Proč nebudu volit ČSSD

František Kostlán

Autor pomocí krátkého vhledu do novodobé historie a současnosti vysvětluje, proč nepovažuje českou sociální demokracii za stranu, kterou by mohl ve volbách podpořit svým hlasem.

Erazim Kohák se přihlásil k myšlence sociální demokracie, která podle něj znamená „soužití ve svobodě, spravedlnosti a solidaritě“. A také v diskusi a společném hledání společně přijatelných řešení. „Přidejme ještě třetí určení, které jsem slyšel od Vladimíra Špidly: demokracie je vláda amatérů nad odborníky.“

Tato myšlenka je úctyhodná. Erazim Kohák se však zároveň — přes všechny výhrady, které má — hlásí k současné ČSSD s tím, že nebude „volit socany jako ,menší zlo´, nýbrž jako nedokonalé, leč větší dobro“. Nechci pochopitelně nikomu brát jeho přesvědčení, osobně však ČSSD volit nebudu. Proč? Především proto, že sociálnědemokratickou ideu, jak ji Erazim Kohák definoval, nesplňuje ani k ní nesměřuje.

Po vynuceném odchodu Rudolfa Baťka dala ČSSD přednost technokratickému pragmatismu, který upřednostňuje ekonomistní vidění světa. Jeho neblahým produktem je prorůstání „byznysu“ s politikou, z něhož plyne ignorování kvality životního prostředí a politické kultury. Miloš Zeman sice správně označil kuponovou privatizaci za podvod století, sám se však tohoto podvodu v jednom z fondů aktivně účastnil. A jeho následná politika se nesla v tomto duchu. Zeman má jistě nehynoucí zásluhu na ozdravení bankovnictví poté, kdy je téměř zničil Klausův „bankovní socialismus“. Ale krom toho se o jeho vládnutí nedá říci mnoho pozitivního. Zeman se sice ohání tím, že vyvedl zemi z ekonomické krize, v době jeho nástupu k moci však země nebyla v ekonomické krizi, ale v krizi mravní a politické, která trvá dodnes.

Způsob dosavadní politiky, především absence právního řádu, která umožňovala beztrestné masivní rozkrádání, přivodil krizi důvěry v demokracii jako společně sdílenou hodnotu. A opoziční smlouva, která Zemanovi umožnila vládnout, tuto krizi ještě prohloubila: převládla šloufizace politiky, zmanipulované či podezřelé státní zakázky, igelitové tašky nacpané miliony korun ukryté tu v sejfu na ministerstvu zahraničí, tu v kufru auta, objednaná vražda novinářky, kauza Olovo — pomlouvačná dezinformační kampaň namířená proti Petře Buzkové, plnění přání různých lobby, rozdělování prebend a výnosných postů v představenstvech firem a ve státní správě apod. Vzpomeňme například na mnohonásobně předraženou ostravskou dálnici, nahrávání Chemapolu (za čipové karty na čerpání pohonných hmot pro funkcionáře ČSSD zdarma), velká vstřícnost k uhelné či betonové lobby.

Pozdější vedení ČSSD bylo proměnné. Asi nejlepší období zažívala sociálně demokratická idea během premiérování Vladimíra Špidly, který zůstal slušným člověkem i v politice. To byl ovšem i skutečný důvod, proč byl přesunut mimo českou kotlinu. Jeho idea, že demokracie je vláda amatérů nad odborníky, se pochopitelně nemohla líbit těm, kteří vlastní prospěch skrývají za „odborná“ dobrozdání, aby byla pro veřejnost přijatelnější. A jeho nedůvěra v ekonomistní vidění světa hýbala žlučí všem technokratům, včetně sociálně demokratických.

