Před volbami raději o Komenském

Táňa Fischerová

V předvolebním shonu a pod palbou všudypřítomné volební kampaně je příjemné se zastavit a zapřemýšlet o podstatných věcech. Mezi ně patří i odkaz a dílo Jana Amose Komenského.

Zjistila jsem, že mi všudypřítomná předvolební kampaň nedělá dobře ani na duši ani na tělo. Když vidím to ohromné množství usměvavých tváří, které na mě jukají z každého rohu z každé konzervy a současně probíhající dehonestaci každého každým, dělá se mi špatně a zmocňuje se mě úzkost. Vysvobození jsem nalezla v oblasti kulturně-duchovní, a tak dnes nebudu psát o volbách, ale o J. A. Komenském. Shodou okolností jsem se s ním v minulých dnech setkala dvakrát. Jednou v malém malostranském divadle Čertovka, kde se konal večer spojený s jeho jménem, podruhé v Rudolfinu, kde se hrálo dílo Jaroslava Krčka na text Labyrint světa a ráj srdce. Tak jsem se v krátké době setkala s jeho dílem v plné intenzitě.

Na večeru v Čertovce ovšem nejdříve vystoupil poslední vydavatel jeho díla pan Pavel Šebek, člen sdružení Amos, které se rozhodlo vlastní iniciativou zpřístupnit myšlenky J. A. Komenského. K nim se připojila Univerzita Palackého v Olomouci, a vydali tak Poselství J. A. Komenského současné Evropě, dále pak vyšly Breviář myšlenek, Všenáprava a Cesta světla.

×
Diskuse
ZB
May 27, 2010 v 11.02
Milá Táňo,
díky za sloupek nad kterým jsem zase pookřál já. Oba, Komenský i Chelčický, k nám mluví stejně jako k lidem své doby, protože jsme, my lidé, pořád v každé době stejní. Dokonce oni oba - nechci Ti brát iluze - mluvili i do té politiky, která tehdá byla ještě mnohem krutější, než je ta naše. Komenský, chudák, moc toužil, aby rozdělení Evropy dopadlo jinak, než jak to bylo nakonec při Vestfálském míru, přemluvil dokonce Švédského krále a jeho kancléře Axela Oxenstiernu, aby poslal do Prahy své vojsko zachránit na poslední chvíli, co se dalo, toto vojsko sice 25.července 1648 dobylo Malou stranu (kterou jak známo vyrabovalo) a ještě v den podpisu vestfálské mírové smlouvy 24.10. 1648 se pokusilo přejít most a dobýt Prahu a zachránit ji tak pro Komenského protestantismus, ale marně, České země zůstaly pod katolickými Habsburky. Ledacos mohlo být v našich dějinách jinak. Chelčický je zase zajímavý tím, že jeho pacifistické myšlenky přímo oslovily nejen Jednotu bratrskou a tudíž i Komenského, ale později, již téměř zapomenuté, ruského Tolstého, který se k Chelčickému přihlásil. Řetězově a vědomě pak oslovily Ghándího, ten M.L. Kinga, a ten Baracka Obamu. Je to skutečně přímý řetěz, který zúčastnění vnímali a věděli (ví) kde je jeho začátek. Politice, děvče, neutečeš :-)
TF
May 27, 2010 v 15.26
Milý Zdenku,
to já přece dobře vím, že politice neutečeš. I my dva jsme toho nakonec dokladem. Já vím, že mluvili do politiky a ta si šla svou cestou, protože moudrým nenaslouchá. Ale číst jejich texty je stále inspirující a posilující . A nevzdat to také.

Táňa Fischerová