Senát chce kvůli prosazení Temelína a jezů na Labi měnit zákon

ČTK, Jan Miessler

Temelín, jezy na Labi a protipovodňová opatření by měly být ze zákona ve veřejném zájmu. Návrh senátora Nedomy jde na ruku společnosti ČEZ a omezuje možnosti občanů vyjádřit se ke stavbám ve svém okolí.

Výstavba energetických sítí a také vodních děl by mohla podléhat stejným pravidlům jako stavba silnic a dálnic. Počítá s tím novela senátorů z ODS a ČSSD, kterou dnes podpořily senátní hospodářský výbor a výbor pro územní rozvoj. Návrh má podle senátora ODS Jiřího Nedomy usnadnit výstavbu dalších bloků jaderné elektrárny Temelín, stavbu jezů na Labi a budování protipovodňových opatření. „Na tyhle tři je to mířeno,“ uvedl Nedoma.

Prohlášení stavby za veřejný zájem se má podle tvůrců návrhu týkat pouze „strategické infrastruktury“. V souladu se zákonem bude umožňovat odkup dotčených pozemků za tržní cenu a v případě nedohody i vyvlastnění.

Novela má doplnit zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury tak, aby i výstavby plynovodů, elektrického vedení nebo protipovodňové hráze mohly být prohlášeny za stavby ve veřejném zájmu. Návrh tohoto zákona s tím počítal, senátoři se ale tehdy postavili proti.

Tvůrci novely navrhují jednoznačně stanovit, aby se zákon kromě vodních děl vztahoval na „stavby zařízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy podle zvláštního zákona zřizované ve veřejném zájmu, pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací“.

Nedoma ve výborech prosadil návrhy firmy ČEZ, aby byl termín „územně plánovací dokumentace“ nahrazen „zásadami územního rozvoje“. Podle Nedomy to znamená formulační zlepšení, senátor za TOP 09 Adolf Jílek to ale označil za nebezpečnou změnu. Spolu s kolegou Igorem Petrovem (TOP 09) a Josefem Řihákem (ČSSD) se zařadil mezi třetinu členů výboru, kteří novelu nepodpořili.

Petrov neúspěšně navrhoval odložit schvalování novely kvůli způsobu přijímání jejích úprav až na říjen, Nedoma se ale vůči tomu ohradil s tím, že by to zkomplikovalo čerpání peněz z evropských fondů na chystané stavby.

„Poslanci hospodářského výboru vloni nejprve prosadili do novely energetického zákona institut veřejného zájmu pro velké elektrárny a toto je důsledek. Původně přitom měl být zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury unikátní a měl se vztahovat právě jenom na dopravní infrastrukturu, najednou se ale takto rozšiřuje,“ řekl Deníku Referendum Edvard Sequens ze sdružení Calla.

„Jde o další z kroků politiků navázaných na energetické firmy, kteří mají vytrvalou snahu ty schvalovací procesy urychlovat. Není to první pokus, zkoušeli to už dříve,“ řekl Deníku Referendum energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký s tím, že návrh otevírá dveře dalšímu omezování možnosti občanů vyjádřit se k tomu, co se v jejich okolí děje. „Současná situace je poměrně dobrá, občan se může k záměrům vyjádřit, navrhnout alternativy, případně to zcela zastavit. Návrh proto není dobrou zprávou, protože pomáhá odpor občanů překonat. Může to začít energetickou infrastrukturou a pokračovat třeba skládkami nebezpečných odpadů, které jsou ještě kontroverznější,“ dodal Polanecký.