To, co přišlo po Špidlovi, vzbuzuje dodnes oprávněné pochybnosti o zdravém rozumu většiny členů této strany: do čela si postavili fracka, který měl sice mizivé životní zkušenosti, s o to větší vehemencí se však zasazoval o vlastní sociální jistoty, sociálně slabí mu byli ukradení. A, světe, div se, valná část členů ČSSD se jej velmi dlouho zastávala i poté, kdy neuměl vysvětlit, kde vzal peníze na koupi bytu. O tom, že má současná ČSSD nezdravé jádro, svědčí i další výběr předáků. Mnoho mladých lidí dodnes nedokázalo strávit zmlácení účastníků CzechTeku 2005, které nařídil a posléze i obhajoval bývalý chartista a duchovní, ministr vnitra František Bublan i předseda Jiří Paroubek. Tento nehorázný projev arogance moci sklízí své plody dodnes. Je to krom dalšího právě tento moment, který vedl k násilí na předvolebních mítincích ČSSD. I „vajíčkáři“ sami uváděli tento argument v diskusích napříč internetem jako jeden ze základních. Nesouhlasím s házením vajíček, o fyzickém napadání ani nehovoře, pouze poukazuji na to, že násilí plodí další násilí i v tomto případě.

Ani lidská práva nebyla nikdy silnou stránkou ČSSD. Průběžně se přidávala k návrhům či sama navrhovala zákony namířené proti přistěhovalcům a uprchlíkům. Vyvrcholilo to xenofobními výpady Davida Ratha a Lubomíra Zaorálka v rámci projednávání tzv. zelených karet pro migranty.

Na oslavě narozenin Jiřího Paroubka se, po jeho odchodu, střílelo a vraždilo. Sám předseda ČSSD s tím nemá nic společného, ale ukazuje to dobře, s jakými lidmi se přátelí. Jinými slovy, gangsterská příchuť politiky, kterou do politiky (úmyslně, či nikoli) zavlekli Miloš Zeman, Jan Kavan a Miroslav Šlouf (atd.), ze sociální demokracie zdaleka nevymizela.

Agresivní a místy až nenávistný styl Jiřího Paroubka ještě více znásobil narcismus Davida Ratha, který sociální demokracii přinesl mnoho dalších vášnivých odpůrců.

Rath se ČSSD opravdu hrubě nepovedl, a to nejen kvůli svému chování, ale i kvůli některým diskutabilním rozhodnutím, která na dálku páchla zneužíváním moci: vyhazoval lidi z funkcí, protože nenosí oranžovou šálu, rušil České muzeum výtvarných umění i s galerií v Praze a přesouval jej do Kutné Hory, buzeroval ředitele škol stejně, jako to činívali soudruzi předsedové Národních výborů, rušil dětský domov v Pyšelích a chtěl jej přesunout do Chocerad. Až konečně jeho eskapáda vyvrcholila vychvalováním Hitlerova řešení hospodářské krize.

Na pomoc musel přispěchat Paroubek, který v rámci Rathovy obhajoby konstruoval kulatý trojúhelník. Strana se zdravým jádrem a alespoň zbytky sebezáchovného pudu by se dávno takových představitelů zbavila. ČSSD je naopak, stejně jako předtím Grosse, vystavuje ve výloze jako exkluzivní zboží.

Ze zprimitivnění politiky na pouhou technologii moci se vyklubala ubohost Topolánkova vládnutí. Byla to však ČSSD, která se na utváření tohoto politického stylu spolupodílela i po skončení opoziční smlouvy. „Díky“ tomu tu namísto sociálního státu vznikl superstát s názvem ČEZko se svými rovnějšími mezi rovnými.

