Polské prezidentské volby zemi rozdělily

V prvním kole polských prezidentských voleb zvítězil Bronislaw Komorowski, do kola druhého s ním postupuje Jaroslaw Kaczyński. Hlavním překvapením se nicméně stalo téměř symetrické rozdělení země podle politických preferencí.

(pjed)

21.06.2010 19:48

Polsko

Polska Komorowska a Polska Kaczyńska v tematické grafice Gazety Wyborczy. Repro archiv GW

Ani jeden z kandidátů nezískal v neděli v prvním kole polských prezidentských voleb nadpoloviční většinu hlasů. O vítězi tak rozhodne až kolo druhé, plánované na 4. června. Do něj postupují maršálek Sejmu a nominant vládní Občanské platformy Bronislaw Komorowski, jenž dostal 41,2 procenta odevzdaných hlasů, a předseda konzervativně-národnovecké strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, kterého podpořilo o 36,7 procenta voličů.

Volební účast v prvním kole nepřekročila pětapadesát procent. Podle agenturních komentářů mohou za relativně nízké číslo jednak nedávné povodně, které zasáhly podstatnou část země, a jednak vzrůstající nechuť k politice obecně, jíž si všímaly zejména sociologické agentury už od počátku předvolební kampaně.

Výsledek samotný byl více či méně předvídán. Podle Gazety Wyborczy i Polského rozhlasu ovšem překvapila relativně vysoké podpora třetího kandidáta – předsedy Svazu demokratické levice Grzegorze Napieralského, jenž získal 13,7 procenta hlasů, a polarizace polského voličstva. Zatímco lidé na západě země totiž hlasovali převážně pro Komorowského, Poláci na východě podpořili z většiny jeho konkurenta. Gazeta Wyborcza v této souvislosti píše přímo o Komorowského, resp. Kaczyńského Polsku.

Kandidáta liberální Občanské platformy dále podpořila většina obyvatel velkých měst. Kaczyński nalezl nejvíce stoupenců v obvodech při hranici s Ukrajinou.

Favoritem zůstává Komorowski
Dosavadní kampaň obou postupujících byla vedena v méně konfrontačním duchu než v letech minulých, přestože k rytířskému či gentlemanskému ideálu měla i tak daleko. Velmi ji rovněž ovlivnila smrt úřadujícího prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul 10. dubna při letecké havárii v ruském Smolensku.

Bronislaw Komorowski zůstává podle polského tisku favoritem i pro druhé kolo. Zásadní pro něj bude zisk dosavadních stoupenců Grzegorze Napieralského a uchování image otevřeného konzervativce, jenž brání Jaroslawovi Kaczyńskému v mobilizaci celého konzervativního elektorátu.

Polský prezident se volí přímo, na pětileté funkční období. Ve srovnání s českým má širší pravomoci, zejména v zahraniční politice a záležitostech obrany. Na všechny zákony může též uplatnit právo veta, k jehož přehlasování je třeba ústavní, tedy třípětinové většiny. K přehlasování veta českého prezidenta stačí většina prostá.


Další informace:
Volební speciál Gazety Wyborczy (v polštině)
Volební speciál Polského rozhlasu (v angličtině)


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

překvapení? geograficky nikoliv Pondělí, 21.Června 2010, 18:55:6

Připadá mi, že mluví-li kdo o překvapení, pak asi nesledoval minulé volby. Nihil novi, že etnicky tradičně polské oblasti volí (ultra/národní)konzervativce, zatímco oblasti dosídlené zejména po r. 1945 (neo)liberály. Tedy víceméně: Rusko a Rakousko proti Prusku. Vizte následující palimpsestovou mapu, která ukazuje vztah mezi velkoněmeckou hranicí do r. 1918 a politickými preferencemi o 90 let později:
http://strangemaps.wordpress.com/2008/12/15/348-an-imperial-palimpsest-on-polands-electoral-map/

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Úterý, 22.Června 2010, 07:18:49

Pane Špíno, díky za doplnění. Možná, že to "překvapení" na polské novináře dopadlo, jako na naše silničáře sníh pokaždé v půli listopadu. Možná, že jde o mediíální konstrukt... na každý pád se to odbjevilo, ve všech zdrojích, ze kterých sem čerpal. Dle mého čtení nepřekvapilo polské novináře samotné rozdělení na východ a západ, ale jeho letošní čistota.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.