FinTech. Zpřístupnění finančnictví lidem, nebo danajský dar?
Jan VobořilRostoucí počet finančních podvodů je spojen s turbulentním rozvojem inovací finančních technologií. Ačkoli by jejich smyslem mělo být zjednodušení a zpřístupnění služeb, jsme spíše svědky vzniku prostředí zneužívajícího své postavení.
Také máte pocit, že v souvislosti s různými finančními službami jsme v poslední době svědky nových a stále vynalézavějších podvodů?
Mnozí z nás kroutí hlavou nad tím, jak někdo může vybrat jen na základě telefonických instrukcí neznámého muže své celoživotní úspory a donést je k bitcoinmatu s přesvědčením, že o ně směnou za bitcoiny a odesláním „panu neznámému“ nejen nepřijde, ale ještě se mu zhodnotí.
Spíše připustíme, že bychom mohli podlehnout naléhání, abychom si do svého mobilu či počítače nainstalovali aplikace, které nám vzápětí vybílí účet. A možná jsme se setkali v internetových bazarech s vcelku rozšířeným podvodem, pomocí něhož se údajní prodejci snaží zmocnit informací o naší platební kartě.
Těmto podvodům nahrává obrovské tempo inovací v oblasti finančních služeb — mobilní aplikace bank, mikropůjčky, online možnosti investování, nové investiční produkty v čele s kryptoměnami, nové způsoby uzavírání smluv o půjčkách z „pohodlí domova“, rušení kamenných poboček a nahrazování online komunikací v lepším případě s operátorem, v horším s robotem.
Technologické inovace finančního sektoru, označované jako FinTech, mají mít za cíl zjednodušení služeb a jejich zpřístupnění více lidem. Nepřeberné množství variant toho, co vše můžeme v oblasti technologických inovací finančních služeb využívat, vede k určité zmatenosti a ztrátě obezřetnosti, protože se mnohem častěji musíme potýkat s produkty a řešeními, s nimiž jsme dosud neměli žádnou zkušenost. Jejich vývojáři si navíc často nejsou vědomi problémů, které jsou s nimi spojeny, případně před nimi vědomě zavírají oči. Vytváří se tak široké pole pro zneužití těchto nástrojů.
Tento, ale i další problémy spojené s FinTech sektorem pojmenovalo v nedávno publikované studii Fintech´s Red flags nizozemské Centrum pro studium nadnárodních korporací SOMO. Je to skutečně zajímavé čtení, které by měli mít nadšení vývojáři nových nástrojů ve finančnictví jako povinnou četbu. Nám běžným uživatelům pak může připomenout, že možná nová skvělá aplikace naší banky nebo levnější sjednání půjčky online nemusí být nakonec taková výhra. Na jaké problémy FinTech sektoru studie poukazuje?
1. Nové formy diskriminace
Ačkoli FinTech nástroje na jednu stranu přinášejí spoustu nových možností lidem, kteří by se například v minulosti nedostali k financování svých projektů nebo k investičním příležitostem, na druhé straně mohou vést k diskriminaci jiných skupin osob — především těch, kteří jsou digitálně vyloučení a z různých důvodů nepracují s digitálními technologiemi, například nemají chytrý mobilní telefon nebo platební kartu.
Problémem je i to, že algoritmy, které například vyhodnocují bonitu klientů, v řadě případů velmi neprůhledně přebírají i různé diskriminační předsudky, jež jsou s ohledem na netransparentní rozhodování algoritmů často těžko identifikovatelné i pro jejich vývojáře. Může tak snadno docházet k zásahům do lidských práv.
2. Větší zranitelnost a obtížné vymáhání práv
Další problém FinTech řešení představují úvodem zmíněné podvody a v důsledku pak i finanční ztráty klientů. Kromě toho je cílem řady samotných nástrojů k inovaci finančního sektoru vyhýbat se regulaci, případně placení daní. Vedle finančních ztrát pro veřejné rozpočty to může znamenat také ztráty pro jednotlivé klienty, jak se v poslední době ukázalo v případě obtížné vymahatelnosti pohledávek vůči krachujícím kryptoměnovým burzám. Obdobně ohrožuje současný vývoj i další spotřebitelská práva.
3. Obchodní model vede k novým nerovnostem
Ačkoli FinTech řešení přinášejí na jedné straně nové možnosti, jak finanční produkty zlevňovat a činit je dostupnějšími, na druhé straně otevírá jejich neregulovaná povaha široké pole nových poplatků, jimiž zatěžují obchodníky a koncové uživatele.
