Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zvýšilo měsíční honorář zmocněnci pro výstavbu dálnice D11 a rychlostní komunikace R35 Ivu Tomanovi na 198 tisíc korun, informoval dnes server Ekonom.cz. Začátkem roku to bylo 165 tisíc Kč, před rokem 125 tisíc korun, a i tak je Toman od samého počátku nejlépe honorovaným zmocněncem..

V dubnu vláda snížila počet vládních zmocněnců pro dálnice z pěti na dva. Ve funkcích zůstal právě Toman a František Kopecký pro komunikace I/11 a I/57.

Někdejší pardubický hejtman za ODS Toman další nárůst svých hrubých příjmů zdůvodňuje tím, že se letos stal plátcem DPH. Proto prý došlo i k adekvátnímu navýšení fakturované částky. Jeho základní příjem se prý nemění, zůstává 85 tisíc korun měsíčně. Dalších 40 tisíc má na úhradu ostatních výdajů spojených s výkonem funkce a 40 tisíc na zajištění odborného poradenství, uvedl Týden.cz.

„Téměř dvě stě tisíc korun za měsíc pro zmocněnce Tomana je ukázkový doklad antisystémové podpory papalášům v době, kdy většina lidí si má utahovat opasky. Jeho práce je nadbytečná, neboť stát platí zástupy úředníků a projektantů s dalšími ročními milionovými výdaji,“ komentoval Tomanovu odměnu předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Podle Patrika by zmocněnci pro uspíšení různých silničních staveb měli raději uspíšit zrušení samotného Ředitelství silnic a dálnic ČR, které Patrik považuje za zbytečné.

Tomanova práce pro ŘSD navíc ani není příliš úspěšná. Dálnice D11 už řadu let končí tři kilometry před Hradcem Králové, dostavbu totiž brzdí už 16 let trvající spor o pozemky farmářky Ludmily Havránkové a nově i její sestry Jaroslavy Štrosové. Vláda 24. května rozhodla o vyvlastnění pozemků obou sester. V pondělí 7. června pak své rozhodnutí na dva týdny pozastavila, čímž dostala novou šanci dohoda. Havránková i její sestra si přitom médiím opakovaně stěžovaly na způsob, jakým s nimi stát jedná.

Silnice R43, která má spojit Brno s Pardubickým krajem, je jedním z nejkonfliktnějších projektů na jižní Moravě. Zatímco o jejím vedení severní částí regionu nejsou pochybnosti, pře se vedou o trase na jihu, tedy v oblasti Brna. Měla se stavět v roce 2005, jen vliv jejího jižního úseku na životní prostředí se však posuzuje už osm let.

Jihomoravský kraj navíc možná podá kvůli R43 ústavní stížnost. Chce v ní napadnout rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z konce května. Soud zrušil část územního plánu Brna, která obsahovala spornou trasu silnice přes městskou část Bystrc. Kraj nesouhlasí s údajným retroaktivním uplatňováním zákona.