Kultura svíček

Výročí významných událostí bývají jen oficiálním představením bez obsahu. Mohla by však sloužit k zamyšlení nad vývojem společnosti.

Peichler_2010

Patrik Eichler

26.11.2009 20:46

Earth-hour-candles-lg

Foto

Kytice, věnce a svíčky nosíme na hroby svých blízkých, mnohdy jedinkrát za rok pravidelně počátkem listopadu. Stejně pravidelně kolem Svátku všech svatých potkáváme dvě další výročí – vznik první Československé republiky 28. října 1918 a Den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu (1989).
Jednadevadesát let od vzniku Československa si určitě připomenou politici a zástupci spolků hlásících se k prvorepublikovým tradicím – Masarykovu humanismu, demokracii, spolkovému životu, neokázalému vlastenectví. Zástupy občanů je k sochám Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše či sv. Václava budou následovat jen stěží. Václav Moravec zatím neavizoval, že by se v České televizi chystalo celodenní vysílací pásmo s anketou na téma: Co jste dělal v ten slavný den, kdy byla svržena habsburská knuta?
Filmového materiálu se k tématu nedostává. V ulicích se v ten jediný den mnoho nenastřílelo. Historická epocha měla tehdy k interaktivitě ještě tak daleko, že do Turčianského sv. Martina, kde Slovenská národní rada vyhlašovala 30. října 1918 nezávislost na Uhersku, přivezl zprávu o převratu v Čechách mladý slovenský politik Milan Hodža z Budapešti až poté, co jednání skončilo, a část delegátů se již rozešla domů. I jinak postrádá osmadvacátý říjen potřebnou jasnost. Než se první republika ustavila, uplynul dobře rok a odehrály se přinejmenším tři války. Rok také trvalo, než se k československému státu zvládla připojit Podkarpatská Rus. Nešlo ani tak o heroické vítězství jako o snahu zvládnout chaos vzniklý čtyřletým rozvratem starého řádu.
Loňských čtyřicet let od invaze armád Varšavské smlouvy i blížících se dvacet let od takzvané sametové revoluce jsou výročí z mediálního pohledu mnohem lákavější. Materiálu k vysílání je dost. Vše se vejde do jednoho klíčového dne a události – tanky v Praze, studentský průvod z Albertova na Národní třídu.
Nadto platí, že obě události pamatují v zemi skoro všichni, takže prostoru pro otázky bude více než dost: Byl jste v průvodu z Albertova? Proč jste byl v průvodu z Albertova? Proč jste s průvodem z Albertova nedošel na Národní třídu, když už jste v něm tehdy byl? Mladá fronta DNES jistě neopomene připomenout fronty na banány, Mirek Topolánek a tehdejší studentští vůdci na čele s Pavlem Žáčkem, Markem Bendou, Janem Vidímem a Martinem Mejstříkem nezapomenou varovat před návratem komunistické totality.
Kromě koncertů a různých shromáždění dojde i na povinné kladení věnců do podloubí na pražské Národní třídě. Právě toto místo bude bohatě obsypáno svíčkami, které nám krátkodobě připomenou krátkodobou slast z hrdinství jednoho podvečera. S odstupem generace je přitom načase, aby svíčka jako pomníček kultury vzdoru zmizela a abychom se s těmi, kdo je na místo půjdou položit, co nejčastěji setkávali ve veřejném prostoru, který se tu po listopadu 1989 otevřel. Zmizeli Lidové milice i Státní bezpečnost, kdyby nic jiného, obnovili tehdejší politici strukturu volených zastupitelských sborů s reálnou rozhodovací mocí.
Trend oficiálního vzpomínání podpoří i některé již avizované akce. Na pražský Albertov jsou organizací Opona organizovaně zváni lidé, kteří se účastnili demonstrace před dvaceti lety. Účastníci setkání by se pak v průvodu měli přesunout na Národní třídu. Tam nebude čekat kordon policistů, ale podobně jako před pěti lety nejspíše jen velké pódium. Na programu je totiž podvečerní popový koncert. Před pěti lety ho pro své příznivce připravil pražský magistrát, letos se práce ujala již zmíněná Opona. Výsledek stěží bude jiný, než jak jej před pěti lety v článku „Jak studenti zase šli“ http://pandora.idnes.cz/part/2004/11/33299 (Lidové noviny, 19. listopadu 2004) popsal Martin C. Putna.
Jen logické je pak rozhodnutí studentů z Inventury demokracie http://www.inventurademokracie.cz/ letos na pochod z Albertova rezignovat a svou roční činnost 17. listopadu zakončit pouze shromážděním na pražském Václavském náměstí. Vzhledem k roční činnosti Inventury se dá očekávat, že právě tam se v úterý v podvečer bude určitě hovořit o současnosti demokratických institucí i neustálém okrajování veřejného prostoru. Mladí lidé z Inventury za poslední rok učinili řadu zkušeností s arogancí nejen politické moci. A 17. listopad 1989 je jedno z výročí, ke kterým se dnešní studenti jsou stále ochotni hlásit. Proto bude jejich živý hlas k aktuálním problémům 17. listopadu důležitým podnětem k zamyšlení. Oficiální oslavy se pak v poklidu mohou odehrávat v duchu dušičkového omývání a ohrabávání pozapomenutých náhrobků a kladení svíček.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.