Zatímco stát nebo městské úřady často prosazují své k přírodě nešetrné projekty za pomoci dobře placených vlastních nebo dokonce externích právníků, ekologické organizace, které se kvůli tomu s nimi soudí, často nemají ani na soudní poplatky. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) nyní navíc rozhodl, že iniciativám, které bojují za veřejný zájem, se poplatky odpouštět nebudou, byly by prý totiž zvýhodněny oproti jiným subjektům.

„To rozhodnutí nepůsobí příliš důvěryhodně, rozšířený senát NSS se navíc vůbec nezabýval naším argumentem, který přitom první senát akceptoval,“ řekl Deníku Referendum právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. Rozhodnutí se týkalo soudního sporu Ateliéru proti pražskému magistrátu, jehož předmětem bylo kácení stromů při stavbě pražského silničního okruhu na trase Prašný most — Špejchar.

Podle rozhodnutí NSS si musí sdružení zastupující veřejný zájem peníze zkrátka někde opatřit. „Pokud právnická osoba vědomě uspořádá svoji činnost tak, aby dlouhodobě setrvávala bez dostatečných finančních prostředků, ačkoliv jejich vynakládání v souvislosti s vykonávanou činností je obvyklé a nezbytné, nelze takovou právnickou osobu zpravidla osvobodit od soudního poplatku,“ uvedl NSS.

To je ovšem pro občanské organizace značný problém. „Nadace, u kterých usilujeme o získání grantů, peníze na soudní poplatky zásadně neposkytují, přitom na každé podání jsou potřeba úřední kolky za dva tisíce korun,“ uvedl Kužvart s tím, že v případě vyhrané soudní pře jsou sice organizacím náklady uhrazeny, ale šance na vítězství jsou vždy nejisté. „Soud je velká neznámá,“ poznamenal Kužvart, podle kterého rovněž nelze jít pouze do stoprocentně jistých případů, často je také třeba vyřešit kauzy, které jsou na hranici.

Hlavním důvodem, proč by se měly občanským sdružením hájícím veřejnou věc poplatky odpustit, je podle Kužvarta špatně nastavený systém veřejné správy. „Reforma veřejné správy před zhruba deseti lety podřídila krajské a obecní úředníky politikům, kteří nyní mají úředníky v hrsti, a ti je musejí poslouchat. To vede k četným selháním správních orgánů v hájení veřejných zájmů, je to systémová vada. Pokud se pak občanská sdružení snaží alespoň malou část těchto selhání kompenzovat, je podle mě spravedlivé, aby stát nesl část nákladů na obranu proti důsledkům této systémově špatné reformy,“ uvedl Kužvart.

Praxe soudů dosud nebyla jednotná, některé v podobných případech sdružením poplatky odpouštěly, jiné nikoliv. Navzdory tomu, že jeden ze senátů NSS původně Kužvartův argument vyslyšel, rozšířený senát, který měl spornou žáležitost rozhodnout, se stejným argumentem vůbec nezabýval. Odsoudil tak vlastně občanské organizace hájící veřejný zájem k věčnému riskování.

„Lidé často čelí přesilovce úředníků, jejich aparátů a politických vlivů. Já jsem v tom sice na plný úvazek, takových lidí ale není mnoho, většina jich to dělá jaksi z donucení a ve svém volném čase,“ dodal Kužvart, který v podobných případech poplatky obvykle platí ze svého.

Další informace:

Aktualne.cz Zelení aktivisté mají smůlu, bez peněz už na soud nesmí