Generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Straus-Kahn se ohradil vůči tvrzením, že Maďarsko směřuje k obdobnému finančnímu kolapsu jako Řecko. „Situaci v Maďarsku sledujeme. Není zde žádný obzvláštní důvod k znepokojení,“ uvedl doslova na tiskové konferenci, kterou uspořádal po pondělní návštěvě lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera, jenž předsedá ministrům financí eurozóny.

S přirovnáním Maďarska k Řecku vystoupil na konci minulého týdne místopředseda maďarské strany Fidesz Lájos Kosa. Učinil tak na základě prvních informací z komplexního auditu veřejných financí, jímž v květnu nastoupivší vláda Fideszu pověřila zvláštní skupinu vedenou Mihálym Vargou. Varga se nechal minulý pátek slyšet, že schodek rozpočtu pro rok 2010 bude oproti původním odhadům dvojnásobný (sedm až sedm a půl procenta HDP). Forint po tomto oznámení skokově oslabil.

Maďarsko v současnosti čerpá zvýhodněnou půjčku ve výši pětadvaceti miliard euro (647 miliard korun), kterou mu v roce 2008 poskytla Evropská unie a právě Mezinárodní měnový fond. Jednou z podmínek půjčky bylo, že země sníží rozpočtový schodek na maximálně 3,8 procenta HDP.

Analytikové oslovení agenturami Reuters a AFP nicméně považují Vargův odhad za přemrštěný. Schodek bude dle nich opravdu vyšší, ale jen přibližně o jeden a půl procentního bodu. Komentátoři připomínají, že stran současné maďarské vlády jde nejspíš o očekávanou vlnu povolební kritiky předchozích administrativ — klasické vytahování kostlivců ze skříní. Dle četných přispěvatelů zpravodajského serveru Politics.hu se chtějí Orbánovi ministři co nejvýrazněji oprostit od odpovědnosti za hospodaření minulých, zejména socialistických vlád, a tak problémy zveličují.

Daně, škrty, úspory

Viktor Orbán zároveň v úterý představil maďarskému parlamentu hospodářský plán svého kabinetu. Vláda Fideszu chce do dvou let zavést rovnou daň z příjmu fyzických osob ve výši šestnáct procent, zvláštní daň z bankovních operací, společné zdanění manželů a rozsáhlý program úspor ve státní správě. Ten čítá například platové stropy pro vysoké státní úředníky, moratorium na provozní výdaje (nákup aut, počítačů...) a zejména plošné snížení veškerých mezd, zřejmě o patnáct procent. Firmám chce naopak pravicová vláda ulevit přechodným snížením odvodů. O konkrétní podobě příslušného stimulu se dosud debatuje.

Ke snížení dluhu se Orbán přímo nepřihlásil. Uvedl pouze, že jej udrží pod kontrolou. Výpadek způsobený zavedením rovné daně by měly kompenzovat úspory v administrativě, škrty v sociálních službách a výnos ze zmíněného zdanění bank. Ministr hospodářství György Matolcsy v pondělí prohlásil, že vláda bude muset letos snížit výdaje až o sto dvacet miliard forintů (zhruba jedenáct miliard korun), jestliže má dostát požadavkům MMF.

Již v neděli Fidesz ohlásil vytvoření úřadu vládního zmocněnce pro účetní odpovědnost, který má vést Ferenc Papcsák. Zmocněnec bude dle oficiálního zadání dohlížet na odpovědné hospodaření s veřejnými penězi a „podnikat právní kroky k tomu, aby přivedl k odpovědnosti osoby, které se o současný stav maďarských financí přičinily“.

Kromě hospodářských plánů se nová vláda v současnosti zaměřuje na přípravy rozsáhlejších ústavních změn. Za tímto účelem jmenoval Orbán šestičlenný panel, tvořený předními pravicovými politiky a intelektuály postkomunistického období: Petérem Borossem, Imrem Pozsgayem, Istvánem Stumpfem, Józsefem Pálinkásem, Józsefem Szájerem a Györgym Schöpflinem. První schůzka skupiny je plánovaná na středu.

Další informace:

AFP No reason for concern over Hungary: IMF chief

AFP Hungary stands by deficit cuts as crisis hits market