Před volbami raději o Komenském

V předvolebním shonu a pod palbou všudypřítomné volební kampaně je příjemné se zastavit a zapřemýšlet o podstatných věcech. Mezi ně patří i odkaz a dílo Jana Amose Komenského.

Fischerova_11_p1

Táňa Fischerová

27.05.2010 08:00

Zjistila jsem, že mi všudypřítomná předvolební kampaň nedělá dobře ani na duši ani na tělo. Když vidím to ohromné množství usměvavých tváří, které na mě jukají z každého rohu z každé konzervy a současně probíhající dehonestaci každého každým, dělá se mi špatně a zmocňuje se mě úzkost. Vysvobození jsem nalezla v oblasti kulturně-duchovní, a tak dnes nebudu psát o volbách, ale o J. A. Komenském. Shodou okolností jsem se s ním v minulých dnech setkala dvakrát. Jednou v malém malostranském divadle Čertovka, kde se konal večer spojený s jeho jménem, podruhé v Rudolfinu, kde se hrálo dílo Jaroslava Krčka na text Labyrint světa a ráj srdce. Tak jsem se v krátké době setkala s jeho dílem v plné intenzitě.

Na večeru v Čertovce ovšem nejdříve vystoupil poslední vydavatel jeho díla pan Pavel Šebek, člen sdružení Amos, které se rozhodlo vlastní iniciativou zpřístupnit myšlenky J. A. Komenského. K nim se připojila Univerzita Palackého v Olomouci, a vydali tak Poselství J. A. Komenského současné Evropě, dále pak vyšly Breviář myšlenek, Všenáprava a Cesta světla.

Pavel Šebek ovšem líčil absurditu našeho českého světa, ve kterém, přestože slovně se hlásíme k „učiteli národů“, ve skutečnosti téměř nikdo jeho díla nezná, protože až na stará vydání a několik drobností tady nic nevychází. Zkuste si v knihkupectví koupit knihu Jana Amose. Zmíněný vydavatel líčil svoji anabázi při pokusu získat autorská práva na překlady, bez nichž není možné knihy vydat. Práva nedostal a musel sáhnout ke starším překladům. Na závěr nabídl svoji úvahu, zda to není skrytá schválnost, aby lidé neznali to, co je důležité a co tvoří základy našeho myšlení a směřování.

Mohu přidat vlastní zkušenost, kdy jsem nedávno zatoužila nahlédnout do díla Petra Chelčického, rovněž mnohokrát citovaného v různých souvislostech. Marně. Ani jeho spisy se dnes v knihkupectvích nevyskytují. Komenského vidění světa je nadčasové a stále platné, a tak jsem se rozhodla dnes, namísto vlastních neumělých slov citovat z jeho Všenápravy.

„Valná část (ne-li základ) lidského porušení záleží v tom, že se lidé sice dosti přičinlivě starají o své vnější statky, horlivě uplatňujíce v praxi zásadu: Bližním jsem já sám sobě samému, ale své vnitřní statky většinou zanedbávají. Odtud výrok Senekův: Jeden pečuje o jednoho, druhý o druhého, ale o sebe sama nikdo! Má úplně pravdu, alespoň jak je tomu dosud v lidském davu! Mnozí si všímají jiných, ale sebe nikdo, mnozí učí jiné, ale sebe nikdo, mnozí spravují a napravují jiné, ale sebe nikdo. Tedy, aby tato stížnost přestala, nechť už začne každý sám u sebe se vším, co směřuje k nápravě – neboť všeobecná náprava nepůjde dopředu, napraví-li se jednotlivec každý zvlášť: vždyť souhrn se skládá z jednotek. – Sebe samy nejdříve napravovat vynasnaží se ovšem v první řadě ti, kteří stojí jiným v čele (hospodáři a hospodyně, učitelé, představení obcí, atd.). Jednak proto, že láska dobře řízená začíná u sebe, jednak proto, že nic nemůže rovnati, leč co je samo rovné. – Všímej si také svého svědomí, ať uděláš cokoli: neboť ono si všímá tebe jako tvůj hlídač, tvůj připomínatel a tvůj budoucí žalobce i soudce.“

S Janem Amosem Komenským jsem pookřála na duchu. Mluví k nám stejně jako k lidem své doby.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Zdeněk Bárta - Brno

Milá Táňo, Čtvrtek, 27.Května 2010, 11:02:30

díky za sloupek nad kterým jsem zase pookřál já. Oba, Komenský i Chelčický, k nám mluví stejně jako k lidem své doby, protože jsme, my lidé, pořád v každé době stejní. Dokonce oni oba - nechci Ti brát iluze - mluvili i do té politiky, která tehdá byla ještě mnohem krutější, než je ta naše. Komenský, chudák, moc toužil, aby rozdělení Evropy dopadlo jinak, než jak to bylo nakonec při Vestfálském míru, přemluvil dokonce Švédského krále a jeho kancléře Axela Oxenstiernu, aby poslal do Prahy své vojsko zachránit na poslední chvíli, co se dalo, toto vojsko sice 25.července 1648 dobylo Malou stranu (kterou jak známo vyrabovalo) a ještě v den podpisu vestfálské mírové smlouvy 24.10. 1648 se pokusilo přejít most a dobýt Prahu a zachránit ji tak pro Komenského protestantismus, ale marně, České země zůstaly pod katolickými Habsburky. Ledacos mohlo být v našich dějinách jinak. Chelčický je zase zajímavý tím, že jeho pacifistické myšlenky přímo oslovily nejen Jednotu bratrskou a tudíž i Komenského, ale později, již téměř zapomenuté, ruského Tolstého, který se k Chelčickému přihlásil. Řetězově a vědomě pak oslovily Ghándího, ten M.L. Kinga, a ten Baracka Obamu. Je to skutečně přímý řetěz, který zúčastnění vnímali a věděli (ví) kde je jeho začátek. Politice, děvče, neutečeš :-)

Táňa Fischerová - Brno

Čtvrtek, 27.Května 2010, 15:26:42

Milý Zdenku,
to já přece dobře vím, že politice neutečeš. I my dva jsme toho nakonec dokladem. Já vím, že mluvili do politiky a ta si šla svou cestou, protože moudrým nenaslouchá. Ale číst jejich texty je stále inspirující a posilující . A nevzdat to také.

Táňa Fischerová

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.