Poslední hodiny nejdražší kampaně. Glosy

Pavel Šaradín

Letošní volební kampaň nebyla v ničem zajímavá ani překvapivá, ukázala jen, jaký význam mají v politice peníze. A lídrové dvou největších stran se vyznamenali pouze svou neschopností.

Ptám se sám sebe, co mne na letošní kampani vlastně zaujalo, jestli jsem byl něčím překvapen. Chvíli přemýšlím, ale nic mne nenapadá. Čekal jsem ji více inovativní, občas se sice blýskl vtipný slogan nebo pěkná fotografie kandidáta, ale to je tak vše. Sympatické bylo upozorňování zelených na nesmyslnost předvolebních průzkumů, ale před čtyřmi lety jim nevadily. V každém případě doháníme zavedené demokracie ve způsobu oslovování voličů, například stoupá podíl negativní reklamy. Občanští demokraté se jí ještě před čtyřmi lety vyhýbali, dnes ji využívají velmi intenzivně. V některých zemích tvoří negativní reklama šedesát až osmdesát procent z celé volební kampaně.

Letos se ukázalo, jaký význam mají v politice peníze. Nemám na mysli pouze Věci veřejné, ale i další subjekty. Když jsem jel minulý týden z Uherského Hradiště do Olomouce, zkusil jsem v určitém úseku počítat billboardy politických stran. Z obce Spytihněv po Otrokovice jsem jich napočítal téměř padesát. Polovinu jich měla sociální demokracie, Zdeněk Škromach za sebou třeba i pětkrát po pár metrech. Ta rozhazovačnost na mne nepůsobila dobře. Sociální demokracie v čase krize.

V neděli se uskutečnila první z debat mezi lídry ČSSD a ODS. Televize Prima poskytla necelou hodinu diskusi, která ničím nezaujala. Výkon Petra Nečase i Jiřího Paroubka byl tragický. Jediné vysvětlení, které mne napadá, je to, že si své lepší chvilky nechávali na později. Nepochopil jsem, jak je možné, že po položení dotazu Jiří Paroubek listuje v sešitu a hledá správnou odpověď. Po tolika letech v politice. Být premiérem si nezaslouží ani jeden.

Zřejmě nejúsměvnější, ale bohužel i nejtragičtější návrh, který jsem v předvolební kampani zachytil, byl návrh Petra Nečase na složení jeho stínové vlády. Odborníkem na životní prostředí a možným ministrem má být David Vodrážka. Tím ODS překonala v některých ohledech i složení menšinové vlády Miloše Zemana. Trumfovat nemůže snad ani Jiří Paroubek Milanem Urbanem.

Nejdůležitější nakonec. Co čekat od nové vlády? Především to, aby byly ČSSD a ODS co nejdále od sebe. Velké koalice krajské politiky budiž výstrahou. Hodnotím-li nasazení, program a jiné aspekty, zdá se mi sociální demokracie na vládu přeci jen lépe připravena. Ale moderní politika s důrazem na environmentální výzvy a jiný přístup ke krajině i člověku nás bohužel nečeká.