Je tomu rok, kdy Poslanecká sněmovna odhlasovala, že elektrárenské společnosti, především ČEZ, nebudou muset po roce 2013 nakupovat část povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Podle odhadů budoucích cen povolenek tak stát přišel o téměř 70 miliard korun budoucích příjmů. Návrh Sněmovně předložili bývalí ministři průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) a Martin Říman (ODS), k nimž se přidal ještě bývalý člen dozorčí rady ČEZu a jeho akcionář Oldřich Vojíř (ODS) a později i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). A odhlasovala jej společně většina přítomných poslanců ODS a ČSSD, někteří komunisté a lidovci. Protože se ve Sněmovně zákon o obchodování s emisními povolenkami vůbec neprojednával, „přilepili“ svůj návrh k novele zákona o spotřebních daních — tak moc pro ně bylo důležité toto přání ČEZu prosadit. Autoři se oháněli tím, že ČEZ z tohoto 25 miliard použije na ekologické projekty, což přišlo k smíchu nejen odborníkům. Ale i pokud by to byla pravda, 45 miliard spadlo ČEZu do klína za nic. Krátce na to přišel ministr financí Janota s úspornými balíčky a zkoprnělé veřejnosti vysvětlil, že je třeba kvůli chybějícím desítkám miliard ve státním rozpočtu na další rok omezit některé sociální výdaje a zvýšit daně — takto tedy ČSSD praktikuje onu ideu solidarity v praxi.

Změnu k lepšímu nenabízí ČSSD ani do budoucna. Dalším jejím projevem arogance moci je Paroubkův souhlas s prolomením limitů těžby hnědého uhlí, aniž by ve skutečnosti bylo k něčemu potřeba. Horní Jiřetín, Černice a další obce mají být zrušené a lidi vyhnaní za svých domovů jen proto, aby uhelná lobby a ČEZ mohly vydělat více než dosud. Komise Akademie věd ČR přitom ve svém stanovisku z března 2010 doporučila minimálně v příštích 20 letech zachovat současné územní ekologické limity těžby. Poukázala přitom na zvýšenou nemocnost, snížený věk dožití a zpomalený vývoj dětí v oblasti a upozornila i na problémy s obnovou lesních porostů i rizika z hlediska geologické nestability podloží.

ČSSD chce z části zisku ČEZu rozdat seniorům po dvou tisícovkách, což jejich celkovou životní úroveň neřeší. Pokud se k moci dostanou ODS společně s TOP 09, budou sociální demokraté hořekovat nad sociálně necitlivou důchodovou reformou, kterou tyto strany stvoří. Ale přijatelný a přitom ekonomicky únosný důchodový systém jsme mohli mít už dávno, kdyby se jím ČSSD zabývala, když byla hlavní vládnoucí stranou. ČSSD však není stranou práce, ale populistických gest a výkřiků.

S volbou sociální demokracie, která se kloní k myšlence popsané Erazimem Kohákem, bych problém neměl. Sebezáchovný pud mi však napovídá, že současná ČSSD je vysloveně nebezpečná nejen sociálně demokratickým idejím, ale hlavně této zemi.

    Diskuse
    May 26, 2010 v 6.58
    Proč nemohu volit současnou levici?
    1/ diktátorské praktiky některých hlavních představitelů
    2/ podpora lidí, kteří nechtějí pracovat (místo potřebné motivace a zvýraznění podpory těm, kdož pracovat opravdu nemohou)
    3/ nevýchovná podpora hesla "čím více se budeš snažit, tím více ti vezmeme a čím méně se budeš snažit, tím více ti stát dá" (podpora kalkulace lidí, že když nebudou pracovat, dostanou dávky)
    4/ nespravedlivá populistická opatření : například v některých zdravotnických zařízeních se platí regulační poplatky, někde ne - či někteří studenti platí autobusy do školy - jiní nemusí , atd...
    5/ kupování si voličů nereálnými populistickými sliby
    6/ hlavní důvod: obava ze vzniku nového totalitního systému po spojení moci s KSČM, posledních svobodných voleb atd., pokud by tyto dvě strany překročily 101 mandátů...
    May 26, 2010 v 15.41
    Paní Hyldebrantová, dobrý den,

    s plným respektem k vašemu přesvědčení, můžete mi uvést alespoň ze tři diktátorské skutky, které některý z hlavních levicových představitelů u nás v rámci zmíněných diktátorských praktik vykonal?

