Letošní Cannes provázejí konflikty s politiky

Ivo Bystřičan

Letošní Cannes začalo zostra politickými souboji o interpretaci reality zobrazené několika zastoupenými filmy. Naštval se francouzský poslanec, italský ministr kultury, chladní nezůstali ani ruští filmaři.

Co do programu je letošní ročník jednoho z nejprestižnějších festivalů na světě méně okázalý a více pátrá ve východoevropské kinematografii a filmových dílech zemí takzvaného třetího světa. Již po středečním slavnostním zahájení filmem Robin Hood režiséra Ridleyho Scotta se ale ukázalo, že třiašedesátý ročník canneského festivalu rozhodně klidný nebude. Důvodem silných kontroverzí jsou přímo některé zastoupené filmy.

Tlak zvedlo francouzskému publiku zařazení alžírského filmu Hors-la-loi (Mimo zákon), který natočil režisér Rachid Bouchareb, do hlavní soutěže. Promptně zareagoval francouzský poslanec Lionnel Luca, který se o filmu velmi ostře vyjádřil do médií a kritizoval překrucování historie při líčení francouzského masakru v Alžírsku z roku 1945. Luca označil film za antifrancouzský a negativistický. Přestřelil však i na své vlastní půdě. Zástupce francouzských válečných veteránů mu podle médií vzkázal, aby se držel na uzdě. Poslanec Luca prý však film, který jej tolik pohoršil, zatím neviděl.

Film Mimo zákon, který podpořila Francie ze státního fondu, je příběhem tří bratrů a odehrává se během dvacátého století v Alžírsku. Kontroverzi vyvolala epizoda, kdy Alžířané oslavují svobodu po porážce nacistů a požadují nezávislost na Francii. Francouzské vojsko zareagovalo tvrdě a následoval rozsáhlý masakr, během něhož zemřelo osm až dvacet tisíc Alžířanů a tisíc francouzských vojáků.

Ještě dále než ke kritice filmu skrze média šel italský ministr kultury Sandro Bondi. Ten již v sobotu vyzval veřejnost přímo k bojkotu festivalu. Rozlítil ho totiž dokument italské satiričky Sabiny Guzzantiové. Její film s názvem Draquila, Itálie se chvěje pojednává o italském premiérovi Silviu Berlusconim a volí urážlivý tón. Bondi a Berlusconi jsou si však velmi blízcí.

Dokumentární film se zaměřuje na korupci, která již několik let otřásá Itálií. Film vypráví o politickém pozadí neprůhledných vztahů státních institucí a firem, které se podílely na obnově oblasti Aquily, která byla loni postižena zemětřesením, při němž zahynulo více než tři sta lidí.

Berlusconi Aquilu, která dala název filmu, používá jako vládní PR. Obnova má být symbolem schopností jeho vlády. Snímek však premiérovi vytýká, že tragédie krvelačně jako Drákula využil pro posílení své popularity, aniž by se vůbec při obnově někdo zabýval názory místních obyvatel.

V rámci Cannes už proběhla i petice. Sepsali ji rozezlení ruští filmaři proti slavnému režisérovi Nikitu Michalkovovi, který zde má uvést film Unaveni sluncem 2, druhý díl svého velkého ruského dramatu. Ruští filmaři jsou šokováni poctou, kterou dostal umělec, kterého v Rusku považují za loajálního k režimu a za aparátčíka, který je blízkým přítelem Vladimira Putina. Navíc je poslancem. Petici proti Michalkovovi podepsali například Jurij Norštejn, Alexandr Sokurov, oba Alexejové Germanové i kritik Andrej Plachov.

Ve svém protestu poukázali i na to, že Michalkov svými nákladnými filmy národního ruského ducha a zároveň šéfuje svazu ruských filmařů, který rozhoduje o distribuci státní podpory na film.