poukazuje na potřebu řešit otázku zablokovaného majetku církví jednáním zainteresovaných stran.