    A kdybych mohl ještě prosít: na základě jakých (alespoň) indicií vyvozujete, že naše levice zruší po vítězných volbách demokratický systém a nastolí totalitu?

    To, co píšete, jsou strašně silná slova. Pokud víte něco, co já ne, rád bych se to dozvěděl, neboť totalitě je – a na tom se jistě shodneme – potřeba bránit ze všech sil...
    May 26, 2010 v 21.39
    Pouze silná ČSSD po preferenčním hlasování
    může zabránit rozkulačení ČR. To není bohužel provolání nějakého dogmatika. Věřím totiž i v obrodný proces na pravici, aby konečně diskuse měla nějaký reálný efekt pro občany. Evropa nevede
    diskusi "sociální stát ano či ne", ale jako ho udržet, jelikož sociální stát je o diskusi, ne destrukci, kterou předvádí ODS či populistická TOP 09.

    Kandidátky jsou zaminované napříč a v tom plně souhlasím s Františkem Kostlánem. Není koho a jak
    volit bez hlubokého zamyšlení se nad celkovou situací ČR, ale to neznamená, že se na to všechno s odpuštěním. Nevolit znamená volit současnost.

    Kultivujme každý svůj směr, snažme se vnášet do politického prostoru věcnost a ideje. Zlo nenosí tu či onu barvu, stejně tak dobro je relativní. Dívejme se co nejvíce do zrcadel v zahraničí, uvidíme se v jasnějších konturách.

    May 26, 2010 v 22.26
    Diktátorské skutky levicových představitelů - odpověď pro pana Jedličku:
    Vážený pane Jedlička,

    na přímý dotaz se pokusím přímostí odpovědět z toho, co se mi nyní například vybavuje - proč se bojím oranžovo-rudé totality:

    - Při volbách předsedy poslanecké sněmovny prý pan Paroubek kontroloval poslance ČSSD, poslanci ČSSD museli hlasovací lístek odevzdat Paroubkovi.
    - Stejnou kontrolu údajně plánoval pan Paroubek i na tajnou volbu prezidenta, ale nakonec prosadil veřejnou volbu, při které se otáčel dozadu na své poslance, jak zvedají ruce.
    - Mám obavy, že takhle jednou bude chtít pan Paroubek v jakýchkoliv dalších volbách kontrolovat i občany, jako to dělali komunisti (kdo šel za plentu a chtěl volit jinak, byl zrádce a zavržen - ještě to i pamatuji). I poslanci Melčák, Pohanka a Snítilí měli ve sněmovně za jiné názory peklo... pokud chtěli jednat svobodně...
    - Při prezidentských volbách pan Paroubek řekl, že podle průzkumu 85% voličů ČSSD si nepřeje Václava Klause. Proč ale nedovolil aspoň těm zbývajícím 15%, aby mu dali hlas? Proč je očerňoval za jiný názor?
    - Už teď mi připomínají totalitu například nedávné studentské volby - skoro se řídí podle toho, jak pan Paroubek píská...? Nejprve pan Paroubek svou autoritou zmařil průběh a zveřejnění výsledků těchto voleb. Když částečné výsledky přesto unikly, tak se zase zasadil o kompletní zveřejnění a bylo mu vyhověno.
    - Pan Paroubek s panem Rathem údajně vyhrožovali ředitelům nemocnic a zdravotních pojišťoven, jak je odvolají, až vyhrají volby, pokud jim nevyhoví. Spousta ředitelů vzdala projekt voleb nanečisto pro středoškoláky ze strachu... Po volbách a vítězství levice se oprávněně bojím totality a nesvobody - proto budu volit jinak.

