Strategická defenzíva
Jakub PatočkaUž nestačí jenom mluvit o příčinách volebního výsledku, ani o jeho následcích: je třeba začít diskutovat o tom, jak budeme čelit tomu, co se na nás valí.
Co se stalo v českých volbách, je skutečně málo vídané a těžko vysvětlitelné nemilé překvapení: snad od roku 1992 se nestalo, že by čeští voliči hlasovali v takové míře proti svým deklarovaným zájmům.
Přesto bych v jednom bodě nesouhlasil s jinak brilantním sloupkem Ivana Štampacha Ke kořenům Nové pravice. Mám za to, že od analyzování příčin volebního výsledku nestačí přejít pouze k analyzování jeho důsledků; je nejvyšší čas začít diskutovat o tom, jak nové protisociální, protiobčanské a protiekologické sněmovní většině čelit.
Vladimír Špidla v diskusi použil termín strategická defenzíva, který myslím přesně vystihuje to, co nás až do příštích sněmovních voleb čeká. A vyjednávají-li zmocněnci tří stran Bakalovy koalice o tom, jak s námi naloží, je právě tak nejvyšší čas rozpoutat debatu nad otázkou, jak jim budeme vzdorovat. Následující body mají být námětem k diskusi na toto téma.
jak byste si takovou konstruktivní opozici za stávající situace představoval?
poněkud se Vám to plete. Termíny jako: „Hledat spojence v táboře protivníka, Rozkládat zevnitř či Rehabilitovat radikální občanskou společnost" rozhodně nejsou válečnickým slovníkem, který vyzývá k revoluci. Se seberte, člověče. Co dělal Váš jemnocit, když z tábora ODS zaznívala slova o "nulové toleranci", "noci dlouhých nožů", "konečném řešení" (M. Topolánek), o "Špidlovi jako Leninovi či autistovi" (I. Langer) apod. Jistě jste trpěl jako zvíře v předvolební kampani, když se sociální demokracie, strana, pod jejímž vedením jsme mj. vstoupili do EU, NATO, v mediálních obrazech proměnila v krvelačnou bolševickou saň, která nejprve pozře celou zemi, aby pak zopakovala procesy s M. Horákovou? A jistě jste začal uvažovat o emigraci, když z plakátů, vedle rozesmátého oduševnělého Nečase, zíral belzezub "bradavičník", jak se všeobecně ujalo... Ale vážně. Souhlasím s Vámi: slušnost a věcnost, cílená kritika na konkrétní lidi, návrhy realistických řešení bez populismu, taky trochu pokory... ANO! Padni komu padni. A co se týká strategických úvah J. Patočky. Připadnou mi s hlavou v oblacích, jak je u něj časté. Ale sympatické a snadno se s nimi lze ztotožnit. Jen ta realizace bude asi jiná.
Noc dlouhých nožů se odehrála v červnu roku 1934 v Německu o žádné další podobné události nic nevím. Co se týká žbleptů pana Topolánka jehož prostořekost v něm fakticky usvědčuje idiota tak ty jsou zcela mimo mou rozlišovací schopnost. Za to text pana Patočky vnímám velmi dobře a dost se mého jemnocitu dotýká. Jelikož pana Patočku neznám natolik abych jej s klidným svědomím považoval za snílka jehož sny sice krásně znějí, ale nikdo jej vlastně nebere zas tak úplně vážně, přijde mi jeho text nebezpečný, protože podvědomě sděluje, že v našem svatém boji se nemusíme štítit žádné lsti (špeh v táboře protivníka, rozkládat zevnit, využít každou příležitost, každé oslabení) a také nedemokratických postupů (radikalizace společnosti). S tímto já nemohu souhlasit, jednak proto, že burcování lidí tímto způsobem v době kdy levice potřebuje spíše sebereflexi (viz Martin Šimsa) a onu již zmiňovanou pokoru vyznívá male, ale hlavně nejsem přesvědčen, že tato cesta vede k cíli, jímž by měla být harmonická společnost.
1. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR
2. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (EU)
Oba dokumenty naleznete na stránkách Senátu a to jeho 18. Schůze - http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/prubeh?ke_dni=11.06.2010&O=7
A nebo snad lze zajistit udržitelný rozvoj v rámci honby za ziskem ?
Na druhé straně by se měla skutečně zamyslet na volebním úspěchem VV, kde za relatvině málo peněz bylo dosaženo vynikajícího výsledku, a to na základě především dvou programových bodů - boj proti korupci a práva občanů rozhodovat o svých vlastních věcech metodami přímé demokracie.
Tato témata si ČSSD nechala "vyfouknout".
Levice je původně jen výrazem úsilí občanů o právo rozhodovat o sobě samých a odmítnutí práva jakékoliv elity na rozhodování o tom, jak máme žít. Proto je přímá demokracie autentickou levicovou ideou. Avšak je ČSSD ještě levicová strana?
Připojím se se svým pohledem na význam slov konstruktivní opozice. Obsah článku je legitimní, věcný, má hlavu a patu, obsahuje vizi do budoucna, co je pro mne na něm nejpřitažlivější.
Avšak jedna věc je obsah sdělení, a jiná věc je, jakým způsobem tento obsah sdělujeme dále. Hlavní charakteristiku konstruktivní opozice spatřuji ve schopnosti vést dialog a o věcech diskutovat, rozvíjet vědění nad tématem, dokázat se bavit a věcně argumentovat nad tématy, se kterými klidně bytostně nesouhlasím. Nechť je to třeba školné, nebo poplatky ve zdravotnictví. Ale v momentě, kdy začnu svého komunikačního partnera nazývat užitečným idiotem nebo mafianským kapitálem, tak k němu přistupuji bez respektu a úcty a ne jako k sobě rovnému. Ať už tyto slova vycházejí z všelijakého kontextu, nesou v sobě silné konotace, citové zabarvení, negativní zabarvení. Když takto budu své komunikační partnery nazývat, nemohu čekat, že se budou se mnou bavit a brát mne vážně a respektovat mne, a nebudu tak mít možnost být konstruktivní opozicí.
Být milý člověka nic nestojí, a může tím jen získat.