Klima nečeká, až si uděláme jasno: rekordně se otepluje

Chladné jaro v Evropě, systematické útoky proti klimatologii i kolaps konference v Kodani oslabily zájem o klimatické změny. Klima se však dál otepluje - letošek je dokonce zatím rekordně nejteplejším rokem.

Zájem o klimatické změny vyvrcholil během prosincového summitu v Kodani, ten však skončil historickým neúspěchem. Od té doby problém zdánlivě ustoupil do pozadí, k čemuž přispělo několik faktorů.

Patrně nejvýznamnějším z nich bylo systematické podkopávání důvěryhodnosti vědy, která jednoznačně varuje před katastrofickým vývojem podnebí v případě, že lidstvo nezmění dosavadní kurs. Konference v Kodani měla být mezníkem v ochraně klimatu. Po letech vyjednávání se očekávalo přijetí dohody, která by konečně začala snižovat dosud stále rostoucí emise skleníkových plynů. To ale zároveň zmobilizovalo korporace a vlády, které na omezení spotřeby fosilních paliv, zastavení odlesňování či reformě zemědělství nemají žádný zájem – naopak by takové kroky ohrozily jejich krátkodobé zisky.

V předvečer kodaňské konference proto agentury pro manipulaci veřejným míněním zahájily dlouho připravovanou ofenzívu. Předhodily médiím několik překroucených tvrzení z ukradené korespondence mezi anglickými vědci. Vyfabrikovaná ostuda byla na světě. Pár citací, které na první pohled vědy neznalému čtenáři – jemuž soukromé dopisy samozřejmě nebyly určeny – zněly sice skandálně, ale ve skutečnosti nedokazovaly vůbec nic, snad kromě složitých mezilidských vztahů: světe div se, i vědci jsou jenom lidi.

Skeptici, povzbuzeni neúspěchem rozhodujícího summitu, vypálili počátkem roku další salvu. Po usilovném pátrání odhalili v dokumentu Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), jenž sestavily stovky vědců a který čítá mnoho tisíc stran, asi tři špatné citace a dva nepřesné dílčí údaje. Novináři opět vděčně skočili na špek a agentury dosáhly svého. Mnoho lidí nabylo dojmu, že věda o klimatu není vůbec tak jednoznačná ani věrohodná, jak se tváří.

Lze přitom předpokládat, že výše uvedené pochybnosti byly nejlepšími kusy munice na skladě popíračů klimatických změn. Fakt, že ani po velmi usilovném pátrání nedokázali přijít s ničím zásadnějším, ale paradoxně dokazuje, jak robustní a neprůstřelná jsou varovná fakta.

Nicméně semínka pochybností u evropské populace dopadala na půdu vydatně zúrodněnou faktem, že jsme počátkem roku na našem kontinentu prožívali mimořádně chladných několik měsíců – aniž bychom věděli o tom, že ve stejnou dobu panují mimořádně vysoké teploty v Severní Americe, v Arktidě i na Blízkém Východě. Selský rozum, vycházející ze subjektivní zkušenosti a selektivní paměti, tak u mnoha z nás oslabil pocit naléhavosti problému globálního oteplování.

Dokonce i solidní stanice, jako je BBC, se pochybovačně ptala: „Kam se podělo globální oteplování?“ Jak ale trefně poznamenal Ken Caldeira, klimatolog ze Stanfordského institutu: spekulovat o globálním ochlazení na konci nejteplejší dekády, jakou naše planeta za posledních několik tisíc let zažila, je vskutku absurdní.

Třetím faktorem, který vedle manipulativní mediální kampaně a chvilkové subjektivní zkušenosti odsunul klimatické změny z centra pozornosti, je bezradnost politiků i ekologických organizací, následující bezprostředně po kolapsu summitu v Kodani. Najednou totiž přestalo být jasné, jak – a dokonce jestli vůbec – lze dosáhnout potřebné dohody. Na jednání se také prosadila nová dynamika v mezinárodních vztazích: Evropská unie coby dosavadní tahoun vyjednávání se ocitla na druhé koleji a směr začalo vedle Spojených států určovat nové neformální spojenectví čtyř velkých rozvojových zemí – Číny, Indie, Brazílie a Jižní Afriky.

Trochu mimo naši pozornost nyní stojí fakt, že klima nečeká, až si znovu uděláme jasno. Agentura NASA minulý týden oznámila, že první letošní čtvrtletí bylo nejteplejší v historii systematických měření prováděných od roku 1880. Dosavadní rekordní teploty následně překonal i měsíc duben. Podle expertů agentury je nyní vysoce pravděpodobné, že se celý letošní rok 2010 stane nejteplejším v historii.

Mimořádně vysoké letošní teploty jsou znepokojivé také proto, že Slunce prochází nejhlubším minimem solární aktivity za celé století. Hrozí tedy, že rostoucí aktivita Slunce v nadcházejícím období růst teplot ještě více zesílí.

Realita tak opět pomalu začíná mít navrch nad nastrčenými dezinformacemi o tom, že to s klimatem není tak špatné nebo že se naše planeta namísto oteplování v posledních letech dokonce ochlazuje. Zvláště když si uvědomíme, že globální oteplování se projevuje častějším výskytem extrémních klimatických jevů, jako jsou přívalové deště – kolikrát se ještě budeme divit nad tím, proč stoletá voda přichází tak často?


Průměrné teploty za první čtyři měsíce letošního roku ve srovnání s jinými dvěma rekordně teplými roky.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.