    Další kroky Jiřího Paroubka a Davida Ratha konkretizuje autor v tom článku:
    - Vyhazování lidí z funkcí, protože nenosí oranžovou šálu...
    - Policejní zásah na CzechTeku na popud vedení ČSSD...
    - "Rath se ČSSD opravdu hrubě nepovedl, a to nejen kvůli svému chování, ale i kvůli některým diskutabilním rozhodnutím, která na dálku páchla zneužíváním moci: vyhazoval lidi z funkcí, protože nenosí oranžovou šálu, rušil České muzeum výtvarných umění i s galerií v Praze a přesouval jej do Kutné Hory, buzeroval ředitele škol stejně, jako to činívali soudruzi předsedové Národních výborů, rušil dětský domov v Pyšelích a chtěl jej přesunout do Chocerad. Až konečně jeho eskapáda vyvrcholila vychvalováním Hitlerova řešení hospodářské krize."
    - "Mnoho mladých lidí dodnes nedokázalo strávit zmlácení účastníků CzechTeku 2005, které nařídil a posléze i obhajoval bývalý chartista a duchovní, ministr vnitra František Bublan i předseda Jiří Paroubek. Tento nehorázný projev arogance moci sklízí své plody dodnes."

    Levici a jejich současné přední představitele prostě volit nemohu. Obrací se mi žaludek při pomyšlení, že bychom našim dětem znovu zvolili totalitní peklo, z kterého jsme se 40 let sami nemohli vyhrabat.
    FK
    May 27, 2010 v 6.50
    Lukáši,
    v podstatě s tebou souhlasím. Mám jen za to, že mnohem důležitější než co jiného (včetně ekonomických a sociálních věcí) je překonámí mravní a politické krize - a to se se současnou ODS, ČSSD či TOP 09 nemůže podařit, naopak budeme do té bídy zabředávat čím dál víc.
    K obrodnému procesu by mohlo napomoci to, že budeme volit malé demokratické neparlamentní strany. Velké strany se začnou měnit k lepšímu až v momentě, kdy uvidí, že to voliči s nechutí vůči nim vidí vážně. A pokud to jednou nepomůže, proč by se z velké strany neměla stát malá? (Přičiněním voličů.)
    May 27, 2010 v 7.40
    Paní Hyldebrantová, děkuji za odpověď,

    můj názor je zcela jiný, ale hustota vašich argumentů svědčí o tom, že vaše přesvědčení je pevné a promyšlené, takže to nechme tak.
    May 27, 2010 v 23.05
    Demokracie, pane Kostláne, se učebnicích prezentuje jako vláda lidu, ale víme, že vládou lidu není. Vládne mocenská elita se souhlasem lidu, tj., voličstva. A mocenská elita je jinou říší, než elita intelektuální. Na mocenskou elitu nelze uplatňovat stejné nároky. Profesionální politici jsou lidé hrubí, spíše vyjadřující drsné mravy široké veřejnosti, než mravní citlivost a sofistikovanou kulturnost vzdělanců.

    Politici potřebují inteletuály. Nejen jako experty, ale i jako partnery a jako kritiky. S jejich pomocí se politika stává péčí o věci veřejné. Je pak méně bojem o holou moc a více zápasem programů, vizí a idejí.

    Když si odmyslíme půlku Vašich obvinění na adresu sociálně demokratických politiků, která jsou obyčejnými pomluvami a zůstaneme u toho, co je zjevné, bude se nepochybně u sociálně demokratických politiků projevovat to, že jsou politici, že jsou až na vzácné (a obvykle neúspěšné) výjimky vulgární, hrubí a bezohlední. A navíc u levicových politiků se občas prpojevuje syndrom plebejského vůdce.

    Jak tomu čelit? Odloučit říši ducha od říše moci? Udělat politické rozhodnutí, že nebudu dělat politická rozhodnutí? Absentovat v politické sféře a vyklidit ji méně vzdělaným, méně kultivovaným méně spojeným s programy a vizemi? Ano, je možno se štítivě zakabonit a umýt si ruce zašpiněné kontaktem s obyčejnou člověčinou. Je možné pečovat o duši a pustit ze zřetele péči o obec. Je možné se koneckonců zavřít někde v Himálaji v lamaserii, nebo je možno povzneseně absentovat v politice jinými formami, např. volbou intelektuálních klubů, které si sice říkají "strany" nebo "hnutí," ale nikdy špinavou politikou si nikdy ruce neušpiní a tudíž nikdy své ušlechitilé ideje nevtělí do veřejného života. Stačí mudrovat nad kávičkou či vínkem ve Mlejně na Malé Straně a těšit se, že u vedlejšího stolu konverzuje rakouský aristokrat se zestárlými undegrounďáky.