V některých případech to paradoxně vede k prohlubování nerovností na úkor nejchudších a nejohroženějších. Součástí problému je i daňová optimalizace, která znamená, že daně jsou odváděny jinde (pokud vůbec) než v místě či zemi, kde je vytvářen zisk.
4. Rozmělňování odpovědnosti a problémy zpracování osobních údajů
Propojení velkých technologických firem, FinTech společností a tradičních aktérů finančního trhu vede v mnoha případech k rozostření nejen hranic mezi jednotlivými sektory, ale i hranic jurisdikcí a legislativních úprav.
Vzhledem k tomu, že řada FinTech služeb je spojena se zpracováním osobních údajů, jsou zajištění jejich ochrany a průhlednost pravidel často problematické. Tradiční součástí různých FinTech řešení bývá sdílení citlivých a velmi cenných osobních údajů s třetími stranami, ať už v souvislosti s technologickým řešením dané služby nebo prostě jako součást obchodního modelu, který je plně či částečně založen na obchodování s osobními údaji klientů.
Například řada FinTech produktů využívá služby tří velkých poskytovatelů cloudových služeb, jejichž pověst, pokud jde o zpracování a ochranu osobních údajů, je nevalná (Microsoft, Amazon, Google).
5. Zneužívání dominantního postavení
Obdobně jako v jiných oblastech technologického vývoje, dochází i v digitalizující se oblasti finančních služeb k růstu vlivu velkých nadnárodních FinTech společností, například v oblasti platebních systémů. Vedle závislosti finančních institucí na těchto technologických společnostech se vytváří prostor pro zneužití dominantního postavení k omezování volby spotřebitelů nebo obchodníků.
Růst těchto velkých hráčů i absence alternativních národních platebních systémů navíc dává tušit, že státy by v případě problémů — podobně jako v případě problémů velkých bank — přistoupily k sanaci jejich rozpočtů.
6. Chybějící nebo neúčinná regulace
Rychlý vývoj a globální charakter FinTech služeb s sebou nese i problém nedostatečné právní regulace, která je dlouhodobým problémem spojeným s technologickým vývojem posledních dvaceti let. Umožňuje růst těm, jejichž obchodní model do značné míry nestojí na kvalitě produktu a poptávce po něm, ale na obcházení platných pravidel.
Politici a odpovědné orgány pak často na rozvoj FinTech pohlíží jako na součást postupného vývoje a rozvíjení stávajícího systému, a nikoli strukturálně zásadní proměnu finančního sektoru včetně proměny rolí jeho aktérů. Chybí proto nástroje pro přijímání efektivní přeshraniční legislativy i přeshraniční spolupráci. Stejně tak postrádáme nástroje pro spolupráci napříč sektory, které jsou rozvojem finančních inovací ovlivněny.
Řešení všech výše uvedených problémů ztěžuje i nedostatek odborníků na FinTech v prostředí státní správy a dobře organizovaný lobbing technologických společností, kterým vyhovuje stávající neregulované a neprůhledné prostředí bez demokratické kontroly.
Finanční sektor si musí uvědomit svou zodpovědnost
V posledních desetiletích jsme pochopili, že rychlý technologický rozvoj a jeho chybějící regulace mají vedle výhod i svou odvrácenou tvář. Nejinak je tomu u technologických inovací finančních služeb. Jejich negativní dopady bohužel obvykle nedopadají na ty, kteří nové technologie propagují a zavádějí, ale na spotřebitele a zákazníky, kterým vzhledem k časté absenci alternativ nezbývá nic jiného, než se novým technologiím přizpůsobit.
Zatímco investoři, vývojáři a lobbisté sklízejí zisky, většina občanů musí za „inovace“ platit často zbytečnými výdaji (za nutné pořízení technologií), osobními údaji (zpracovávanými často netransparentním způsobem), ale i finančními ztrátami, souvisejícími s pro mnohé těžko pochopitelným fungováním nových produktů a řešení.
Nezodpovědné chování finančního sektoru se mu však může nepěkně vrátit v podobě ztráty důvěry a neochoty lidí svěřovat mu své peníze. Mělo by tak být zájmem hlavně finančního sektoru, aby se nenechal zlákat technologickými společnostmi a nabízel jen takové inovace, které nebudou pro zákazníky znamenat jen další danajský dar.
Text vznikl v rámci projektu Digitální watchdog II. organizace Iuridicum Remedium. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit občanských organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.