Praha dá letos méně peněz na aktivní mobilitu

Michal Kalina

Pražská koalice se štěpí v oblasti dopravy na stoupence bezmotorové dopravy a MHD na straně jedné a podporovatele automobilismu na straně druhé. Letos se bude rozhodovat o změnách, které mohou dopravní tvář Prahy výrazně ovlivnit.

Natolik jsme si ve městech zvykli uhýbat autům, až si téměř nedokážeme představit, že to tak nemusí být. Foto FB AutoMat

Hodnotit první rok pražské koalice Spolu, Pirátů a STAN v oblasti podpory aktivní, tedy bezmotorové dopravy není jednoduché: řadu projektů převzala od předešlého vedení, které bylo v tomto směru velmi aktivní. Některé projekty však byly loni odloženy a snížila se část naplánovaných výdajů. Klíčový ale bude až rok 2024, kdy se bude rozhodovat také o změnách pro řidiče: například o zpoplatnění vjezdu do centra.

V rámci koalice se od začátku jejího vzniku střetávají ultrakonzervativní názory části ODS v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou, který většinu plánů na vyšší udržitelnost pražské dopravy odmítá s odkazem na mytickou dostavbu okruhů, či radním pro finance Zdeňkem Kováříkem. Na opačné straně stojí především Piráti s náměstkem pro dopravu Zdeňkem Hřibem. Ten jednak navázal na podporu MHD a cyklodopravy, jednak se vrátil k důležité diskusi na téma změn parkování či zpoplatnění vjezdu do centra.

Zásadní jsou však ve všech případech finance. A tady už je to složitější. Konkrétně u cyklodopravy, která je klíčovou součástí městské Strategie aktivní mobility, sice v minulosti tempo příprav nebylo dostatečné, ale finance se našly na všechny připravené projekty. Po výměně koalice již prostředky nebyly navyšovány průběžně. Kvůli tomu tak v roce 2023 byly odloženy minimálně dvě stavby s platným povolením: cyklostezka Labuť‒Kačerov na Praze 4 a rekonstrukce páteřní trasy A2 jižně od Jeremenkovy ulice.

Dříve se naopak rozpočet na rekonstrukce a výstavbu operativně navyšoval, aby k takovým situacím nedocházelo. Tak či tak rozpočet neodpovídá nárokům městských strategií ani cíli dosáhnout do roku 2030 jednaosmdesátiprocentního podílu aktivní mobility a veřejné dopravy, v rámci čehož má cyklodoprava činit 3,5 procenta. Zvlášť zřetelné je to v porovnání s výdaji na infrastrukturu pro auta.

Podobně nemají jistou budoucnost projekty na zvýšení bezpečnosti pěších, takzvaný pražský BESIP. Podle našich informací se již také na část projektů nedostalo a letos hrozí, že finance budou jen na polovinu z připravených projektů. To by znamenalo velký krok zpět. Přitom logicky s čím dál větším počtem aut v provozu roste i nutnost zvýšit bezpečí chodců na přechodech, u škol, školek a podobně.

Pozitivní naopak je příprava několika změn pro automobilovou dopravu. V souladu se strategickými plány Prahy vloni tým náměstka Hřiba připravil návrh parkovací reformy a zpoplatnění vjezdu do centra pro tranzitní dopravu. Klíčové je to bezesporu pro místní, ale zklidnění centra města a prosazení udržitelných forem dopravy přinese výhody všem. Zkušenosti z řady západoevropských měst v čele s Paříží to plně potvrzují.

Městské části se mají k návrhům vyjádřit do 17. ledna. Výše cen parkovného, což je klíčový aspekt, v návrzích obsažena nebyla. Stejně tak není zřejmé, zda finance budou využity nově přímo na rozvoj udržitelné dopravy. Každopádně o budoucnost dotování parkovacích míst či zklidnění centra se ještě povede letos bitva. A ta ukáže, jakým směrem se město během klimatické krize bude skutečně dál ubírat.

Ostatně právě kvůli naplňování Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 a Strategie aktivní mobility se AutoMat obrátil v září loňského roku na primátora a odpovědné radní otevřeným dopisem. Do dnešního dne jsme odpověď nedostali.