    Vy, pane Kostláne, jste asi politickou angažovanost vzdělance nezavrhl. Asi nevstupujete přímo do hrubého politického světa a tak si můžete uchovat představu sebe jako tzv. "slušného" člověka. Ale vyjadřujete se k politickým tématům, i když jste (pokud vím) na rozdíl od několika z nás jste otevřeně politickou barvu nepřiznal. My se nemáme za co stydět, když se hlásíme k sociální demokracii jako ke svému programu. Stydíte se za svou voiličskou přízeň Vy?

    Jistě nějakou stranu volit budete, a víme zatím jen, že to nebude sociální demokracie A tak Vás prosím, nezvařte se PROBOHA, že ti Vaši jsou nezištní, ušlechtilí gráloví rytíři svobody a demokracie. Pokud už byli v reálné politice, stálo udržování veřejného pořádku za jejich vlády stejně tak modřiny a jiná zranění, jako za vlád se silným vlivem sociální demokracie. Vám sympatičtí politici mají (protože je tomu tak napříč celým spektrem) nečisté kšefty, nevysvětlené prostředky a divné kamarádičky. Chcete, abych proti Vašemu seznamu Paroubkových prohřešků a vin jeho kolegů vytáhl soupis prapodivných praktik bossů, členů a příznivců ODS, Zelených, TOP09 (se Starosty) nebo Věcí veřejných? Není to trošku pod úroveň Deníku Referendum?

    Já volím dnes sociální demokracii, volím její program a vím, že jako občan nekončím vhozením volebního lístku do urny a že budu dělat v neziskovému sektoru, v publicistice a v dalších volbách vše pro kultivaci očekávaných vítězů voleb. Věřte, že jim budu připomínat sociální, kulturní a ekologické závazky vyplývající z jejich programu. Budu vůči sociální demokracii kritický právě proto, že jsem její příznivec a že jako intelektuál neusiluji proti ni o moc. A neusiluji o moc ani spolu s ní. Zkusil jsem si v jednom volebním období kandidovat jako lídr za Zelené (jejich členem jsem nebyl a nejsem) v Pardubickém kraji a jako test morální a psychické odolnosti mi to stačilo.

    Pane Kosltáne, volte si koho chcete, ale zmírněte laskavě agresivní, pomlouvačný tón své kampaně v tomto deníku a vraťte se ke korektní konfrontaci programů. Děkuji Vám za toi předem.
    May 28, 2010 v 21.17
    Musím ještě reagovat na příspěvek Květoslavy Hyldebrantové z 26. května 2010 v 06:58:37. Připisuje levici něco, nad čím rozum zůstává stát!

    Ad 1/ Který představitel ČSSD kdy zaváděl "diktátorské praktiky"? Politici ČSSD jsou součástí demokratické politické scény, jsou kontrolováni ústavním pořádkem. Byli to oni, kdo přivedli Českou republiku do společenství liberálních a demokratických států, do Evropské unie.

    Ad 2/ Je nepravda, a protože informace jsou každému dostupné, tak to s politováním musím označit za hrubou lež, že levice "podporuje lidi, kteří nechtějí pracovat." Celá sociální politika civilizovaného sociálního státu je zaměřena na podporu těch, kdo pracovat chtějí, ale diktatura kapitálu jim bere práci, obživu, následně někdy i bydlení a upírá jim lidskou důstojnost. Jen ledové, mrtvé srdce může utrpení těchto lidí popřít a podporovat zvlčilou ideologii, kterou tu hájíte.

