Proč se hlásím k sociální demokracii

Diskuse Proč se hlásí k levici dnes pokračuje v Deníku Referendum dvěma texty. Klasickým textem Jana Kellera a podivuhodně podmanivým příspěvkem mladého sociálního demokrata Jakuba Fidlera.

Kdybych se měl zamyslet nad tím, proč se hlásím k levici, sociálně-demokratické levici, musel bych zapátrat ve vzpomínkách na hluboké dětství. Vždycky jsem byl vychováván k tomu pomáhat druhým. Bylo mi odmala vštěpováno, že jsou kolem nás lidé, kterým musíme pomáhat. Chudí, nemocní, staří. Že k těmto lidem je potřeba mít úctu a je nutné jim projevovat lásku. Tyto hodnoty, které mi moje rodina vštěpovala od útlého dětství dnes považuji za to nejlepší, čeho se mi zatím v životě mohlo dostat.

Byli to sociální demokraté, kteří začátkem minulého století stáli na straně těch, kteří tvrdě pracovali, a přesto byli nuceni žít v mizerných a nedůstojných podmínkách. Právě sociální demokraté tehdy stáli u zrodu osmihodinové pracovní doby či minimální mzdy. Byli to sociální demokraté, kteří světu dali veřejně dostupnou zdravotní péči. Byli to sociální demokraté, kteří ve třicátých letech dvacátého století zachránili miliony lidí před pádem do naprosté chudoby. Byli to sociální demokraté, kteří jako první otevřeli otázky lidských práv, kdo jako první otevřeně vystoupili proti rasové či jakékoli jiné diskriminaci. Právě oni napomáhali budování světa bez bariér, takového v němž klíčovou roli hrají charakter, myšlenky a dialog, nikoli národnost, barva pleti, náboženské vyznání či sexuální orientace. Právě to všechno je bezesporu úspěchem nejen sociálních demokratů. V konečném důsledku jde o úspěch celé civilizované společnosti.

Dnes jsme svědky naprosto neuvěřitelné, leč ne bezprecedentní snahy toto všechno zpochybnit. Pravice se snaží veřejnosti namluvit, že vlastně sociální demokraté zavinili současnou ekonomickou krizi a sama sebe pasuje do pozice té síly, která nám jako jediná může pomoci z krize ven. Přitom fakta jsou známá. Už ve třicátých letech se světová ekonomika zhroutila díky slepé a tupé víře, že trh si vždy poradí. Zásahy státu do ekonomiky byly nevítané, ba co více – byly považovány za nebezpečné. Lidé byli manipulováni politiky, bankami i monopoly podobně jako dnes.

Už tehdy lobbisté za mamutí zisky vyvoleným dokázali to, co poté ještě několikrát – položit svět na lopatky. Dnes jsme neustále přesvědčováni o tomtéž. Je nám vtloukáno, že řeckou krizi zavinili pouze a jen socialisté a už se nehovoří o tom, že řecká pravice nejenže podporovala naprosto nesmyslnou politiku investic, nejenže uměle nafukovala bublinu umělého boomu kvůli vlastním volebním preferencím, ale také naprosto vědomě a záměrně nepodnikla žádné kroky k ozdravení ekonomiky své země. Naopak podporovala přesně ono tunelářské a bezohledné prostředí, které Řecko přivedlo tam, kde je dnes.

Stejně neuvěřitelná je pravičácká euforie z vítězství Viktora Orbána jako člověka, který je zárukou prosperity pro Maďarsko. Odhlédnu-li od jeho nenávistné rétoriky vůči národnostním, etnickým a jiným minoritám, odhlédnu-li od jeho agresivního pojetí zahraniční politiky, je neuvěřitelné, naprosto neuvěřitelné, že tento člověk, je pravicí, včetně té české, pasován do role maďarské naděje, ačkoli brojil proti sebemenší reformní snaze socialistické vlády, zejména té poslední, Bajnaiovy, která vykonala mnoho dobrého a organizoval proti ní demonstrace, jaké u nás nepamatujeme od listopadu 1989.

Socialisté dnes stojí před úkolem ubránit se těmto demagogickým nepravdám a polopravdám. Ale já věřím, že nepodlehnou a dokáží jasně pojmenovat fakta. A to je bezesporu to, čeho se její kritici obávají nejvíce: že namísto politiky strachu, politiky vyloučení těch méně úspěšných, politiky bezohlednosti a cynismu, získá navrch lidskost, tolerance, inkluze a dialog. Já v to upřímně věřím.

