Zapít žal v hospodě

Nadávat na poměry v hospodě je možná příjemné odreagování, ale společnost to nezmění. Po dvaceti letech opět nastala situace, kdy by měli do poslaneckých křesel nastoupit lidé z občanských povolání.

V analýze současného neutěšeného stavu společnosti i politiky se přinejmenším v Deníku Referendum v základním pohledu více méně shodujeme. Lišíme se spíše v detailech. V čem ale nejsme schopni nalézt shodu ani východisko, je v otázce co dělat? Co dělat, aby se situace zlepšila? Stačí psát? Stačí analyzovat? Bez vůle k činu se nakonec nic nezmění. Jaký ale má být ten čin? Je situace tak vážná, že vyžaduje nestandardní postupy? Nebo standardní, ale jaké?

Neděláme si iluze, když očekáváme zásadní proměnu ČSSD, KDU-ČSL nebo Strany zelených? Mohou se proměnit? Jak? A co je k tomu dovede? Jejich prohra se vlastně dala čekat. Chyb se navršilo příliš mnoho a tlak zvenku je jenom umocnil a zveřejnil.

Prohra ale vždycky začíná rozvolněním vlastních struktur zevnitř. Kdyby k tomu nedošlo, žádný nepřítel by neměl dost síly je ohrozit. Všechny tyto strany prohrály svůj zápas už dávno před volbami. Nevhodnými výroky, činy, postupy. ODS prohrála také, ale nové strany bohužel posílily její asociální programy. Pokud se jim podaří je realizovat, dopad bude děsivý. Na zásadní změny nedostaly tři strany, které vyjednávají, mandát většiny voličů. Ani většina o pouhých sedmnáct poslanců ve sněmovně, navíc získaná špatným volebním systémem, ve kterém jednotlivé hlasy nemají stejnou váhu, nedává svolení k rozbití současných pravidel. Z diskuse jsou vyloučeni jak občané, tak strany, které jsou v opozici i mimo poslaneckou sněmovnu.

Existují názory, že je třeba budovat odpor zdola. Občanská společnost vstoupí do hry a masivně a masově bude hájit svá práva. To jistě bude nutné. Ale bez zástupců na politické úrovni to nejde a nepůjde.

V roce 1989 po pádu minulého režimu nastoupilo do poslaneckých křesel množství lidí z občanských povolání. Bez nich by tehdy nebylo možné volání z náměstí realizovat. Je dnes situace jiná nebo podobná? Je třeba, aby občané opět jednou vstoupili do politických struktur? Jistě, ve Věcech veřejných i TOP 09 se nové tváře objevily. Zčásti jsou to tváře staré, z části jsou to podnikatelé, pragmatici moci, kteří nemají žádné ideály, žádné představy o proměně společnosti. Byli šikovní, protože my ostatní jsme čekali, jak to dopadne. Oni jednají a bývají vždycky o krok vepředu. Je tedy situace opravdu vážná? Pokud ano, pak už nestačí přemýšlet, ale je třeba začít budovat něco jiného. Nenajde-li se dostatečný počet lidí, ochotných opět na čas obětovat svá povolání, svá postavení i profese, pak nebude šance něco zastavit nebo změnit.

Do řad Věcí veřejných a TOP 09 se po volbách hlásí denně desítky nových zájemců o vstup do těchto stran. To jistě nejsou idealisté. Jsou to ti, kdo cítí možnost získat nějaké výhody. My, kteří se politiky štítíme, na to máme jistě právo. Není to hezké prostředí a zdravý člověk, který má rád svoji profesi, se do ní nikdy nepohrne. Ale ve vážných situacích to jinak nejde. V opačném případě se stáváme diváky na fotbalovém zápase, kteří žasnou, co všechno je možné, ale mohou si pouze zakřičet a potom zapít žal v hospodě. To není důstojné, ani povzbudivé. Bez této oběti lidí, kteří vědí, nám brzy dojde alkohol.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.