Formující se vládní koalice občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných se shodla na reformě zákoníku práce, jež má výrazně ulehčit nabírání a propouštění zaměstnanců. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny.

Koalice chce výrazně uvolnit zaměstnávání lidí na dobu určitou, snížit odstupné lidem, kteří pracují pro svého zaměstnavatele méně než dva roky a rozšířit možnost firem příležitostně zaměstnávat své pracovníky, aniž by musely jak firmy, tak i pracovníci odvádět zdravotní a sociální pojištění.

Neomezené řetězení smluv na dobu určitou

Největší změnou v zákoníku práce bude možnost firem nabízet prakticky neomezeně smlouvu na dobu určitou. „Předběžně jsme se shodli, že pracovní poměry na dobu určitou budou bez omezení. To by mělo motivovat firmy, aby se například nebály zaměstnávat absolventy," uvedl pro Hospodářské noviny místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Dnes mohou zaměstnavatelé nabízet lidem smlouvy na dobu určitou maximálně na dva roky.

Podle Vladimíra Špidly povede tato změna k výraznému oslabení pozice zaměstnance. „Považuji to za nespravedlivé, neboť řetězení pracovních smluv na dobu určitou povede k situaci, kdy zaměstnanci nebudou moci plánovat svou budoucnost,“ řekl Deníku Referendum bývalý předseda sociálních demokratů.

„Má hypotéza je, že v případě možnosti řetězení smluv na dobu určitou přestanou finanční ústavy poskytovat těmto lidem půjčky, úvěry a hypotéky,“ přemýšlí Vladimír Špidla. I podle senátora a bývalého předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha povede toto opatření k nejistotě zaměstnanců.

„Doplatí na to především mladí lidé, kteří se tak budou jen těžko dostávat k úvěrům. Nehledě na to, že to povede k tomu, že zaměstnavatelé budou moci své zaměstnance držet v šachu,“ říká pro Deník Referendum Milan Štěch. „Pikantní na tom je, že jsem byl před nedávnem na jednání, kde Karel Schwarzenberg konstatoval, že řetězení pracovních smluv je svinstvo,“ doplnil senátor ČSSD.

Nižší odstupné

Druhou podstatnou změnou, která se ročně dotkne několika desítek tisíc lidí, je podle Hospodářských novin snížení odstupného pro lidi, kteří pracují u svého zaměstnavatele méně než dva roky.

Zaměstnanci, kteří odpracují ve firmě méně než rok, obdrží pouze jednoměsíční odstupné. Ti, kteří budou ve firmě od jednoho do dvou let, získají dvouměsíční odstupné, a až pokud odpracuje u zaměstnavatele více než dva roky, budou mít stejně jako dnes nárok na tříměsíční odstupné.

„Snížení odstupného má firmy motivovat, aby se nebály vytvářet nová pracovní místa," řekl Jaromír Drábek. I Vladimír Špidla uznává, že odstupňované odstupné je běžné v mnoha zemích Evropské unie, avšak s podstatnou odlišností, kterou formující se koalice nebere ve svých plánech v potaz.

„V mnoha zemích mají zaměstnanci pracující ve firmě kupříkladu deset let nárok na podstatně vyšší odstupné než pouhopouhé tříměsíční. Dlouhodobě tvrdím, že tříměsíční odstupné je minimum z minima. Pokud jej chce nynější koalice skutečně ještě snížit, stane se z odstupného pouhá formalita,“ říká bývalý předseda vlády.

To samé tvrdí Milan Štěch, podle kterého by měla být zachována průměrná hodnota odstupného na třech měsíčních platech. „Ti, kteří pracují u stejného zaměstnavatele dvacet let, by za tuto věrnost měli být při odchodu náležitě odměněni,“ nepochybuje Milan Štěch.

Podle Vladimíra Špidly je argumentace formující se vlády záminkou, neboť povede k jednoznačnému omezení pozic zaměstnanců. „Pravice u nás si neuvědomuje, že hledání si nového zaměstnání je práce na plný úvazek, ke které ostatně potřebujete náklady,“ upozorňuje Vladimír Špidla na podstatnou okolnost života lidí hledajících si novou práci.

Příležitostně pracovat až 300 hodin ročně

Podle dnešních Hospodářských novin je třetí velkou změnou návrh, aby lidé, kteří dělají ve firmě pouze příležitostně, mohli pracovat bez placení zdravotního a sociálního pojištění až 300 hodin ročně. Dnes takto mohou odpracovat jen 150 hodin ročně.

„Tento návrh nepochybně otevírá prostor pro daňové manipulace. Je proto téměř jisté, že pro veřejné rozpočty toto opatření bude znamenat daleko větší ztráty, než by napovídal mechanický kalkul,“ myslí si Vladimír Špidla. Podle jeho mínění tak bude pravicová vláda principiálně snižovat příjmy státu do nejdůležitějších ochranných systémů, tj. do systému zdravotnického a důchodového.

„Toto opatření povede ke snížení příjmů veřejných rozpočtů. Je neuvěřitelné, že se pravice ohání frázemi o zlepšení kondice veřejných rozpočtů a současně chce podvazovat jejich příjmy,“ říká Milan Štěch.

„Je evidentní, že vznikající koalice zneužívá reformní rétoriku k opatřením, která jdou na ruku pouze některým ekonomickým skupinám. Podobně jako u návrhů Bezděkovy komise tu vidím tlak lobby, kterým jsou strany formující se koalice nějak zavázány,“ nepochybuje bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Výsledek reformy: dvojí oslabení

Podle Milana Štěcha bude výsledkem těchto opatření ještě vyšší deficit veřejných rozpočtů. „Za těmi návrhy lze spatřit dvě neblahé a přitom klíčové tendence: významně oslabit pozice zaměstnanců a současně oslabit systémy zabezpečení — důchodového a zdravotního systému,“ uzavírá pro Deník Referendum svůj komentář k chystané reformě zákoníku práce Vladimír Špidla.

Podle Milana Štěcha je zřejmé, že řeči o vládě rozpočtové odpovědnosti jsou pouhou zástěrkou ke změnám, jež oslabí zaměstnance, navýší deficity veřejných rozpočtů a jdou na ruku některým ekonomickým skupinám, jejichž tlaku partaje formující se koalice neumí vzdorovat. „To v lepším případě. V tom horším jsou s nimi navrhované úpravy zákoníku práce koordinovány,“ uzavírá Milan Štěch.