Chcete změnit českou politiku? Kroužkujte ženy

Jedním ze tří hlavních předvolebních doporučení Deníku Referendum je preferenčním hlasováním označit na kandidátce, pro niž se rozhodnete, čtyři nejvýše postavené ženy.

(vd)

24.05.2010 11:10

313553_mediafax_ales_behounek

Táňa Fischerová se letos do sněmovny se svým Klíčovým hnutím nedostane, ale zůstane vzorem poslankyně, který lze jen těžko překonat. Foto Aleš Běhounek, Mediafax

Je velice pravděpodobné, že po blížících se volbách klesne již potřetí za sebou zastoupení žen v Poslanecké sněmovně. Strany, jež tradičně získávají největší počet mandátů, tedy občanští a sociální demokraté, nominovaly na prvních pět míst jednotlivých kandidátních listin pouze osm a dvanáct žen.

Nevyrovnané zastoupení žen a mužů v politice je tématem, o němž se diskutuje po celé dvacetiletí od listopadu 1989. Navzdory tomu tento problém trvá. V roce 2009 klesl podíl českých europoslankyň v Evropském parlamentu na osmnáct procent, v Poslanecké sněmovně zasedá osmnáct procent žen, v Senátu sedmnáct procent žen. Situace není lepší ani na krajské a obecní úrovni.

Podle analýzy občanského sdružení Fórum 50 % klesne i po letošních volbách zastoupení žen v Poslanecké sněmovně. Stane se tak již ve třetích volbách do některých ze zastupitelských orgánů za sebou. Dominantní síly české pravice a levice – občanští a sociální demokraté – nominovali na volitelná místa kandidátních listin pouze osm, respektive dvanáct žen. V téměř polovině krajů pak obsadili prvních pět míst kandidátních listin těchto dvou stran pouze muži.

Podle Michaely Appeltové z občanského sdružení Fórum 50 % se sice na veřejnosti v mnoha rovinách o zastoupení žen v politice diskutuje, ale praktické kroky pro jejich větší zastoupení se nakonec u většiny relevantních stran kandidujících do voleb nikdy neuskuteční.

„Například sociální demokraté mají vnitrostranické kvóty, nicméně se potýkají s problémem je dodržovat,“ říká pro Deník Referendum Michaela Appletová. Dlouhodobě se podle ní nicméně prokazuje, že strany, které uplatňují určitý typ pozitivních opatření pro sestavování kandidátek, mají mnohem vyšší zastoupení žen.

Tradičně největší zastoupení žen na kandidátních listinách, a to i na prvních pěti místech, má Strana zelených, která při jejich sestavování uplatňuje kvótu – v každé trojici musí být alespoň jeden zástupce/zástupkyně opačného pohlaví. Za zelené kandiduje 35 % žen a čtyři „lídryně".

Není přitom bez zajímavosti, že zřejmě jedinou kandidátkou, která do první čtveřice umístila více žen než mužů, je poněkud překvapivě kandidátka TOP 09 v Jihomoravském kraji.

Naopak nejhůře z tohoto hlediska na tom jsou občanští demokraté, na jejichž kandidátkách jsou ženy zastoupeny pouze z 19 % a pouze jednou lídryní. Pokud jde o volitelná místa, jsou ženy na kandidátních listinách největší pravicové strany zastoupeny v ještě menší míře.

TOP 09 má na kandidátkách 24 % žen a tři lídryně. V politickém středu situovaní křesťanští demokraté nominovali pro letošní volby 26,5 % žen a rovněž tři lídryně.

Obecně lze říct, že levice je na tom pokud jde o zastoupení žen na kandidátkách lépe. Sociální demokraté mají sice pouhých 26 % žen a jednu lídryni, avšak komunisté 30,3 % a čtyři lídryně. Byla-li by u nás i Strana zelených, tak jako tomu je jinde v Evropě, považována za subjekt levicový, lze říci, že jsou zdejší levicové strany přece jen progresivnější.

Za kritickou hranici zastoupení žen v politice je považováno 30 %. Výzkumy dokazují, že dokud nebude tato hranice překonána, nemohou být ženy (nebo kterákoliv jiná skupina) schopné se úspěšně prosazovat v rámci většiny. Této hranice v počtu nominovaných žen vedle Strany zelených, která ji překonala, dosáhla pouze jediná strana, a to Komunistická strana Čech a Moravy. Ostatní strany se pohybují v rozmezí mezi 20 a 30 % nominovaných žen.

Nicméně konečný poměr žen a mužů zastoupených v Poslanecké sněmovně bude záviset především na dvou největších stranách, tedy na ODS a ČSSD. Ačkoli je mezi celkovým poměrem nominovaných žen značný rozdíl (19 % v případě ODS a 26 % v případě ČSSD), počty žen na volitelných místech jsou v případě obou stran poměrně nízké.

Michael Kocáb před několika měsíci předložil vládě návrh volebního zákona, podle kterého by od roku 2013 měly politické strany povinnost na kandidátky napsat alespoň třicet procent žen a mužů. Na prvních dvou nejlépe volitelných místech by pak měli být zástupci obou pohlaví. Podle Michaelly Appeltové je v současné době kvótní systém zdaleka nejefektivnější metodou, jak zajistit vyšší zastoupení žen v politice.

Voliči, kterým není lhostejné, kolik žen artikuluje a prosazuje v Poslanecké sněmovně své perspektivy a strategie pro řešení společensko-politických sporů, mají nicméně přece jenom možnost, jak ovlivnit počet žen v politice. Nejsou-li partaje schopny a ochotny nominovat větší počet žen na volitelná místa, mohou využít preferenčního hlasování.

Je pravděpodobné, že kdyby se právě z této metody stal univerzální plán voličů toužících po obměně české politické elity, mohlo by se podařit dosáhnout jí mnohem účinnějším způsobem než návrhem na kroužkování čtyř posledních kandidátů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.