Věřím v to, že každý má dostat stejné příležitosti i prostor, věřím tomu, že každý má právo být v životě šťastný, že každý má právo svůj život prožít důstojně a věřím také tomu, že každý má právo na to, aby s ním bylo v dnešním světě počítáno. Věřím v lidskost, proto se hlásím k sociální demokracii.

A co si myslíte vy? Diskuse (13 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Fotka_kh_2

Květoslava Hyldebrantová - Praha

Hranice lidskosti...? Neděle, 6.Června 2010, 12:23:43

S mnohými i sociálními hodnotami uvedenými v článku souhlasím, proto se hlásím k pravici, k vytváření hodnot právě k pomoci chudým, k lidskosti a spravedlnosti.

I já jako pravicový volič chci účinně pomáhat druhým, chci zajistit blaho chudým i bohatým (rovnováhu a blaho pro všechny): tyto hodnoty máme myslím pravice i levice společné - jen vidíme jiný typ cesty k nim.

Co mne momentálně v pražských ulicích nejvíce bolí, je velký počet zoufalých, hladových a zanedbaných bezdomovců - žijících v podmínkách už za hranicí lidskosti. Proč systém daní a sociální pomoci tyto lidi nějak míjí za vlád pravice i levice - proč je neúčinný? Kde je chyba? Vnímají to i Vaše srdce a co s tím konkrétně (vedle diskusních slov) my jako lidé na pravici i na levici uděláme? (Náhodné individuální příspěvky či podání svačiny jsou málo, co s tím?) Jak to řešíte Vy socialisté tváří v tvář těmto lidem, které jistě také (nejen v Praze) každodenně potkáváte?

Libor Vodička - Brno

můj bože! Neděle, 6.Června 2010, 15:31:18

Vážená paní, zkuste se jednou zamyslet nad tím, jak je to možné, že zatímco výsledky vládnutí pravice sociální nůžky otevírají, vlády levicové (takovou jsme ovšem po r. 1989 v ČR neměli) usilují o opak, tj. aby se sociální rozdíly mezi lidmi i celými společenskými skupinami nezvětšovaly. V každém případě se připravte na to, že v nejbližších letech Vaše srdce bude zažívat více bolesti.

Fotka_kh_2

Květoslava Hyldebrantová - Praha

Sociální rovnost je utopie... Neděle, 6.Června 2010, 17:08:12

Pane Vodička,

absolutní sociální rovnost je utopie - nikdy nebyla a nebude a ani není třeba o ni zcela usilovat.
Již od školních let je někdo více snaživý a někdo laxnější, někdo více pracovitý a zároveň třeba náročný a někdo méně pracovitý a skromný (kombinace jsou různé, smiřme se s tím).
Je ideálem pravděpodobně člověk maximálně pracujíci pro druhé a zároveň u sebe velmi skromný, co nejvíce dávající druhým? Shodneme se na tom?

Důležitá není absolutní sociální rovnost, ale být účinně solidární s lidmi pod prahem sociální potřebnosti - t.j. s bezdomovci, sirotky, nemocnými, staršími a dalšími bezmocnými lidmi, kteří si opravdu neumí sami jinak pomoci. Současný sociální trend má však často tendenci dotovat mnoho věcí méně potřebných namísto lidí zřetelně sociálně potřebných (ad příklad bezdomovců - proč z našich daní jdou třeba paušální dotace na stavební spoření i bohatým, zatímco na psychology a sociální pracovníky, kteří by se těmto lidem na ulicích účinně věnovali, včetně zajištění existenčního zázemí , jídla, atd., zřejmě v sociálním rozpočtu není?)...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Paní Hyldebrantová Neděle, 6.Června 2010, 17:52:16

česky se říká pane Vodičko, nikoli pane Vodička.
S pozdravem JK

PS: Co se týče rovnosti, čtěte Jana Kellera. (Svou poslední knihu zmiňuje právě dnes.)