    Ad 3/ Úkolem politické strany ani státu není nikoho vychovávat! To, co paní Hyldebrantová interpretuje tak, že "čím více se budeš snažit, tím více ti vezmeme" je praxe občanské solidarity samozřejmá ve všech evropských zemích kromě zdivočelého Východu. V západoevropských zemích to, paní Hyldebrantová, byli nejen sociální demokraté a socialisté, ale i křesťanští demokraté, kdo zaváděl sociální stát včetně progresivních daní. Vážená paní, seriózní podnikatelé v těchto zemích rádi platí vyšší procento daní, protože mají odpovědnost za stát a vědomí solidarity. A protože vědí, že i pro ně je prospěšný sociální smír. To, co prosazujete Vy je podpora sobectví a hamižnosti.

    Ad 4/ Sociální opatření jsou součástí evropské civilizace, jsou projevem kultury, které kromě spravedlnosti směnné zavádí i spravedlnost distributivní. To je propracováno teoreticky už od scholastiky. To je základ křesťanského sociálního učení. Dokumenty papežů ostře odmítají kapitalismus. Jen zhlouplý Východ je ideologicky zaslepený vychytralou, cílenou kapitalistickou propagandou mantricky opakuje kapitalistické fráze. Krom toho je zřejmé, že poplatky ve zdravotnických zařízeních jsou protiústavní.

    Ad 5/ Jediná sociální demokracie v předvolební kampani jasně řekla voličům, co chce v parlamentu zajistit. Přesné, konkrétní a kontrolovatelné sliby. Jasné podmínky smlouvy s voliči. Ostatní měli jen nic neříkající abstraktní hesla ohlupující voliče (např., že "znají cestu z krize") nebo nenávistnou osobní kampaň.

    Ad 6/ Poslední argument je opravdu skandální. Nemůžete ho jako inteligentní dáma myslet vážně. Sociální demokracie byla první oběti bolševické diktatury! Stovky sociálních demokratů jen proto, že jimi byli, prošli popravišti, kriminály a pracovními lágry. Sociální demokracie byla jedinou aktivní českou politickou stranou v exilu. Prohlašování, že od této strany očekáváte "novou totalitu" je vulgární urážka spoluobčanů jiného politického smýšlení. My jsme, jak víte, paní Hyldebrantová, byli pár měsíců v docela korektním kontaktu. Víte dobře, že jsem se ani náznakem nepokoušel jakkoli zpochybňovat Vaše politické přesvědčení. Vždy jsem jen slušně kladl svou politickou orientaci vedle Vaší. Taková je totiž morálka levicového voliče. To, co jste předvedla v tomto příspěvku, ten brutální útok na sociální demokracii a nás její voliče, je otřesné a vulgární.
    Odpověď pro Ivana Štampacha:

    Svobodně jsem se vyjádřila k tématu článku, proč nebudu volit levici.

    Rozhodně mým cílem nebylo kohokoliv urazit či pošpinit, ale vyjádřit a obhájit na půdě diskuse tohoto deníku to, proč se opravdu bojím levici volit (v rámci svobodné předvolební diskuse).

    Ke konkrétním bodům:

    1/ - O diktátorských praktikách, jak je vnímám, jsem upřímně a konkrétně odpovídala výše panu Jedličkovi na jeho dotazy. Chápu, že to tak nemusí vnímat druzí - volby jsou svobodné a každý něchť volí dle svého přesvědčení a vnímání politické situace.

