Začnu kvízovou otázkou za milion korun: V roce 2009 do regionální i celostátní politiky pronikají osoby s kontroverzní minulostí s cílem uplatnit své soukromé nebo podnikatelské zájmy. Na počátku infiltrace je zpravidla významný sponzoring konkrétního volebního uskupeni a prosazeni jeho lídrů do orgánů samosprávy. O kom se mluví? Nevíte?

Já to také nevím, ale vím, kdo to ví. Česká Bezpečnostní a informační služba vydala svou výroční zprávu za rok 2009, a právě z ní pochází informace o infiltraci. V rámci ochrany státního tajemství se v ní bohužel nenachází odpověď. I tak je to zajímavé čtení, které obsahuje řadu střízlivých analýz a svého druhu i užitečných komentářů, o které se s vámi musím podělit.

Vedle nedávného prezidentského veta zákona proti hazardu lze například položit tuto pasáž: „BIS zachytila několik signálů o zájmu organizovaného zločinu převést do ČR aktivity související s hazardem. Jde o reakci na plošný zákaz hazardu v Ruské federaci v polovině roku 2009. Pro takové skupiny je ČR vzhledem k poměrně benevolentní legislativě vhodnou destinací. Propojení některých kasin a heren na organizovaný zločin není v ČR výjimkou ani v současnosti. Příliv a zvýšená konkurence hazardních společností by mohly vyústit např. v násilné konflikty mezi kriminálními skupinami, které takové podniky ovládají.”

Pokud jde o reformu vysokých škol, poučná je tato pasáž: „Využívání vysokých škol k cílenému a dlouhodobému budování sítě klientelistických vazeb však není doménou pouze plzeňské právnické fakulty. V menší míře bylo zaznamenáno také na dalších vysokých školách.

O korupci a vytváření klientelistických sítí na půdě některých vysokých škol BIS v minulosti několikrát informovala.” Škoda, že ji nikdo neposlouchal a pravděpodobně ani poslouchat nebude, protože reforma vysokých škol má vést k nastolení vztahu klient — dodavatel jako základního vztahu mezi žákem a učitelem. Pevně doufám, že plánovaná reforma v sobě zabuduje dostatek mechanismů, aby věty “optimální základnou pro vytváření systému obchodních vztahů a závazků je prostředí některých vysokých škol. Podstatou obchodu je nabídka studia nebo absolutoria za majetkový prospěch nebo reciproční službu (domluvenou, tiše očekávanou, nebo i v budoucnu vynucenou). Vedle klasické korupce (úplatkářství) přitom dochází ke specifickému korupčnímu jevu, tzv. klientelismu” platily jen pro rok 2009.

Ale abychom nebyli tak negativističtí, můžeme potěšit všechny milovníky vědy a výzkumu. Právě tato oblast považovaná obecně za upadající a určenou k nutné reformě se těší velikému zájmu zahraničních tajných služeb. „BIS nikterak nezasahuje do akademické či kulturní mezinárodní spolupráce. BIS se zajímá o ruské zpravodajce, ne o české a ruské studenty či akademiky. Česká věda a český výzkum jsou v trvalé pozornosti cizích, a nejen ruských zpravodajských služeb. Existuje proto nebezpečí, že jinak standardní spolupráce přeroste bez markantních vnějších znaků do roviny spolupráce se zpravodajskou službou cizí moci.” Zřejmě proto, aby doma vydali ponaučení, jak zaostalá česká věda a výzkum je.

Mám výroční zprávy BIS velmi rád. Jsou rájem interpretace. Krásným stylistickým cvičením v pohybu na hranici toho, co ještě můžete říct, abyste nebyl obviněn, že neříkáte nic, a zase ne tolik, abyste nebyli obviněni, že říkáte moc. Tahle je tak stejně povedená jako loňská — a stejně jako z té loňské si z ní nikdo nebude dělat nic. Škoda.