Letadlo končí, masky dolů

Hospodářský systém mnoha demokratických zemí připomíná hru na letadlo. Vítězství je jen pro ty, co přišli první a ostatní je musí zaplatit.

V tyto dny vrcholí zápas o podobu státního rozpočtu na příští rok. Objevují se první varovné hlasy, že by nám mohl v příštích letech hrozit státní bankrot, tedy okamžik, kdy přestaneme být schopní splácet své dluhy. Ty by znamenalo rozval sociální sítě a krach všech, kdo jsou nějak se státním rozpočtem spojeni. Výplata důchodů, kultura, školství, zdravotnictví, policie i hasiči, úředníci veřejného i státního sektoru, to všechno by se ocitlo v chaosu a prakticky bez prostředků. Takováto budoucnost se netýká pouze naší země, ale celého světa. Jedním z nejzadluženějších demokratických států jsou USA. Jejich dluhopisy drží převážně Čína (sbohem lidská práva).

Začíná se neodbytně vnucovat představa, že se hospodářský a politický systém většiny demokratických zemí podobá hře letadlo. Na začátku všechno skvěle funguje a první hráči v pořadí pobírají velké výhry, čím více hráčů však vstupuje do hry, tím méně se bere. Na konci se systém hroutí. Není již nikdo, kdo by vložil své peníze s nadějí, že také on bude ze hry profitovat. Takto odešli od moci a vyjedeného stolu komunisté. Teď se zdá, že i náš „kapitalistický systém“ se blíží k okamžiku, kdy všichni hráči odejdou, protože už není kde a co brát. Bohatství je přerozděleno. Ti první ve hře odejdou s mimořádnou výhrou a dobrým postavením. Většina však peníze i svoji práci dala a nic za ně nedostala. Zůstanou jí oči pro pláč a chaos.

Celý dnešní finanční systém je založen na neprůhlednosti a hazardu, který se stále víc a více odpoutával od reality. Tak se objevily podvody, které ožebračily i většinu Američanů. Úrokový systém – úroky se vymkly kontrole a zdravému rozumu. Všichni chtěli velký zisk a velká konkurence ani nedovolila dalším hráčům chovat se jinak.

Alternativní ekonomové, např. Margrit Kennedyová, navrhují úrokový systém zrušit, protože podle nich jde o skryté přerozdělování bohatství směrem k jediné úzké nejbohatší vrstvě a navrhují naopak zavést poplatky za držení peněz v bance. Nadměrné úroky začaly způsobovat, že dnes už téměř nikdo není schopen splatit své dluhy. Splácejí se stále jenom úroky z úroků a dluhy se astronomicky zvětšují. Ti, kdo na tomto přerozdělování zbohatli, teď radí státům. Omezte sociální výdaje a veřejné rozpočty. Než definitivně se svou výhrou ze hry odejdou, dokáží ještě demontovat poslední zbytky sociální soudržnosti a sdílení problémů a vysát poslední finance z veřejného sektoru.

Je zajímavé sledovat i v našich mediích tzv. „odborníky“, kteří nám radí, jak se zachovat. Jsou to analytici makléřských firem a různých bank, tedy lidé přímo spjatí s tímto systémem. Jako „nezávislí odborníci“ říkají: „velkou část viny nese neefektivní státní správa a štědrý sociální stát.“ Spolu s mezinárodními institucemi volají po „masivní reformě sociálního státu“, která spolu s nejchudší vrstvou s strhne sebou do chudoby a beznaděje i většinu střední třídy. Tito analytici se ovšem shodují i v tom, že je třeba zamezit korupci. Není jediné strany, která by tento vznešený úkol neměla v programu.

Zamezit korupci neznamená napsat si heslo do programu, ale odhalit a odstranit skryté mechanismy, na kterých participují všichni tito hráči, strany i firmy s nimi spojené. Znamená to zrušit obchodní tajemství, akciové společnosti s utajenými akcionáři, zlikvidovat daňové ráje, preferovat malé místní podniky. Přestat dělat ze země montovny s ubohými otroky z ciziny, kteří jsou vydáni napospas mafiím všeho druhu. Zabránit podnikatelům, aby ničili cenu práce zaměstnáváním těchto lidí a přestat vysávat jejich ekonomiky a životní prostředí. Tím vším ničí nejenom slušnost a porušují lidská práva, ale také deformují podstatu ekonomiky i ten tolik vzývaný trh. Díky těmto praktikám přichází do všech zemí kriminalita a beznaděj. Účty za toto chování platí samozřejmě zase jenom ti dole.

Je třeba vrátit vládu práva, které bude opravdu stát na principu rovnosti před zákonem a nebude vyrábět zákony na objednávku mocných. Je třeba přestat pouštět žilou veřejným financím na všech úrovních veřejné správy. Je třeba upravit dotační pravidla, která nahrávají bankám a zadlužují všechny, protože na dotaci je nejdříve třeba vzít si půjčku a navyšovat tak cenu splácením úroků. Je třeba volbami odstranit od moci všechny, kdo nás do této situace přivedli. Bez těchto změn přijde jenom chaos.

Kdysi jsem slyšela výrok, že oba systémy, socialismus i kapitalismus, jsou jenom stínovými obrazy sebe sama. Dnes se tato pravda jasně vyjevuje. Letadlo končí, masky dolů. Kéž bychom to konečně začali chápat.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.