    2/ + 3/ - Mluvím zde mimo jiné o potřebné motivaci pro práci a o ZVÝRAZNÉNÍ podpory těm, kdož pracovat nemohou.
    Nevím, kde se stala (výchovná) chyba, že vedle skutečně potřebných - tj. opravdu vážně nemocných, sirotků, starších spoluobčanů a lidí, kteří nezaviněně dočasně přišli o práci a s nimiž zřetelně soucítím k NUTNĚMU ZVÝRAZNĚNI POMOCI (snad alespoň na tomto se shodneme), tak vedle nich bohužel i mnoho zdravých dospělých lidí předem vypočítavě a dlouhodobě kalkuluje, že se jim nevyplatí pracovat, a dlouhodobě systém zneužívají. Systém povinných vyšších daní mnohé k práci bohužel nemotivuje, ale naopak demotivuje (znám to z vyprávění lidí kolem, nejen od drobných živnostníků, kterým by se při vysokém zdanění prostě už "nevyplatilo" pracovat). Atd.
    Jsem pro nárůst daňových odvodů v tom smyslu, že se na nich bude podílet co nejvíce pracujících občanů, že půjde o daně spravedlivé a umírněné tak, aby se lidem vůbec vyplatilo ještě pracovat a nezůstávali raději doma na sociálních dávkách. Jen motivace k práci všech (či drtivé většiny) zdravých dospělých spoluobčanů může zajistit i celkové vyšší daňové odvody do státní pokladny pro účinnější pomoc skutečně potřebným . Z většího koláče lze více rozdávat - a to je cíl u mne jako křesťansko-pravicového voliče - podporovat spravedlivou práci všech a z ní účinně a co nejvíce rozdávat potřebným - k blahu všech. (Slova o mrtvém srdci, sobectví a hamižnosti mne velmi zaráží.)

    Ad 4/ + 5/ - Mluvila jsem o tom, jak je možné, že ve stejném státě se v různých oblastech platí regulační zdravotnické poplatky a jinde ne, někteří studenti mají od státu zdarma jízdné do škol a jiní ne, atd.? (Je to snad jen drobnost, ale ve stejném státě by měla platit stejná pravidla pro všechny naše spoluobčany).
    Kupováním si voličů populistickými sliby jsem měla na mysli například slibování třináctého důchodu důchodcům (v kontrastu s pravdivě reálnou výší dluhu a složenkou TOP 09) - i když věřte, že vyšší důchody bych důchodcům a dalším potřebným opravdu ze srdce přála - jen to závisí právě ale na té výši koláče, kterou lidé v produktivním věku do státu vloží - a to je třeba maximálně motivačně podporovat.

    Ad 6/ - OBAVY Z NÁVRATU TOTALITY (i proti vůli mnohých slušných levicových politiků či občanů, kam řadím i Vás a všestranně si Vás vážím) A PO MOŽNÉM SPOJENÍ LEVICOVÝCH STRAN PO VOLBÁCH (a o němž si mimo médií pískají i vrabci na střeše) , jsou HLAVNÍM mým důvodem, proč nemohu dát svůj hlas ve volbách sociální demokracii, jejíž programové prvky jsou mi některé jinak celkem i blízké. V konečném rozhodování mi méně vadí různé skandály a nedostatky politických stran a jednotlivců (nikdo nejsme dokonalý), ale prvkům a náznakům jakékoliv diktatury a nesvobody se instinktivně bráním, instinktivně ji vylučuji a zavrhuji již v náznacích, když mohu svobodně volit jinak.

    Závěrem prohlašuji, že si mnohých sociálně domokratických spoluobčanů vážím za minulost i součanost (i Vás), není to žádný masový útok na přesvědčení či levicově založené lidi, kterých si ve velké většině vážím. Můj komentář k tématu článku je jen svobodné vyjádření názoru, proč nemohu volit současnou levici (bylo tématem článku).

    Pokud jsem se někoho opravdu osobně tímto dotkla, což nebylo mým záměrem, mrzí mne to a omlouvám se. Budu si přát, aby mé obavy byly zbytečné, a ČSSD šla nadále jen demokratickým směrem - t.j. bez potřebné (byť skryté) podpory komunistických sil a hlasů v parlamentu. Více ukáže čas a hlasy nás voličů: již dnes odpoledne budou známy výsledky voleb. Přeji si, ať se dokážeme dohodnout jako slušní lidé - ať již na pravici či na levici politického spektra - protože většina z nás chce totéž - jen jinými prostředky.