↗

V posledních letech se stará Karviná stává vyhledávaným cílem turistického ruchu. Hrozí jí však opětovná devastace bezohlednými investory. Foto DIAMO, WmC

Příběh Karvinska není jen příběhem uhlí, ale především příběhem zpackané privatizace a neschopných politiků, kteří z místních lidí udělali rukojmí jednoho všehoschopného podnikatele. Těžba černého uhlí v Karviné má definitivně skončit za dva roky, OKD je už šest let znovu zpět v rukách státu. Dalo by se tedy říci, že tím tato etapa končí a my můžeme konečně začít díky miliardám z Evropské unie psát nový příběh.

Je tu ale několik velkých ale. Dědictví zpackané privatizace nemůžeme hodit za hlavu ani po třiceti letech — ovlivňuje totiž nadále takřka veškeré aspekty života na Karvinsku. Desetitisíce bývalých hornických bytů a spoustu nebytových prostor tady vlastní Heimstaden, který diktuje ceny nájmů. Pětinu všech pozemků města Karviná zase vlastní soukromá společnost Asental, která patří miliardáři Zdeňku Bakalovi. Tomu Bakalovi, který v OKD „zapomněl“ nechat finanční rezervu na útlum těžby a rekultivace, takže útlum a zahlazení dopadů těžby zaplatí stát.

Podobná je situace s pozemky Asentalu v okolních obcích, jako je Orlová, Havířov, Stonava nebo Horní Suchá. Z veřejných rejstříků vyplývá, že Asental vlastní na východě Moravskoslezského kraje celkem na patnáct tisíc pozemků. Těžko můžete na Karvinsku něco plánovat, aniž byste narazili na zájmy Asentalu. A to platí dvojnásob pro okolí bývalých dolů mezi městem Havířov a příhraniční Karvinou, tedy pro pohornickou krajinu, která by měla být jádrem transformace.

Přestože Piráti iniciovali vznik sněmovní vyšetřovací komise, jejímž výsledkem bylo podání trestních oznámení na více než deset osob včetně vlivného advokáta Radka Pokorného, Vladimíra Dlouhého nebo miliardáře a někdejšího majitele OKD Zdeňka Bakalu, nic se nestalo a soud neproběhl. Odpovědnost za zdevastované Karvinsko neponese nikdo — ani politici ČSSD, kteří tomu všemu přihlíželi. Dnes někteří z nich dál sedí na radnici a s Asentalem plánují rozvoj města. Právní stát selhal.

Zdeněk Bakala teď zřejmě „vytěží“ Karvinsko prostřednictvím transformace znovu a dost možná k tomu použije také evropské peníze z Modernizačního fondu. Plánuje stavět obří oplocené solární parky. A co hůř, developerská firma Panattoni kupuje od Bakalovy společnosti Asental rozsáhlý areál v okolí dolu Barbora a chce na dohled od slavného šikmého kostela, v samotném srdci staré Karviné stavět obří průmyslovou zónu o rozloze 400 000 čtverečních metrů.

Budoucnost Barbory: UNESCO, nebo průmyslová hala?

To se samozřejmě nelíbí místním spolkům, které se léta snaží o obnovu poddolovaného území Karviné. Záměr ostře kritizuje také autorka knižního bestselleru Šikmý kostel Karin Lednická. Ve hře je totiž území plné zeleně, které má největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a rozléhá se mezi třemi nejhodnotnějšími památkami v pohornické krajině — doly Barbora, Gabriela a proslulým kostelem sv. Petra z Alkantary.

Lokalita Na Barboře má bohatou historii, jenže vedení města Karviná se sem opakovaně snaží stůj co stůj nacpat nějaký obří „ropácký“ záměr a zlikvidovat potenciál této lokality pro rozvoj turistického ruchu.

V roce 2011 zde plánovalo postavit obří spalovnu za 6 miliard, skrytou pod názvem KIC, tedy Krajské integrované centrum pro zpracování odpadů. Po protestech ekologů a zamítnutí evropské dotace měla spalovnu nahradit průmyslová zóna Na Barboře. Ministr financí Andrej Babiš ale odmítl, aby stát Bakalově firmě Asental zaplatil za pozemky 200 milionů korun.

Poslední záměr nesl název Smart Park. I o tomto průmyslovém parku ovšem před časem náměstek Moravskoslezského kraje Jakub Unucka tvrdil, že nakonec nebude a nahradí jej tropický park EDEN Silesia za 2,5 miliardy z operačního programu Spravedlivá transformace.

Lokalita Na Barboře totiž vyšla z krajem provedené analýzy jako jediná vhodná právě s ohledem na okolní památky i historickou hodnotu tohoto území, neboť se zde nachází i velmi cenné archeologické naleziště či pozůstatky nacistických pracovních táborů, kde za druhé světové války umírali lidé.

Už dnes ke kostelu a přilehlým důlním areálům přijíždějí tisíce lidí, zájem o komentované prohlídky je veliký. Ve strategickém plánu města Karviná se dočteme, že město hodlá usilovat o zařazení krajiny ztraceného města v Karviné-Dolech na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Krajina původní Karviné, která se zde vytvořila v důsledku důlní činnosti od 19. století, totiž nemá co do rozsahu a dochovanosti obdobu nikde jinde v České republice a její hodnotu potvrdily odborné studie, které zde probíhaly od roku 2021, kdy byly uzavřeny poslední karvinské doly.

Projekt EDEN však byl náhle bez vysvětlení přesunut jinam a na stole je plán výstavby obřích průmyslových hal. Očividně jsou to zájmy Asentalu, které rozhodují. Bakala stále drží region v šachu a velká většina místních politiků mu jde raději na ruku.

Vedení Karviné teď plánuje změnit územní plán a jít přitom opět na ruku společnosti Asental Group na ruku. Firma totiž mimo jiné spolupracuje s Karvinou na podpoře místního fotbalu a podle veřejných rejstříků je ve vedení klubu přímo zaangažován také primátor města Jan Wolf (SOCDEM), který je jeho konečným uživatelem výhod a skutečným majitelem.

Má-li být transformace regionu úspěšná, je nejen nutné zbavit se závislosti na uhlí, ale také závislosti na Asentalu, Heimstadenu. Musíme kategoricky odmítnout představu, že jediné, co nás spasí, je velký investor, který území pohornické krajiny zastaví plechovými krabicemi, kam půjdou místní pracovat k pásu.