Libor Vodička - Brno

Milá paní, Neděle, 6.Června 2010, 18:01:58

podobně jako vokativ (5. pád, oslovujeme - voláme), dělá Vám zřejmě problém přečíst v textu, co tam skutečně je. Všiml jsem si toho již dříve, tentokrát Vás na to musím upozornit, poněvadž o absolutní sociální rovnosti dosud nebyla řeč. Že současný systém v mnoha případech "má však často tendenci dotovat mnoho věcí méně potřebných namísto lidí zřetelně sociálně potřebných" s Vámi souhlasím a kritiku správně směřujete zejména do řad ODS, která v minulých letech "obhospodařovala" ministerstvo práce a soc. věcí. Kritiku ale jistě zaslouží soc. dem., která měla resort v gesci v období 1998-2006 (rovněž ve spolupráci svých koaličních partnerů, tj. ODS, KDU-ČSL, US). Jistě se také shodneme na tom, že zde asi absolutně ideální model také bude těžké najít. Mimochodem: znám člověka, který je beze smlouvy zaměstnaný u soukromníka (dostal na vybranou: buď 10 tis. na ruku a smlouva, anebo 15 tis. bez) a současně je zaregistrován na "pracáku" a zde pobírá (a ještě pár měsíců bude) podporu v nezaměstnanosti. Volil TOP 09. Jeden by řekl typický volič soc. dem. nebo komunistů, což? Život je složitější, milá paní Hyldebrantová. Mnohem složitější!

Fotka_kh_2

Květoslava Hyldebrantová - Praha

Pane Vodičko, Neděle, 6.Června 2010, 18:44:13

za drobné nepřesnosti se omlouvám - nemusí nás ale myslím odvádět od podstaty problému:

Snížení sociálních rozdílů mezi lidmi, o nichž jste psal ve srovnání mezi levicí a pravicí, není podle mne cílem.

Naprosto prvořadým cílem je být účinně solidární s lidmi v nouzi pod prahem sociální potřebnosti - a to ihned, bezodkladně...

Pokud by došlo ke zvýšení přímých daní o volitelnou daň, byla by to první oblast, kterou bych chtěla daněmi podpořit - je nejaktuálnější.

Libor Vodička - Brno

asi ne Neděle, 6.Června 2010, 19:17:19

Paní Hyldebrantová, myslím, že budete zklamaná. V tomto okamžiku to nevypadá, že dojde "ke zvýšení přímých daní o volitelnou daň", jak píšete. Zatím se mluví jen o zvýšení nepřímých daní... Přeji Vám hezký večer a dobrou noc.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Neděle, 6.Června 2010, 21:02:37

Vážená paní Hyldebrantová, všichni, vlevo i vpravo, víme o možnosti pomáhat příležitostně, individuálně. Myslím, že je nevkusné zkoušet přítomné z lásky a milosrdenství. Chcete, aby tu někdo předvedl farizeje z evangelia a chlubil se, že je lepší, než Vy nebo lepší, neý "průměr"?

Byl jsem před pár lety na jednom setkání, kde skupina lidí víceméně pravicově orientovaných jeden po druhém (bylo to asi patnáct lidí) popisovalo, co pro charitu dělají. Jedne posílal pravidelně peníze na konta charitativních organizací. Druhý obdaroval denně jednoho potřebného náhodně, tak jak ho potkal na ulici. Další nabízel potřebným práci u sebe doma na zahradě a podobně a ty, kteří přijali štědře odměňoval. A tak bychom mohli jít dál.

Kromě individuálně štědrých levičáků a pravičáků jsou tu typičtí pravičáci, bohužel asi jiní než Vy, pro které potřební lidí jsou "socky," smrdí a je třeba je eliminovat. S tímto smutným faktem se musíte nějak vyrovnat.

Levice se liší id Vás v jednom bodu. Zatímco pravice má po ruce jen příležitostnou pomoc potřebným závislou na lidských charakterech, levice má na mysli pomoc systematickou, totiž sociální reformu. Mám na mysli takové zákony, které výskyt sociální bídy redukují. Jsou to zákony, kterými my občané dáváme systematicky najevo solidaritu s potřebnými. Příkladem jsou progresivní daně, které umožňují udržet státní sociální péči. Někteří z levice se spokojí se zajištěním sociální solidarity, jiní by v reformách šli dál a chtěli by udělat z pracovníků rovnocenné partnery zaměstnavatelů a podobně.

Fotka_kh_2

Květoslava Hyldebrantová - Praha

Pondělí, 7.Června 2010, 04:05:3

Vážený pane profesore Ivane Štampachu,

u lidí pod práhem sociální potřebnosti upřednostňuji nejen rychlé účinné akutní řešení (systematicky organizované státními pouličními psychology a sociálními pracovníky z našich daní), ale samozřejmě i zároveň řešení dlouhodobé a systematické, jež je zatím neúčinné právě u těch nejpotřebnějších - za vlád pravice i levice v minulosti - vidíme to přece v našich ulicích.

Chlubení nikoho z nás není na místě - protože současný stav je opravdu k pláči a všem je jasné, že individuální cestou je toto neřešitelné.

