Aktualizovaný Index predátorského úvěrování

Redakce DR

Občanské iniciativy mohou svým působením pozitivně ovlivňovat společenský vývoj. Společnost Člověk v tísni to dokazuje svým Indexem predátorského úvěrováni.

Vánoce se blíží a mnoho lidí si na pořízení dárků vezme spotřebitelský úvěr. Ani probíhající ekonomická krize tomuto tradičnímu jevu zřejmě nezabrání. Lidé totiž často ve snaze potěšit své blízké nedohlížejí na dlouhodobější důsledky svého jednání a svodu snadno získaných peněz stále velmi lehce podléhají. Společnost Člověk v tísni proto nyní přichází s aktualizovanou verzí Indexu predátorského úvěrování, ve kterém porovnává smluvní podmínky největších poskytovatelů nebankovních úvěrů. Analýzu představila společnost veřejnosti poprvé v létě letošního roku.

O tom, že analýza smluvních podmínek přinesla své ovoce, svědčí fakt, že od června, kdy byl Index poprvé představen veřejnosti, změnily některé společnosti doposud užívanou praxi. Home Credit například zkrátil smluvní podmínky, Cetelem zrušil úrok z prodlení, který uplatňoval nad rámec občanského zákoníku, a firma Provident odstoupila od rozhodčí doložky. V aktualizovaném Indexu jsou tyto změny zapracovány, navíc je současná analýza rozšířena o další tři firmy (Ecredit, Credium a Triangl).

„Zatímco legislativní změny se odehrávají ještě pomaleji, než jsme očekávali, a směrnice EU byla v říjnu smetena ze stolu na jednaní vlády, princip samoregulace se ukazuje jako efektivnější cesta k dosažení cíle. Skutečnost, že společnosti s ročním ziskem v řádu sta miliard budou měnit strategii pod vlivem Indexu predátorského úvěrování, mě samotného překvapila a mile potěšila,“ říká autor Indexu Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Dalším významným faktorem, na který se autoři Indexu nově zaměřili, je sazba RPSN. Mezi jednotlivými bankami totiž existují výrazné rozdíly. Na jedné straně je banka, která RPSN uvádí na setinu přesně, na druhé straně je banka, která prezentuje poloviční sazbu, než je ta reálná. K výpočtu RPSN proto autoři použili nástroje zveřejněné na oficiálních stránkách České obchodní inspekce a vytvořili tak jednotnou metodologii, na jejímž základě sestavili graf, který porovnává praxe jednotlivých bank.

Zároveň byly včera (8.12.) zkoumané bankovní domy obeslány dopisem, ve kterém jsou s výsledky výzkumu seznámeny. Na tiskové konferenci pak bude představen „slepý graf“, ve kterém budou známy výsledky, avšak nebude v něm zatím zveřejněno, kdo jaké hodnoty dosáhl.

Konkretizovaný graf bude představen v lednu. Autoři tak chtějí dosáhnout podobného výsledku jako po zveřejnění Predátorského indexu — jejich snahou není jednotlivé společnosti skandalizovat, ale přimět je k nápravě.

„V našich kampaních striktně odlišujeme bankovní a nebankovní sektor, přitom lze říci, že dnes se již některé nebankovní společnosti chovají solidněji než některé banky a naopak. Zvláště při uplatňování RPSN dochází k takovým nepřesnostem, že je lepší se podle tohoto ukazatele neorientovat, protože dle našich výpočtů existuje pouze jediná banka, která uvádí RPSN zcela přesně,“ dodává k tomu Daniel Hůle.

Poslední novinkou je nový web www.rozhodnene.cz, který se zaměřuje na problematiku uplatňování rozhodčí doložky. Informace na tomto webu jsou určeny jak pro odbornou, tak i pro laickou veřejnost. Všichni zde naleznou informace o tom, co je rozhodčí doložka, je zde popsána legislativa, kterou se její uplatňování řídí. Dále se zde lidé dozví, jaká je možnost obrany před soudem či jak funguje uplatňování doložky v zahraničí.

„Na seminářích, které realizujeme, se setkáváme s téměř nulovou znalostí toho, co znamená rozhodčí doložka, a přitom právě tento nástroj je řadou společností při poskytování spotřebitelských úvěrů zneužíván. Proto jsme se rozhodli vytvořit nový internetový portál, který přehledně představí rozhodčí řízení včetně jeho důsledků a seznamu společností, které doložku využívají a které nikoli,“ doplnil k tomu Daniel Hůle.