Nejsem zastáncem povinných progresívních daní - demotivovalo by to pak zbytek pracujících lidí od snahy a práce, která je potřebná a nutná. Daně jsou přece i tak u nadprůměrně vydělávajících mnohonásobné než u nás průměrných občanů. Jsem ale pro již výše navržené řešení : pro povinně-volitelnou daň určenou pro konkrétní potřeby konkrétních skupin lidí (ne na paušální dávky či stavební spoření atd. atd., ale na psychologicko-sociální pomoc směřovanou prioritně k těm lidem na ulici a k dalším nejvíce potřebným - abychom toto jako občané mohli volit z daní a nebyla tato oblast opomíjena).

Též se asi nemá smysl přít či obviňovat, zda to lépe myslí pravičáci nebo levičáci. Myslím, že jde o stejný cíl, jen jinou formou, kdy často bývá ideál řešení uprostřed mezi oběma krajnostmi.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 7.Června 2010, 16:28:46

Milá paní Květoslavo,

přiznám se, že jsem nejdříve Vaše urputná slova bral jako nemístnou provokaci, ale snad Vám i věřím, že si tu z nás neděláte pouze srandu či záměrně nenarušujete diskusi občanů asociální rétorikou. Víte paní Květoslavo, kolik stojí zvedat lidi ze země, když už se po ní válejí? V posledním článku jsem uváděl příklad neoliberální Kalifornie, která dává 11% rozpočtu pouze na vězeňskou službu a to je násobně více než dává na sociální politiku a školství dohromady. Píšu Vám z Norska (nejvyšší kvalita života na světě, kde vládne rudo-rudo-zelená koalice), kde na to jdeme úplně jinak a to masivním přerozdělováním, silným sociálním státem, vysokým zdaněním. Kupodivu je tento model nejúspěšnější dle všech komparací. Závěrem Vám prozradím jedno malé tajemství. Máme tu otevřené baráky, nezamykáme, kola a auta nemáme zamčená, nebojíme se kapsářů, kriminality a hrozně si užíváme klidný život bez stresu. Jen se bojím, aby sem nepřijel nějaký neoliberální, promodralý svazák ze střední Evropy, který by svou sobeckostí a nenažraností, neúctou k bližnímu svému nanesl do Skandinávie neoliberální virus, že bych musel ten svůj barák zavírat. Přemýšlejte nad tím, až půjdete po mé rodné Praze a budete přešlapovat bezdomovce. Jen prase se v tom rochni. Hezké chutnání. Mimochodem, sociální demokracie byla traktována jako populistická, když chtěla dorovnat vykradené rozpočty panem Janotou (od pana Kalouska) na sociální služby. Až budete ronit zase slzu nad stavem lidí v důchodovém věku či bezdomovci, dětmi, školkami, školami, vzpomeňte si na populismus a aroganci Vámi preferované neevropské pravice v ČR. Taková CDU-CSU by ani s jednou asociální stranou z pravého spektra ČR do koalice nešla, jelikož křesťanští demokraté třeba v Německu také preferují sociální stát před kompletním neoliberalismem bez přívlastků a humanity.

Hezký den do vlasti

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Z facebooku Pondělí, 7.Června 2010, 18:13:21

Robin Kraffer píše:

"Paní Hyldebrantová má představu pomoci druhému asi jako starání se o pejsky. Budu hodný, hezky se postarám, ale musí být vidět, kdo je tady pán. A taková představa chování se k člověku, který potřebuje pomoci, je úchylná."

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad LK Pondělí, 7.Června 2010, 21:06:1

No tak, no tak.
Sice to asi k ničemu nepovede, ale bylo by dobře to dotáhnout, a vysvětlit paní Hyldebrantové jak a proč mohl vzniknout Statens pensjonsfond ve své dnešní podobě. (Jinak ji jen zaháníte do její emocionální komůrky. A to marně: kdo to tam má vydržet.)

N1175807805_8015

Alena Matěchová - Benešov u Semil

Úterý, 8.Června 2010, 15:55:40

Dobrý den, diskuse se malinko vzdálila od příspěvku Jakuba Fidlera, tak si dovolím udělat takovou malou zatáčku a Jakubovi F. za něj poděkovat. Je upřímný, srozumitelný a jak stojí v anotaci "podivuhodně podmanivý". Je takových mladých sociálních demokratů více? Tak sem s nimi!
Nějak jsem si před těmito volbami dělala naděje (když Liška přiznal tu travku), že mladí půjdou k volbám s (obrazně řečeno) Che Guevarou na tričku a "hodí" to zeleným. A že se zelení vzpamatují a posunou se ze středu doleva. Škoda, modrá krev s lulkou strhla pozornost na sebe.
Jak jsem si tu někde přečetla: "to se jim to hází, když bydlí u maminky a jedí její buchty", že?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.